Hotelový sektor ve střední a východní Evropě pociťuje oživení, které překonává očekávání expertů. Přispívá k tomu nejen návrat zahraničních turistů a obnovená domácí poptávka, ale i rostoucí obliba cestování mimo hlavní sezonu a kongresová turistika. Praha tedy znovu potvrzuje svoji roli klíčové destinace regionu jak z pohledu návštěvnosti, tak investiční aktivity.
Podle analýzy společnosti CBRE by se pražský hotelový trh mohl již letos dostat na úroveň roku 2019. A pozitivní je situace navíc i z pohledu investic do hotelového sektoru v CEE (region střední a východní Evropy), jejichž objem se vloni meziročně o 12 procent zvýšil, přičemž tento trend pokračuje také letos.
Jen za první čtvrtletí se uskutečnily hotelové transakce v hodnotě 417 milionů eur (přes 10 miliard korun), což představuje téměř dvě třetiny loňského celoročního objemu. A český trh se na nich podílel poměrně zásadně, mimo jiné i díky historicky největší hotelové transakci regionu – prodeji Hotelu Hilton Prague skupině PPF za odhadovaných 7,5 miliardy korun. Teprve s odstupem následovaly Polsko a Maďarsko.
Podobný vývoj navíc pokračoval také ve druhém kvartálu, když letos v květnu udělala PPF Real Estate další hotelovou akvizici a koupila hotel Four Seasons v Praze. „Objemově se tak budeme v prvním pololetí roku blížit k hranici 500 milionů eur (necelých 12,5 miliardy korun) hotelových investic. Lze tedy předpokládat, že v Česku máme letos nakročeno k překonání rekordního roku 2019, kdy investice do hotelů dosáhly 595 milionů eur (v přepočtu více než 15 miliard korun),“ komentuje pro Euro.cz vedoucí investičního oddělení CBRE Jakub Stanislav.
Roste prémiový a luxusní segment
Ve většině hlavních měst regionu roste průměrná obsazenost hotelů. Vloni to bylo konkrétně o šest procentních bodů. Polská Varšava se aktuálně pohybuje na hranici 76 procent, zatímco Praha hlásí hned 82procentní obsazenost.
Průměrná cena za pokoj (ADR) je oproti roku 2019 vyšší o čtvrtinu, zatímco příjmy z každého dostupného pokoje (RevPAR) vzrostly o 12 procent. Zvyšují se navíc i denní výdaje turistů, kteří častěji investují do zážitků, lokálních produktů a prémiových služeb.
Střední, východní a jihovýchodní Evropa dnes nabízí přes 450 tisíc hotelových pokojů, přičemž roste podíl prémiového a luxusního segmentu. Čtyřhvězdičkové hotely tvoří téměř polovinu nabídky, pětihvězdičkové zhruba 10 až 15 procent, zejména ve velkých městech a letoviscích. Tříhvězdičkové ubytování stále převládá v menších městech a na venkově, ale ustupuje vyšším kategoriím. Současně také roste zájem o apartmány, rodinné pokoje a ubytování vhodné pro delší pobyty.
„V regionu CEE a SEE je aktuálně v různých fázích přípravy na 300 hotelů. Nová výstavba se soustředí na udržitelnost, rekonstrukce historických objektů a komplexní projekty kombinující ubytování s obchodními, rezidenčními a coworkingovými prostory,“ popisuje Stanislav. Takovou proměnou a rekonstrukcí prošel i nedávno otevřený pražský Fairmont Golden Prague, který nyní nabízí 320 pokojů, apartmánů a servisovaných rezidencí včetně šesti restaurací a barů.
Zmíněný trend potvrzuje též prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek: „Nejen v Praze, ale v celé republice se chystá řada nových hotelových projektů – jak luxusních hotelů pod správou nadnárodních značek, tak projektů českých investorů. Prostor pro další hotely tu rozhodně je.“
V Praze půjde například o nejluxusnější hotel ve střední Evropě U Sixtů u Staroměstského náměstí, hotel Sir Prague u Tančícího domu nebo komplex Akroterion v Železné ulici. Nová hotelová zařízení se nicméně plánují rovněž v Brně, Ostravě a dalších krajských městech.
Pomáhá mimosezonní i kongresová turistika
V oblasti mezinárodních turistických příjezdů zaznamenala Evropa v prvním čtvrtletí letošního roku dvouprocentní meziroční růst, přičemž region střední a východní Evropy si vedl výrazně lépe s osmi procenty. Stále větší oblibě se těší cestování mimo hlavní sezonu – s výhodnějšími cenami a větší flexibilitou. Výrazně k tomu přispívá i rostoucí kongresová turistika.
Praha je totiž podle celosvětového žebříčku asociace ICCA (International Congress and Convention Association) pátou nejžádanější turistickou destinací na světě (v Evropě je čtvrtá), a tedy předběhla například i Paříž, Madrid nebo Londýn. V žebříčku zemí se drží Česko na 21. místě, přičemž kromě hlavního města roste zájem i o další destinace, třeba Brno si meziročně polepšilo o více než 30 příček.
V metropoli se loni uskutečnilo 5 139 různých akcí, které přivedly přes 804 tisíc delegátů. Každý z nich v průměru utratí až třikrát více než běžný turista. Největší poptávka po kongresech přichází z USA, výrazně se však podílejí i delegáti z Velké Británie, Německa a Francie – a co se týká oborů kongresů, jednoznačně vedou lékařské vědy, ekonomie a IT. Praha je v počtu medicínských kongresů pátá na světě, v technologických dokonce čtvrtá.
Významnou roli v tom hraje zlepšená letecká dostupnost, protože Letiště Václava Havla posiluje přímá spojení s klíčovými regiony v Asii, USA i Evropě, stejně jako nové prostory pro takové akce. Jen během letošního a příštího roku by mělo být dokončeno nejméně pět projektů. Ty nabídnou celkovou kapacitu zhruba pro 6 500 osob, které budou moci využít i tisícovku nových hotelových pokojů.
„Když k tomu připočteme silnou víkendovou a prázdninovou poptávku, Praha by do konce roku mohla překonat výsledky z předpandemického roku 2019. V Praze se v roce 2024 ubytovalo přibližně 6,5 milionu zahraničních hostů, následovala Budapešť s 3,7 miliony a Bukurešť s 2,8 miliony ubytovaných ze zahraničí,“ vysvětluje naší redakci Stanislav.
Roste počet návštěvníků i ceny
Návrat turistů do regionů CEE a SEE se liší podle země původu. Příjezdy ze západní Evropy se už zotavily, dominují návštěvníci z Německa, Rakouska, Itálie, Velké Británie a Francie, vracejí se také američtí turisté a Španělé. Rostoucí je navíc zájem lidí z Perského zálivu, které lákají především luxusní a wellness pobyty. Naopak klesá poptávka turistů ze severovýchodní Asie zhruba o dvě pětiny, u asijsko‑pacifické oblasti pak o třetinu.
„Průměrný pobyt v Praze se nyní pohybuje mezi dvěma až dvěma a půl dne, jde převážně o rozšířené víkendy či krátké pobyty. Turisté ze vzdálenějších destinací samozřejmě zůstávají déle,“ přibližuje Stárek, podle kterého rostou i průměrné ceny pokojů, a sice z 93,25 eura (zhruba 2 300 korun) v roce 2019 na loňských 115,92 eura (více než 2 860 korun) za noc.
„To je trend i v jiných centrech, například Budapešť dosahuje průměrné ceny 122 eur (přes tři tisíce korun). Současně však došlo k dramatickému nárůstu nákladů, o více než 40 procent. Tržby sice rostou, ale pro investory je rozhodující tvorba zisku,“ uzavírá Stárek.
