Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 4,4 procenta z 5,5 procenta v loňském čtvrtém čtvrtletí. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,4 procenta. Zpřesněná čísla zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jsou mírně horší než v předběžném odhadu z poloviny května, podle nějž rostla česká ekonomika meziročně o 4,5 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o půl procenta.
„Hlavním faktorem růstu české ekonomiky byly rychleji rostoucí investiční výdaje, podpořené nadále rostoucí spotřebou domácností,“ uvedl ČSÚ. Dařilo se podle něj také většině odvětví národního hospodářství a k růstu nejvýrazněji přispěl zpracovatelský průmysl. Zvolnění statistici zaznamenali v automobilovém průmyslu.
Tempo růstu snižoval vyšší nárůst dovozu než vývozu. „Zahraniční obchod tak přestal po více než čtyřech letech přispívat k růstu HDP,“ uvedl ČSÚ.
Zdroj: IEconomics.com
Reálná spotřeba domácností proti loňsku stoupla o 4,1 procenta a proti předchozímu čtvrtletí byla vyšší o 0,7 procenta. Dynamika výdajů domácností se zvýšila především u spotřeby předmětů s dlouhodobou trvanlivostí a u služeb.
Meziroční růst investiční aktivity podpořily podle statistiků především investice do staveb a budov a do strojního vybavení. U vládních institucí výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 3,6 procenta a mezičtvrtletně o 1,4 procenta.
Analytici: Ekonomika vstoupila na pomalejší dráhu růstu
„Ekonomika zpomaluje a v dalších kvartálech bude toto zpomalení ještě viditelnější. Výsledek kolem tří procent, respektive mírně pod nimi, by proto neměl být překvapením, a už vůbec ne negativním signálem. Naše hospodářství se jen vrací k udržitelnějšímu růstu, na který má prostor a lidi,“ uvedla analytička ČSOB Irena Procházková.
Vývoj ukazuje, že česká ekonomika dosáhla na přelomu roku vrcholu svého hospodářského cyklu a v novém roce začala pomalý sestup, souhlasil analytik Raiffeisenbank Jakub Červenka. „Za celý letošní rok očekáváme zpomalení růstu HDP na 3,5 procenta. V dohledné době ale tempo expanze zůstane nad svým dlouhodobým potenciálem, který je okolo tří procent,“ poznamenal.
„Údaje o vývoji HDP nejsou v protikladu vůči očekávání, že Česká národní banka letos dále zvýší své úrokové sazby,“ míní analytik Generali Investments Radomír Jáč. Vzhledem k vývoji kurzu koruny takový krok očekává již na srpnovém zasedání bankovní rady.
Přečtěte si rozhovor s Miroslavem Singerem:
Miroslav Singer: Dobře je a dobře bude
Citelné zpomalení měl podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského na svědomí zahraniční obchod, který po devíti kvartálech přestal přispívat k růstu ekonomiky. Důvod byl zejména na straně exportu, tedy slabší zahraniční poptávce. Úlohu hlavního tahouna ekonomiky si ze závěru loňského roku udržely investice, které podpořily zejména investice stavební a do strojního vybavení, dodal.
Růst tuzemské ekonomiky byl začátkem roku tažen zejména domácí poptávkou, a to jednak z titulu příznivé spotřeby domácností tažené růstem mezd, jednak obnovenou investiční aktivitou soukromých firem a vlády, doplnil analytik ING Bank Jakub Seidler. Dovozy rostou díky sílící domácí poptávce a naopak vývozy zpomalují kvůli vysoké srovnávací základně a silnější koruně, ale také slabší zahraniční poptávce začátkem roku.
Analytik Komerční banky Viktor Zeisel upozornil na to, že v první polovině loňského roku byla domácí ekonomika premiantem regionu. K jeho konci však růst HDP zvolňoval a v prvním čtvrtletí letošního roku již v dynamice HDP zřetelně zaostává za svými středoevropskými protějšky. Maďarsku, Polsku, ale i Slovensku se nyní daří výrazně lépe, podotkl.
Dále čtěte:
ČLÁNKY DO MAILU