Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Astratex posiluje management, novým ředitelem je Ladislav Bárta

Lídr na středoevropském trhu se spodním prádlem a plavkami Astratex posiluje svůj…

Zahradní domky dají vaší zahradě nový rozměr

Na konci zimy opět plánujeme zahradní práce. Avšak zahrada bez místa na relaxaci není…

Nebankovní půjčky prolamují svou neblahou pověst

Ještě nedávno bylo spojení nebankovní půjčky téměř sprostým slovem. Lidé se na ně dívali…

Dohnat a předehnat: Česko by mohlo být za čtyři roky bohatší než Itálie

David Tramba 05. května 2018, 06:00  -  David Tramba
05. května 2018, 06:00

Diskuse, kdy doženeme Německo nebo Rakousko, vedeme my Češi často a rádi už od listopadu roku 1989. Po necelých třech desetiletích stále platí, že odstup je velký, i když už ne tak propastný, jako býval po pádu komunistického režimu. Experti Mezinárodního měnového fondu nám nabízejí aspoň malou kompenzaci: za čtyři roky by Česká republika měla překonat ekonomickou úroveň Itálie.

I když není překonat jako překonat. Lepšího čísla dosáhneme pouze po přepočtu na kupní sílu obyvatel. Hodnotou hrubého domácího produktu v tržních cenách bude Itálie i nadále Česko převyšovat. Stále totiž platí, že jsme levnou zemí, kde nižší ceny zboží a služeb jsou kompenzovány relativně nízkými příjmy.

Současně přibývají různé alternativní žebříčky ekonomické a sociální vyspělosti zemí světa a v nich Česko Itálii či Španělsko už dávno překonalo. Stále více ekonomů si uvědomuje, že peníze nejsou všechno a že blahobyt souvisí také s mírou zaměstnanosti a sociální (ne)rovnosti, zadlužením státu či dostupností a kvalitou zdravotní péče. Právě v těchto kategoriích Česko „boduje“ velmi slušně.

Středoevropští tygříci

Mezinárodní měnový fond aktualizovanou várku čísel o makroekonomickém stavu světa zveřejnil v polovině dubna. Vyberme z ní ekonomický výkon po přepočtu na paritu kupní síly, a to ve stálých cenách roku 2011. Výhodou těchto dat je, že je z nich odfiltrována jak rozdílná výše životních nákladů v různých zemích, tak i cenový růst a kolísání měnových kurzů.

Pro představu si soupeření evropských zemí představme jako běžecký závod na hodně dlouhé trati. Česká republika se pohybuje vpřed nepříliš závratnou rychlostí, ale na překonání několika slabších závodníků to stačilo. Konkrétně se nám podařilo v roce 2006 předběhnout Portugalsko, v roce 2011 Řecko a o rok později také Slovinsko. Od té doby je Česko oficiálně nejbohatší zemí bývalého socialistického bloku, i když – nutno dodat – Slovinci a Slováci jsou nám v patách.


Nejisté makroekonomické předpovědi. Bude dobře. Letos skoro na beton


Dalším slabým kusem, který dlouhodobě ztrácí, je Itálie. Ekonomický růst se v této jihoevropské zemi po roce 2000 prakticky zastavil a od té doby přešlapuje na místě. Je to tedy snadná kořist pro středoevropské dravce, kteří v posledních letech znovu nabrali tempo. Česko se podle odhadu Mezinárodního měnového fondu dostane před Itálii v roce 2022, Slovensko o rok později.

Navzdory mýtům o prosperitě za První republiky je zapotřebí dodat, že tím vznikne neobvyklá situace. Podle studií ekonomů Paula Bairocha a Anguse Maddisona vykazovalo bývalé Československo lepší čísla než Itálie pouze ve 20. letech. Během 30. let i za éry studené války na tom Italové byli podle jmenovaných badatelů lépe. V roce 1990, kdy vznikl nejvýraznější odstup, měli dvojnásobný reálný příjem než Češi a Slováci.

Možná 70, možná jen 45

Překonání stagnující Itálie přece jen k rozpoutání všeobecného veselí v českých kavárnách a hospodách stačit nebude. Hlavní benchmarky úspěchu ve středu Evropy - Německo a Rakousko - si stále udržují odstup. Podle čísel MMF za loňský rok je český ekonomický výkon po zohlednění kupní síly na 70 procentech německé úrovně. Co se týká hrubého domácího produktu v tržních cenách, jsme teprve na 45 procentech.

Je to úspěch i neúspěch, záleží na úhlu pohledu. Například v roce 1995 se Česko nacházelo na 55 procentech tehdejší německé výkonnosti dle kupní síly, v tržních cenách to bylo jen směšných 18 procent. Za necelé čtvrtstoletí se tedy odehrál značný pokrok. Špatná zpráva zní, že o dotahování německé úrovně lze hovořit jen do roku 2008, zatímco v současném desetiletí se poměr téměř nezměnil.

Je vhodnějším ukazatelem ekonomické síly a vyspělosti zemí parita kupní síly, nebo HDP v tržních cenách? Ani oslovení ekonomové na to nemají jednotný názor. Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek preferuje první z ukazatelů a poukazuje na přetrvávající rozdíly v cenové hladině. Jeden příklad za všechny: v české restauraci lze pořídit za dvě stovky slušný oběd i s několika půllitry piva nebo jiným nápojem dle libosti. Na západě Evropy můžete s osmi eury jít tak maximálně do McDonaldu nebo k pouličnímu stánku.

Naopak profesor Kolumbijské univerzity Jan Švejnar, v Česku působící v CERGE-EI a think-tanku IDEA, preferuje hodnoty v tržních cenách. „Čím dál víc jsem přesvědčen, ze srovnání v tržních cenách se stává směrodatnějším ukazatelem. Ceny u nás se přibližují cenám ve zbytku Evropy a v mnohých oblastech jsou stejné,“ uvedl Švejnar a upozornil na stále propastný rozdíl v úrovni mezd. Průměr v Německu či Rakousku je proti českému zhruba trojnásobný.

Tajemství úspěchu Litvy

Hlavní slabinou ekonomického výkonu v paritě kupní síly je to, že se jedná vlastně jen o přepočtený údaj o HDP na obyvatele. Ten se vynásobí číslem, které vyjadřuje poměr mezi cenovou hladinou (zpravidla) ve Spojených státech amerických a jiné zemi. Některé výsledky působí ne zcela věrohodně.

Konkrétním případem může být Litva, v jejímž případě uvádí Mezinárodní měnový fond až příliš vysoké hodnoty. Například loni se mělo jednat o více než 32 298 dolarů, což je nejvíc ze tří pobaltských zemí a jen nějakých 700 dolarů pod úrovní Slovenska. Díky svižnému růstu má být Litva za pět let nejbohatší zemí bývalého bloku. Ano, i před Českou republikou.

Při vší úctě k expertům MMF, snad každý, kdo pobaltské země osobně navštívil, musí potvrdit, že nejvyšší životní úroveň je v Estonsku. Litva se nachází zhruba na úrovni Lotyšska a Polska. Na ekonomický zázrak to opravdu nevypadá, už jen kvůli faktu, že po vstupu do Evropské unie odešlo 400 tisíc Litevců za prací do západní a severní Evropy.

Vysoké hodnocení ekonomické úrovně Litvy přitom není „specialitou“ měnového fondu, téměř shodná čísla a pořadí zemí uvádí také unijní Eurostat. Také ten řadí Litvu těsně za Slovensko a před Polsko, Maďarsko i Estonsko. Odpověď na otázku, kde přísloveční soudruzi udělali chybu, však neznali ani oslovení čeští ekonomové.

Češi, jste skvělí

Česká republika je, co se týká HDP na obyvatele v tržních cenách i v paritě kupní síly, přibližně čtyřicátou nejbohatší zemí na světě. Ale pokud se podíváme na různé alternativní žebříčky, které pracují i s jinými ukazateli než jen s množstvím peněz utracených za spotřebu a investice, umisťuje se výrazně lépe.


Přečtěte si komentář Miroslava Zámečníka k tématu: Dohánění


Jistým překvapením tak skončil žebříček, který sestavilo a letos v lednu zveřejnilo Světové ekonomické fórum (WEF) se sídlem v Ženevě. Česká republika zde figurovala na patnáctém místě, tedy před Francií, Británií i Japonskem. Velmi slušné umístění zaznamenaly i další z nových členů Evropské unie. Slovinsko bylo 19., Slovensko hned za ním a Estonsko na pozici 22. Až po něm se v žebříčku objevují Spojené státy americké.

Jak k tomu WEF dospělo? Vedle výše HDP na hlavu do svého hodnocení zahrnulo třeba úroveň zaměstnanosti, délku a kvalitu života, míru chudoby a příjmové nerovnosti a výši veřejného zadlužení. Ještě lépe než WEF nedávno Českou republiku ohodnotili analytici německé pojišťovny Allianz, kteří naši ekonomiku prohlásili za nejstabilnější a nejzdravější v Evropě.

Přečtěte si také:

Kde je ten národní kapitál?

Českým národním zájmem je nestát jenom u montážního pásu

Ilona Švihlíková: Ekonomika si vede výborně, ale dlouhodobé problémy neřešíme

Miroslav Singer: Dobře je a dobře bude



Čtěte také

Události  Péče o osobu blízkou se nejčastěji týká takzvané sendvičové generace.

Maximální výše příspěvku na péči se v roce 2019 zvýší až na 19 200 korun

Situace, kdy člověk není kvůli špatnému zdravotnímu stavu schopen samostatně vykonávat…

před 3 hodinami

 Herba Fabrica, ilustrační foto

Sucho jako příležitost. České zemědělství plodí startupy

Sucho ničí zemědělskou půdu, která navíc rychlým tempem mizí ve prospěch skladů a…

před 3 hodinami

 Samsung Galaxy Fold

Samsung představil skládací telefon. Model Galaxy Fold bude stát přes 50 tisíc korun

Co Samsung slíbil, to i plní. Na podzim nás navnadil skládacím telefonem, které měl začít…

před 4 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 10 | Průměrné hodnocení: 3.20

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Daňové zvýhodnění na děti: Česko vs. Slovensko
Myslíte si, že kouříte zdravě e-cigaretu? Aneb jakým rizikem jsou náhražky cigaret?
Jak by měla vypadat plná moc k přepisu auta?
Daňové přiznání 2019: do kdy a jak musíte zaplatit daň z příjmu
Žádáme o rodičovskou a mateřskou
Auta
Jako dva mobily v jednom. Skládací Galaxy Fold je tady a…
Audi SQ5 TDI: Další diesel s elektrickým kompresorem přichází. Nabízí 347 koní a 700 Nm
Silnice ve správě státu: Neexistuje lepší řešení?
Kolik NOx produkují moderní diesely v reálném provozu? Některé nic
Mercedes-Benz Trucks prezentoval výsledky a nové produkty
Technologie
Homeopatická pohotovost (video s CZ titulky)
Výzkum poukázal na nedostatky správců hesel. Je možné získat hesla z paměti
Šmoulové a další pohádky. Google v ČR spustil YouTube Kids
Jako dva mobily v jednom. Skládací Galaxy Fold je tady a bude pekelně drahý
Twitter chce nový začátek. K testování „Twttru“ se můžete přihlásit i vy
Hry pro příležitostné hráče