Menu Zavřít

Bezhotovostních plateb sice přibývá, ale stejně tak i těch v ,cashi‘. Mincí a bankovek se Češi nevzdají, říkají průzkumy i odborníci

26. 10. 2023
Doba čtení: 7 minut
Autor: Depositphotos
  • Nedávné průzkumy naznačují, že během uplynulého roku přibývalo jak plateb bankovkami, tak i těch bezhotovostních
  • Že by papírové (a kovové) peníze z oběhu v příštích letech vymizely, se tak podle nejrůznějších zdrojů očekávat nedá
  • K platbě mincemi a bankovkami lidi motivuje hned několik důvodů najednou – v některých případech jde o sílu zvyku, jindy tak zase činí kvůli obavám o zcizení soukromých údajů
  • Řada spotřebitelů se pak také, zejména v menších městech, setkává s tím, že obchodníci bezhotovostní platby zkrátka a dobře neakceptují

„Tu stovku si schovej, za 10 let takové peníze budou rarita.“ Podobnou hlášku slyšelo od svých rodičů či prarodičů asi skoro každé malé dítě. Pravda, když to samé říkali před 15 lety o padesátikoruně, respektive o pár roků před tím o papírové ,dvacce‘, na jejich slova nakonec došlo. Stalo se tak ale z trochu jiných důvodů, poněkud pragmatičtějších. Ba co víc, ačkoliv bankovky o této nominální hodnotě z trhu vymizely, s jejich kovovými alternativami platíme dodnes.

A jak dokládají data agentury STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet, zřejmě ještě nějaký čas budeme. Plateb v hotovosti totiž, možná trochu překvapivě, za poslední rok přibylo. „Průzkum ukázal, že denně využívá hotovost třetina lidí, loni to byla čtvrtina. Přičemž dokonce alespoň jednou týdně využívá hotovost až 94 procent lidí,“ uvádí zmíněná analýza, jež byla provedena během letošního června na vzorku 509 respondentů.

Finanční zdraví Čechů se zhoršuje. Po půjče sáhla téměř polovina spotřebitelů, problém s jejím splacením mají čtyři procenta z nich
Přečtěte si také:

Finanční zdraví Čechů se zhoršuje. Po půjče sáhla téměř polovina spotřebitelů, problém s jejím splacením mají čtyři procenta z nich

Co vede lidi k tomu, že na těžké peněženky plné ,kováků‘ a často i pomačkaných bankovek ještě stále nezanevřeli? Vlastně docela racionální důvody. Tím hlavním je fakt, že zdaleka ne všichni obchodníci jsou ochotni – i vzhledem k odpadnuvší povinnosti své tržby evidovat elektronicky – platby kartou či jiným moderním způsobem v dnešní době akceptovat. Současně však také ale někteří činí jednoduše ze zvyku, za účelem větší kontroly svých financí nebo zkrátka proto, že si nepřejí, aby o každé jejich transakci existoval záznam.

„Průzkum jsme letos zopakovali a ve srovnání s minulým rokem se zvýšil počet lidí, kteří používají hotovost často, a to o 11 procent. Celkově se jedná o necelou polovinu respondentů, konkrétně 42 procent,“ vyčísluje výkonný ředitel Euronetu Ondřej Kozák.

Na nelibost obchodníků akceptovat bezhotovostní platby naráží lidé zejména v menších městech. „Celkem čtvrtina lidí se setkala s případem, kdy v obchodě přestali přijímat karty. Problém s obchody, které najednou nepřijímají karty, uvádějí častěji obyvatelé Moravy, a to ve 32 procentech případů. Téměř polovina lidí, kteří uvedli tento problém v posledním roce, deklarují, že u sebe obvykle nosí dostatek hotovosti, čtyřiatřicet procent se snaží najít bankomat, aby si mohli hotovost obstarat, a pouze pětina jde jinam, kde karty přijímají,“ říká Kozák.

Nahradit hotovost by bylo obtížné, míní expertka

Existují země, kde lidé na hotovost už takřka zanevřeli a kde kartou, potažmo mobilem či chytrými hodinkami hradí i ty nejmenší možné částky. Zářným příkladem budiž třeba Švédsko a ostatní skandinávské státy, o kterých se dlouhodobě spekuluje, že by mohly být jedněmi z prvních zemí na světě, kde papírové bankovky skutečně vymizí.

Česku podle všeho takový scénář aktuálně nehrozí, alespoň dle obchodní ředitelky slovenské fintechové společnost TrustPay Karin Milkové. „Přestože používání hotovosti pravděpodobně klesne, může být obtížné ji zcela nahradit,“ vysvětluje redakci Euro.cz.

Jak často platíte kartou či jiným bezhotovostním způsobem?

Milková tvrdí, že existuje hned několik racionálních důvodů, proč je dobré si hotovost ponechat: „Jedním z těch hlavních je, že někteří lidé stále dávají přednost hotovosti kvůli obavám o soukromí a bezpečnost dat. Platby v hotovosti lze provádět anonymně a bez nutnosti spojovat je s účtem nebo osobními údaji. Někteří se také mohou cítit pohodlněji při používání hotovosti a mohou mít omezený přístup k digitálním technologiím. Dalším důvodem je, že některé transakce nemusí být možné provádět pomocí digitálních platforem. Například drobný nákup na ulici může být obtížné nebo nemožné provést bez hotovosti.“

Jaká budoucnost na hotovost čeká, bude podle Milkové ovlivněno mnoha faktory – preferencemi zákazníků počínaje přes technologický vývoj až po různé vládní regulace. Neméně důležitá bude ale například i otázka pohodlí. Čím více budou v tomto ohledu lidé ,rozmazlenější‘, tím spíš začnou inklinovat k platbám kartou a dalším způsobům.

„Hotovostní platby vyžadují fyzickou přítomnost osoby při provádění transakce, což může být nepohodlné a nepraktické v situacích, kdy se fyzická nebo právnická osoba nachází v jiném městě nebo zemi,“ doplňuje s tím, že vzhledem k výše zmíněným faktorům, mezi něž lze zařadit i problematiku bezpečnosti či transparentnosti, může být používání hotovosti ve fyzické podobě ve srovnání s modernějšími a bezpečnějšími platebními metodami považováno za zastaralé a neefektivní.

Bankovní poplatky jako hlavní argument proti

Ona dříve popsaná nelibost obchodníků akceptovat bezhotovostní formy placení a zřídit si platební terminál je do značné míry dána tím, že z každé takové úhrady se jim část inkasovaných peněz strhává a putuje bance jako provize za zprostředkování celé platby.

„Všeobecně se dá říct, že poplatek spojený s přijímáním bezhotovostních transakcí u obchodníků se pohybuje mezi jedním a dvěma procenty zaplacené částky. Vždy ale záleží na konkrétní smlouvě mezi obchodníkem a poskytovatelem platebního terminálu. Díky vysoké konkurenci na trhu můžeme říct, že výše průměrného poplatku se dlouhodobě snižuje,“ píše se v nedávné analýze společnosti ČSOB, kterou má Euro.cz k dispozici.

Půjčí i těm, co u banky nepochodí. Česká platforma Flowpay sází při vyhodnocování rizika na live data, výkazy ji příliš nezajímají
Přečtěte si také:

Půjčí i těm, co u banky nepochodí. Česká platforma Flowpay sází při vyhodnocování rizika na live data, výkazy ji příliš nezajímají

A na jaké konkrétní účely takový poplatek vlastně putuje? Ve skutečnosti se jedná „o odměnu pro zúčastněné subjekty za udržování a rozvoj technické infrastruktury, která klientům umožňuje platit rychle a bezpečně kdekoliv na celém světě“. Tato infrastruktura v sobě zahrnuje i „záruku, že celý platební ekosystém nabízí všem zúčastněným stranám robustní systém ochrany a možností reklamací pro případ neférového chování nebo podvodů“.

V počtu terminálů na tisíc lidí Česko za unijním průměrem zaostává

Podnítit maloobchodníky k pořízení platebního terminálu, a tím tak rozšířit způsoby, jakými u nich mohou lidé hradit své nákupy, se snaží mimo jiné i nadnárodní společnost Visa. V rámci jejího programu ,Česko platí kartou‘ se napříč celou zemí dostalo do provozu hned šest procent všech aktuálně aktivních terminálů.

„Naším posláním je pomáhat malým podnikům růst pomocí prohlubování jejich dovedností v oblasti digitalizace. Toho dosahujeme jejich integrací do naší platební sítě, která je nejen propojuje s větší zákaznickou základnou, ale také zvyšuje celkovou zákaznickou zkušenost, a tím i tržby,“ podotýká Marcel Gajdoš, generální ředitel Visa pro Českou republiku, Maďarsko a Slovensko.

Hotovostí platí stále méně Evropanů. Roste obliba alternativních metod, třeba plateb z účtu na účet
Přečtěte si také:

Hotovostí platí stále méně Evropanů. Roste obliba alternativních metod, třeba plateb z účtu na účet

Cílem programu, který byl spuštěn před třemi lety, je dostat Česko co do počtu platebních terminálů na tisíc lidí nad průměr Evropské unie. Tento ukazatel má v současnosti hodnotu třicet šest, přičemž v tuzemsku bylo vloni takových zařízení (v přepočtu na tisíc obyvatel) pouze třicet. Ještě v roce 2020 ovšem byla celková bilance o dost horší: na tisíc lidí totiž připadalo jen šestadvacet terminálů. I proto lze předpokládat, že dříve či později se Česko vytyčenému cíli minimálně přiblíží.

Vedení Visy věří, že pořízení platebního terminálu je především v zájmu samotných obchodníků. Dle jejího průzkumu se totiž ukázalo, že „zpracování digitálních plateb je oproti hotovosti sedmkrát rychlejší, přičemž průměrná transakce trvá přibližně šest vteřin. Současně 45 procent malých a středních podniků zaznamenalo v průměru 12procentní nárůst tržeb poté, co začaly přijímat digitální platby. A 57 procent uvádí, že zákazníci utrácejí více, když používají karty“.

Průměrná částka placená bezhotovostně se neustále snižuje

Že k nárůstu bezhotovostních plateb současně také dochází – a to kontinuálně –, dokládají i jiné výzkumy. Zatímco ještě v roce 2019 se jejich počet podle Sdružení pro bankovní karty pohyboval na hranici jedné miliardy, vloni jich bylo už o 800 milionů víc. Ruku v ruce s tím pochopitelně narůstá i jejich celkový objem: z dřívějších 626 miliard korun na loňských 1,048 bilionu. Jen pro zajímavost, tento objem se mezi roky 2021 a 2022 navýšil o takřka jednu pětinu.

Co se naopak ustavičně snižuje, je průměrná výše takto realizovaných plateb. Z 613 korun v roce 2019 na loňských 582 korun. I tento ukazatel tedy jasně svědčí o tom, že platba kartou, mobilem či hodinkami se v očích tuzemských spotřebitelů stává čím dál běžnější, neboť s ní hradí stále menší a menší částky. Tím spíš vezme-li člověk v potaz, že kvůli loňské inflaci byla reálná hodnota oněch 582 korun ještě podstatně nižší (a tedy si za ně lidé mohli koupit o poznání méně) než v období před pandemií.

DT24

Twisto získalo obřího zákazníka. Česká společnost zajišťuje odložené platby pro největší evropské tržiště Allegro
Přečtěte si také:

Twisto získalo obřího zákazníka. Česká společnost zajišťuje odložené platby pro největší evropské tržiště Allegro

„Ze všech dostupných dat a zkušeností vyplývá, že bezhotovostní platby jsou pro Čechy již standardní a primární formou platby za zboží a služby, kterou po obchodnících vyžadují, a v případě, že obchodník karty nepřijímá, je to pro řadu zákazníků důvod jeho služeb vůbec nevyužít,“ zmiňuje dále zpráva ČSOB.

„Z nedávného průzkumu společnosti Mastercard například vyplývá, že 59 procent transakcí v Česku je provedeno platebními kartami. A bylo by to až 76 procent, kdyby zákazníci nenaráželi na obchodníky, kteří kartu nepřijímají. Zákazníci chtějí platit kartami i kvůli tomu, aby mohli využít k nim navázané výhody (například pojištění koupeného zboží, prodloužení záruky, sbírání bodů do věrnostních programů bank). Dalším důvodem je zvýšená ochrana pro případy reklamací transakcí,“ připomíná analýza jmenované banky.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).