Velký úklid: největší české banky propustí 1500 úředníků - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

Velký úklid: největší české banky propustí 1500 úředníků

,
Velký úklid: největší české banky propustí 1500 úředníků

Na vrcholu konjunktury se české banky zbavují stovek lidí. O práci tak letos a v příštím roce přijde téměř půldruhého tisíce zaměstnanců Komerční banky, ČSOB, České spořitelny či Sberbank. Ohroženým druhem je střední management.

Banky hodlají propustit půldruhého tisíce úředníků. Proč? zeptá se čtenář, který si v novinách před pár dny přečetl, že čtveřice největších bank – kam patří Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a UniCredit – za letošní tři čtvrtletí vydělala 41,2 miliardy korun. Odpovědí je několik, mezi hlavními důvody je ale konkurence mladších bank, výrazný propad nových hypoték a nárůst mezd, kdy banky musejí o zaměstnance soupeřit se supermarkety. Kvůli nim se bankám v příštích letech budou ztenčovat zisky.

Na houpačce

Největší bankovní domy sice vydělávají desítky miliard korun ročně, ale zároveň jsou to obrovské molochy. Z minulosti si nesou tuhou firemní kulturu, která změnám nenahrává.

Stačí se podívat, jak se snaží inovovat mladé banky, jejichž náklady jsou mnohem nižší. Například Fio banka vlastněná Petrem Marsou a Romualdem Kopúnem letos za tři čtvrtletí vydělala 745 milionů korun s 49 zaměstnanci. Největší banka Česká spořitelna pak vydělala 11,8 miliardy korun, avšak zaměstnanců má přes deset tisíc. Zatímco návratnost kapitálu je u spořitelny 13,1 procenta, u FIO banky je to 48,4 procenta. Jinými slovy, spořitelna na každé investované stokoruně za rok vydělala 13 korun, FIO banka na stokoruně vydělala 48 korun.

Banky se snižováním stavů začaly už letos. Vedení ČSOB v létě oznámilo zaměstnancům a odborářům, že plánuje ve skupině zrušit 400 pozic, přičemž 320 z nich zruší v samotné bance ČSOB. „Vedení jsme v září poslali dopis, že s tímto rozhodnutím nesouhlasíme. Domníváme se, že v době ekonomického růstu není vhodné přistupovat k takto hromadnému propouštění, když jsme ještě v první polovině roku vehementně sháněli zaměstnance,“ řekla týdeníku Euro šéfka Moderních odborů v ČSOB Ladislava Spielbergerová.


Čtěte komentář k tématu:

Čeho se bojí české banky?

 Jiří Zatloukal


Podle ní bylo letos zrušeno přes 35 poboček, které se buď slučovaly se sesterskou Poštovní spořitelnou, nebo se rušily ty, které příliš nevydělávaly. ČSOB nicméně nabídla dotčeným zaměstnancům, aby přešli na neobsazená místa, takže v pobočkové síti dosud dostalo výpověď „jen“ 65 lidí. Díky takzvaným interním rotacím našlo letos novou práci ve skupině ČSOB 148 zaměstnanců z plánovaných více než 370 redukovaných pozic.

V první polovině roku přitom banka ještě řešila nedostatek zaměstnanců (hlavně na pobočkách), po vyhlášení pololetních finančních výsledků a velmi rychlém růstu nákladů pak ale oznámila hromadné propouštění. Zaměstnanci druhé největší banky nebudou mít klid ani v příštím roce, kdy se má rušit zhruba 200 pracovních míst. „V příštích letech budeme počet zaměstnanců mírně redukovat,“ připustil pro týdeník Euro šéf banky John Hollows.

Odborářům by přitom tak nevadil samotný fakt propouštění jako nekoncepčnost a zmatek, které ho provázejí. „Zaměstnanci neznají koncept a mnohdy negativně vnímají i výběr dotčených zaměstnanců a pozic,“ dodává Spielbergerová s tím, že banka jim dosud opakovaně tvrdila, že na prvním místě pro ni není ziskovost, ale komfort klientů.

Nemají přehled

Na nekoncepčnost změn v bankách obecně upozorňuje i šéf Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví František Hupka. „Banky absolutně nemají přehled, co chtějí udělat. Zase vypustily bublinu kvůli akcionářům, kteří tlačí na bankovní manažery, aby ukázali, že něco dělají,“ říká. Bankovní domy podle něj propouštění schovávají za digitalizaci, která však „nehrozí“. Informační technologie mnoha bank jsou často „v katastrofálním stavu“, čehož důsledkem jsou pak časté výpadky internetového bankovnictví.

Za změnami nehledejte žádnou sofistikovanost. V představenstvech bank se tyto věci řeší často jednoduše ve stylu: chlapci, je nás tady sedm a chceme propustit 400 lidí, takže 400 děleno sedmi a vyberte si, kde chcete.

 Bankovní úředníci

Zatímco ČSOB redukuje pobočkovou síť, Komerční banka hodlá „řezat“ hlavně do středního managementu. Ve své poslední finanční zprávě uvádí, že sníží počet řídicích úrovní a manažeři budou mít „pod sebou“ větší týmy: „Zlepšená koordinace a efektivita povede ke snížení potřebného počtu zaměstnanců o pět procent do první poloviny roku 2019 ve srovnání s koncem roku 2017.“ Na konci loňského roku měla 8492 zaměstnanců, o zaměstnání jich tedy přijde 424. Radikální změny způsobují v Komerční bance velký chaos, na který upozorňují sami bankéři. Perličkou pak je, že tak rozsáhlé změny po novém šéfovi Janu Juchelkovi akcionáři z Francie vůbec nepožadovali.

K velké bouři se schyluje i v České spořitelně, kde ještě ani odboráři nic zlého nečekají. „Tak výrazná redukce pobočkové sítě jako v ČSOB u nás není,“ říká šéf tamních odborů Aleš Veverka, kterého čekají vyjednávání ohledně mezd. Pro zaměstnance spořitelny chce kromě vyšších peněz vyjednat hlavně lepší výhody, například zkrácení pracovní doby při zachování mezd či zkrácené úvazky. Lidé hlavně na menších městech totiž často utíkají do supermarketů, kde dostanou peněz víc. „Ano, peníze jsou tam pěkné, ale lidi potřebují volný čas,“ namítá Veverka.

 Jak jsou banky ziskové

Počet zaměstnanců spořitelny se za poslední rok snížil o víc než stovku, nicméně to hlavní se teprve chystá. Podle informací týdeníku Euro se bude rušit – stejně jako v Komerční bance – asi pět procent pozic, což znamená 500 lidí. „Týkat se to bude hlavně středního managementu z centrály, protože struktura banky se zplošťuje. Jde o to, aby byly velké banky flexibilnější a malé jim neutekly,“ uvedl manažer z bankovních kruhů, který si nepřál být jmenován. „Spořitelna to provede během roku 2019, ale jelikož je to moloch, tak to může také trvat i déle,“ říká s úsměvem.

Zaklínadlem u České spořitelny je jako u ostatních takzvaný agilní způsob řízení. Stručně řečeno, bankovní domy se chtějí změnit z hierarchicky řízených organizací na organizace výrazně „plošší“ a organičtější, které mohou rychle zareagovat na změny.

Malé a ambiciózní

Čím menší banka, tím menší problémy, dalo by se říct. Necelou stovku lidí letos propustila Moneta Money Bank a snižovat stavy hodlá podle mluvčí Radky Černé ke konci roku i Sberbank, kam přišel letos na jaře nový šéf. Klid panuje i v UniCredit Bank, se kterou zatím Italové nemají ambice „nijak hýbat“. Podle rozmáchlejších spekulací je pořád naživu možnost, že se spojí UniCredit Bank se Société Générale.

Francouzská bankovní skupina se zbavuje svých poboček ve středo- a východoevropských zemích, naposledy na začátku listopadu v Polsku, aby na tyto trhy mohla znovu vstoupit prostřednictvím UniCredit. Kdyby skutečně došlo ke spojení těchto dvou bank v Česku, o práci by kvůli spojování přišlo mnohem víc lidí. Zemětřesení může nastat ještě v Raifieisenbank, která však tvrdí, že žádné změny nepřijdou, třebaže mzdové náklady jí příští rok vzrostou o sedm procent.

Malé banky naopak nabírají sebevědomí a rostou. Propuštění bankovní úředníci mohou zamířit například do mBank, která hodlá nabrat 30 lidí, zvětšuje se i nováček Creditas, který od loňska přijal 59 lidí, Air Bank nebo Equa bank, která přijímá obchodníky, lidi do call centra i na centrálu. Kdyby tam ale náhodou propuštění zaměstnanci bank neuspěli, místo v supermarketu vždy najdou.

Přečtěte si také:

Na návštěvě u jednorožce. Můžeme být větší než řada bank, říká zakladatel Revolutu

Velký průzkum týdeníku Euro: Jak platí české podniky?

Dluhy k nezaplacení. Obchodníci se perou o pohledávky bank

Banky vydělaly na úrokových sazbách, jejich zisk letos stoupl na téměř 44 miliard

Ohodnoťte tento článek
Diskuze