Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

 ilustrační foto
ilustrační foto
Autor: CC BY-NC-SA 2.0: Corey Seeman via Flickr

Ilona Švihlíková: Proč se mezinárodní obchod chová divně a co to znamená?

06. listopadu, 16:22 - Ilona Švihlíková
 ilustrační foto
ilustrační foto
Autor: CC BY-NC-SA 2.0: Corey Seeman via Flickr
06. listopadu, 16:22

Vývoj mezinárodního obchodu spolu s vývojem světového produktu patří k ostře sledovaným indikátorům, které vypovídají hodně nejen o zdraví světové ekonomiky, ale také o intenzitě globalizace. Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) ovšem ve svých posledních publikacích potvrdila, že mezinárodní obchod se po roce 2008 chová „divně“, a že je zatím obtížné v novém typu chování hledat nějaký jasný vzorec.

Podíváme-li se na vývoj objemu mezinárodního obchodu, pak vidíme, že s výjimkou roku 2017 (jehož dynamika byla ovlivněna předchozím obdobím roku 2016, kdy objem obchodu rostl méně než produkt), pak objem obchodu a světový produkt rostou tak nějak „ruku v ruce“. Pryč jsou doby, kdy mezinárodní obchod rostl dvakrát až třikrát rychleji než světový produkt. To je patrné ze statistik Světové obchodní organizace.

Růst obchodu v hodnotovém vyjádření se chová také zvláštně, UNCTAD vidí určité cyklické náznaky. Roky po Velké recesi slabostí nepřekvapí, ale vyčnívají roky 2015 a 2016, kdy jsou v hodnotovém vyjádření zaznamenány poklesy, zatímco ovšem světový produkt rostl a byl tedy v kladných číslech. V hodnotovém vyjádření hraje velkou roli vývoj cen komodit a také amerického dolaru.

K nejdůležitějším indikátorům globalizace patří poměr hodnoty obchodu zbožím a službami k hodnotě světového produktu. Tento poměr se dostal v minulých letech i pod 30 procent.

Tento, jak uvádí UNCTAD, neobvyklý vývoj, může zavdávat k hypotéze, zda globalizace, charakterizovaná mimo jiné roztříštěním výrobního procesu, nedosáhla svého vrcholu. Koneckonců byl to také UNCTAD, který upozornil na zatím slabý, leč viditelný trend reshoringu, tj. návrat výrob do mateřských zemí (zejména díky rozvoji automatizace a robotizace).


Ilona Švihlíková: Silný čínský drak aneb Konec nadvlády Západu


Pokud by tento trend začal narůstat, pak by to znamenalo restrukturalizaci mezinárodní dělby práce (a nebylo by k tomu třeba amerického prezidenta a jeho politiky, neboť reshoring začal před působením Donalda Trumpa v úřadu). Otázky lokalizace výroby (kapitál má domov!) by se stávaly naléhavější, s obzvláště zásadními dopady pro země jako je Česko, kde je téměř vše ekonomicky významné v zahraničních rukou.

Současné zmatené chování mezinárodního obchodu se často interpretuje jako následek obchodní nejistoty, která je dána změnou pozice USA. Americký prezident je chápán jako hlavní aktér oslabování multilaterálního systému, který mu jako neomerkantilistovi se zálibou ve clech a sankcích nevyhovuje. Svou politikou do značné míry potvrzuje, že volný obchod (jak dobře věděl už Alexander Hamilton) je hra pro vítěze, největší zájem na něm má země, která je nejsilnější. Pro ty země, které dohání určité zpoždění (jako právě na začátku své existence USA chtěly dohnat Velkou Británii a povedlo se jim to v poslední třetině 19. století) se může příklon ke zcela volnému obchodu stát sebevražednou strategií.

Oslabení Světové obchodní organizace má své kořeny především v dosud neukončeném kole jednání z Dauhá (zahájení v roce 2001). První reakcí na zamrzlá jednání byla exploze regionálních (často bilaterálních) dohod, které doslova „zaplevelily“ mnohostranný obchodní systém.

Druhá fáze vývoje pak přišla po roce 2008. V té době si velmoci připravují vlastní projekty, které se neomezují jen na obchod. „Obchodní“ dohody nejsou až tolik o obchodu a nabývají komplexní charakter (řeší otázky investic, arbitráží, ochrany duševního vlastnictví atd.). Do hry se vrací geopolitika – nikoliv až za Trumpa, ale již za Obamy. USA připravují Transpacifickou dohodu a také Transatlantické obchodní a investiční partnerství. Trump z TPP odejde (a ta vznikne v modifikované formě bez USA), TTIP je u ledu. Trump nezapře své kořeny byznysmana, má rád jednání jeden na jednoho, kdy má pocit, že USA musejí mít vždy navrch. Ale ani další nelení, Ruská federace přichází záhy po Velké recesi s projektem zóny od Lisabonu po Vladivostok, ale z Německa zazní odmítnutí tohoto nápadu. Rusko se pak věnuje Euroasijské ekonomické unii, zatímco Čína rozvíjí síť projektů Jeden pás, jedna stezka, navazující na starobylou Hedvábnou stezku.

Trump představuje další etapu. Nejde mu o kooperaci s „podobnými zeměmi“ (projekty TTIP a TPP mířily proti Rusku a proti Číně), problémem jsou všechny země, které ohrožují pozici America First. Ať je to EU, Japonsko, nebo, na prvním místě Čína. Spravedlivé dohody jsou podle amerického prezidenta takové, ze kterých mají prospěch USA.

V prostředí rozvíjející se automatizace a digitalizace a nové podoby americké politiky se tak otázka umístění výrobních kapacit (tj. role matek nadnárodních firem) stává ještě důležitější než v minulosti.

Ilona Švihlíková je ekonomka, vysokoškolská pedagožka a koordinátorka občanské iniciativy Alternativa Zdola, která mimo jiné promýšlí alternativní ekonomické systémy. Je autorkou knih „Globalizace a krize“, „Přelom. Od Velké recese k Velké transformaci“ a „Jak jsme se stali kolonií“.

Od Ilony Švihlíkové dále čtěte:

Zbytečná G7. Staré recepty a morální nadřazenost svět nepotřebuje

Bezradnost v Davosu

Čemu se Trump diví aneb Americké déjà vu

Itálie není Řecko. Proč Brusel opakuje stejnou chybu?

Poučení z Velké recese? Jaksi nikde

Ekonomická demokracie má obrovský potenciál. Politiky to ale nezajímá

Sankce, kam se podíváš

Renta jako rozšiřující se patologie


Čtěte také

 Jiří Zimola

Zimola chce příští rok kandidovat za hnutí členů ČSSD a nestraníků Změna 2020

Předseda jihočeské sociální demokracie Jiří Zimola hodlá v krajských volbách v příštím…

před 4 hodinami

Společnost Deutsche Telekom si nárokuje výhradní používání barvy magenta.

Magenta je naše: německý telekom se soudí o barvu s americkou pojišťovnou

Spor o používání barvy magenta se rozhořel mezi Deutsche Telekom a americkou firmou…

před 5 hodinami

Události Studentský vůdce Marcel Hájek

Bez svazáků by se revoluce nepovedla, tvrdí studentský vůdce Marcel Hájek

Rodiče začali zahazovat stranické knížky, když jejich děti mlátili policajti, vzpomíná…

před 5 hodinami

Události  Protest proti znečištěnému ovzduší v Teplicích v roce 1989

Jedovatá teplická předehra. Zdevastované ovzduší vyhnalo lidi do ulic už před 17. listopadem

Pár dní před sametovou revolucí se lidé vzbouřili proti extrémně znečištěnému ovzduší,…

před 5 hodinami

Pavel Páral

Turecké školení pro Evropany

Turecko zrovna není v současnosti režimem, který by ve svých nomimálních spojencích…

před 6 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 4 | Průměrné hodnocení: 4.75

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Jak vzrostou minimální zálohy pro OSVČ v roce 2020?
Prevence před rakovinou existuje
Jak fungují odložené platby
8 čísel o zvýšeném rodičovském příspěvku
EU: V Česku žije nejméně „chudých“ lidí
Auta
V evropských autech budou od roku 2022 povinné černé…
Ve kterém městě vám hrozí největší riziko silniční bitky? A které město má nejhorší zácpy?
Automobilové origami je nejdražší SUV na světě. Stojí sedmkrát víc než Cullinan
Nový rodinný model Mitsubishi spojuje dvě kategorie aut. Moc krásy ale nepobral
Nový Peugeot e-Expert
Hry pro příležitostné hráče