Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Apartmán v Krkonoších: chalupa 21. století bez starostí a s výnosem

Pokud si pořídíte vlastní horský apartmán, můžete trávit zimní a letní dovolenou…

Zajímavosti o golfu, které jste nevěděli

Golf je vyhledávaným sportem, který se těší čím dál větší oblibě. Má dlouholetou tradici…

AAA Auto: Zdaleka nejen obchodník s ojetými vozy

Síť autocenter AAA Auto působí v České republice už bezmála třicet let. Aktivity firmy…

Čína vítá rok draka
Čína vítá rok draka
Autor: ČTK/AP

Ilona Švihlíková: Silný čínský drak aneb Konec nadvlády Západu

07. října, 19:51 - Ilona Švihlíková
Čína vítá rok draka
Čína vítá rok draka
Autor: ČTK/AP
07. října, 19:51

Článek k Číně je nabíledni: Čínská lidová republika nedávno oslavila 70. výročí svého vzniku (samotná čínská civilizace má ovšem asi 5000 let) a autorka tohoto článku má shodou náhod narozeniny ve stejný den. Je tedy co slavit?

Čínský ekonomický vzestup je něco, co nemá v dějinách obdoby. Země, která ještě v 80. letech 20. století zaznamenávala údaje typické pro chudé rozvojové země, se stala během rekordně krátké doby druhou největší ekonomikou (v paritě kupní síly první). Pokud se hovoří o globálním úbytku lidí žijících v chudobě, je potřeba dodat, že hlavní přínos k tomuto zlepšení, a hlavně lepším životním podmínkám pro miliony lidí, jde za Čínou.

Analyzovat čínské reformy je úkol, který převyšuje možnosti tohoto článku. Jistě ale svou velkou roli hrálo načasování - Čína byla schopná zachytit začátek globalizace a díky postupným (nikoliv šokovým) reformám začala ekonomicky stoupat. Čína byla ale dlouho na Západě považována za zemi levné práce, která kopíruje a vyváží hračky či méně kvalitní textil.

Povýšenost Západu byla otřesena až Velkou recesí v letech 2007 až 2015 (jež mimo jiné vedla k materializaci skupiny zemí BRICS a později také k vytváření bloků velmocí – od plánů na Transatlantickou dohodu mezi USA a EU až po Jeden pás a jednu stezku) a náhlým prozřením, kam se za oněch pár let Čína dostala (například s Nefritovým králíkem na odvrácenou stranu Měsíce).

Stačilo pár let po Velké recesi a Čína se stala dle parity kupní síly největší ekonomikou světa, její yuan se stal součástí Zvláštních práv čerpání. Čína byla schopná nejen formulovat projekt Jeden pás, jedna stezka, ale spolu s ním nabídnout i jinou vizi globalizace – založenou na inkluzivní bázi na principu win- win. Ruku v ruce s tím jde vytvoření institucionální základny, jakou je např. Asijská investiční a infrastrukturní banka. Spolupráce v rámci BRICS sice nadále trvá, ale je jasné (především po volbách v Brazílii), že hlavní osu tvoří spojenectví ruského medvěda a čínského draka, které tak děsí americké zahraničně-politické analytiky, a které si zároveň Západ svou politikou vůči Ruské federaci paradoxně způsobil sám.

Čína tak demonstruje pozvolný ústup Západu a návrat Asie do popředí (i když je čínský vzestup bezprecedentní, nelze zapomínat ani na Indii, či Indonésii). Západ se svým krátkodobým uvažováním orientovaným na jedno čtvrtletí bude jen těžko snášet fakt, že se země Asie vrací historicky tam, kde po většinu dějin byly.

Dokáže si Západ připustit a žít s tím, že jeho dominance je možná jen historická výjimka? Nevypadá, že by tomu tak bylo a nejpregnantněji to vyjadřuje americký prezident Trump. Odchod jednoho hegemona a s tím související změna světového poř