Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Víte, jak sedět, aby vám práce nezničila zdraví?

Nedostatek pohybu a špatné pracovní podmínky vážně ohrožují naše zdraví. To sice všichni…

Podzimní novinky na silnici od 1.10.2018

Přichází podzim a měli bychom připravit naše vozidlo na studenější období. Kromě změny…

Podnikání s s.r.o. s sebou přináší mnohé výhody

Jestliže už nějaký ten pátek podnikáte jako osoba samostatně výdělečná činná, možná je…

Hádka o dva stupně a 100 miliard dolarů

Jan Brož 09. listopadu 2017, 11:59  -  Jan Brož
09. listopadu 2017, 11:59

Bonn, hlavní město Západního Německa, se po přesunu většiny úřadů do Berlína poněkud zklidnil. V těchto dnech se však někdejší frmol vrátil. Do města nad Rýnem se sjelo na 25 tisíc účastníků světové klimatické konference, která má načrtnout plán pro prosazení klimatických cílů z Paříže.

Jde o největší mezinárodní summit, jaký se v Německu kdy konal. Jen Česko vyslalo 17 oficiálních delegátů v čele s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. Co od konference můžeme očekávat?

Nálada není příliš optimistická a není to jen proto, že těžce vybojovanou pařížskou dohodu začal hned ze startu nabourávat Donald Trump. Bez jednoho z největších znečišťovatelů není možné udržet globální oteplování pod dvěma stupni Celsia, jak zní závěr z francouzské metropole.

Své domácí úkoly však neplní ani Německo, zastupující hostitel klimatického spektáklu (oficiálně konferenci pořádá Fidži, kvůli nedostatečné infrastruktuře však ostrovní stát přenechal organizaci Německu). Berlín by se rád stal globálním lídrem a vzorem ve snižování vypouštění CO2. Ukazuje se však, že místo ambiciózního cíle snížit do roku 2020 produkci zplodin o 40 procent vůči roku 1990, to bude o deset procentních bodů méně. Většina úspory je přitom připisována zhroucení špinavého východoněmeckého průmyslu v 90. letech a není tedy výsledkem nějakých strukturálních opatření.

Také společná studie dvou jindy znepřátelených energetických organizací IEA a IRENA z letošního jara navíc ukazuje, jak náročné bude pařížské závazky splnit. Jak na tradiční energetiku zaměřená IEA, tak obnovitelná IRENA, dospěly překvapivě ke stejných závěrům: konec uhlí, radikální omezení ropy, masivní investice do obnovitelných zdrojů, ale i bezemisního jádra. S opatřeními se musí začít hned a ročně vyjdou na 88 bilionů korun, tolik závěry dokumentu. To opravdu nezní jako jednoduchá výchozí pozice, zvlášť když se některým hned ze startu do dohodnutých změn vůbec nechce.


K tématu čtěte:

Energetická výzva: modernizace Indie určí, jak dopadne zbytek lidstva

Hra o trůny i o klima: Seriálová hvězda zachraňuje svět

Odborníci burcují: Lidstvo má jen tři roky na zastavení oteplování, jinak bude pozdě


Přesto není vše předem ztraceno. Skutečnost, že pařížskou dohodu podepsalo na 195 zemí a většina z nich na rozdíl od USA zatím neodpadla, je povzbuzující. A ani odpor spojených států s Trumpem v čele není zase až tak žhavý, jak by se mohlo zdát. USA může z dohody vycouvat nejdříve v únoru 2020, tedy po příštích prezidentských volbách. A třeba řada amerických měst a jednotlivých států s Trumpovým postojem nesouhlasí a do Bonnu vyslala své vlastní zástupce s jiným zadáním, než má hlavní vládní delegace.

A klíčové je, že vůli dotáhnout věci do konce chce nadále Čína. Prezident Si Ťin-pching na nedávném sjezdu komunistické strany potvrdil, že země se hodlá stát globálním průkopníkem ochrany životního prostředí. Někteří v tom vidí až trochu příliš optimisticky naději, že Si Ťin-pching vyplní klimatické vakuum zanechané po odchodu Baracka Obamy z oválné pracovny.

Proti teorii o Číně jako globálním bojovníkovi s CO2 ale mluví skutečnost, že technologická světová velmoc v Bonnu dělá vše pro to, aby si udržela status „nově industrializované země“, tedy státu, který se neřadí mezi světovou špičku. Stejný veletoč udělal před klimatickou konferencí i jindy sebevědomě nacionalistický režim tureckého prezidenta Erdogana.

V končeném důsledku půjde totiž v Bonnu jako vždy především o prachy. Od roku 2020 by totiž průmyslové země měly rok co rok platit rozvojovým zemím 100 miliard dolarů na boj s klimatem. Kdo bude na peníze dohlížet, kdo bude na straně plátců a kdo příjemců, je stejně jako jindy hlavním tématem boje o záchranu nejen ovzduší, ale existenci i zemí jako třeba Fidži.

Přečtěte si další komentáře autora:

Podivné složení dopravního párku

Milošovo časové okno

Zrodil se nový Josef Lux

Piráti: Putin, Babiš, uprchlíci? Možná, asi, nevím, snad, spíše ne

Děs a hrůza. Oktoberfest ovládlo sexuální násilí

O stále menších lžích Miloše Zemana



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento komentář?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Samoplátci budou platit více na zdravotním pojištění
8 nejčastějších chyb při vytápění, které zvyšují účet za teplo
Co je dobré vědět o příspěvku na bydlení?
Dnes slavíme 17. listopadu, obchody zůstanou otevřené
Hypoteční sazby letí nahoru. Ceny bytů poprvé vystoupaly nad 3 miliony
Auta
Jawa Made in India: z východu se vrací kývačka i pérák
Test Mercedes-Benz eSprinter: Vysoké napětí
Octavia Cup trochu jinak. Lamborghini připravuje seriál pro závodní verzi modelu Urus
Jak řídit na sněhu: Představujte si, že vám vůbec nefungují brzdy
Jak funguje pohon všech kol? Existuje 6 různých koncepcí
Technologie
Kilogram už nebude jako dřív. Vědci změnili jeho definici
Unikl Ryzen 7 3700U. APU Picasso je refresh Raven Ridge, nebude mít architekturu Zen 2
Office 2019 a Office 365 pro domácnosti za nejnižší ceny [Black Friday]
Lepší kontrola nad aktualizacemi a snímání oken [Windows Insider]
Velký přehled slev na Černý pátek 2018 (průběžně aktualizováno)
Hry pro příležitostné hráče