Před 56 lety začala stavba Berlínské zdi. Jedné z nejpřísněji střežených hranic studené války

13. srpna, 06:25 - čtk
13. srpna, 06:25

Berlínská zeď oddělující Západní Berlín od komunistického východního Německa patřila k nejpřísněji střeženým liniím studené války. Před 56 lety, v noci na 13. srpna 1961, začala její výstavba. Dnešní německou metropoli protínala až do roku 1989. O její překonání na cestě za svobodou se pokoušela řada lidí, 140 jich zemřelo.

Už od vzniku dvou německých států v roce 1949 se komunistická vláda Německé demokratické republiky (NDR) potýkala s odlivem převážně mladých obyvatel na Západ. Počátkem 50. let proto nechala hranici se západním Německem obehnat plotem. Železná opona však měla trhlinu, kterou byl Západní Berlín. Ten vznikl spojením okupačních sektorů západních mocností a byl ze všech stran obklopen územím NDR.

V noci na 13. srpna 1961 proto armáda zablokovala překážkami z ostnatého drátu a kamennými náspy přístup do západní části Berlína. Postupně bylo zabezpečení hranice vylepšeno a v 80. letech jej tvořila čtyřmetrová betonová zeď.

Jako první byl u zdi zastřelen čtyřiadvacetiletý krejčí Günter Litfin. Jeho život ukončila 24. srpna 1961 kulka vypálená z policejní pistole, když se pokoušel přeplavat kanál spojující řeky Sprévu a Havelu. Úplně poslední obětí byl v březnu 1989 Winfried Freudenberg. Zahynul při nehodě během pokusu přeletět hranici v balonu. Sedm měsíců poté berlínská zeď padla.

Letos v červnu byl v Berlíně odhalen pomník k uctění příspěvku Česka, Slovenska, Polska a Maďarska k pádu zdi. Abstraktní ocelovo-betonová skulptura stojí na ulici Bernauer Strasse v bezprostřední blízkosti pozůstatků zdi. Pomník iniciovaly nadace Bethel a Vojtěchova nadace Krefeld, podle jejíhož šéfa Hanse Süssmutha hrála spolupráce opozičníků v socialistických režimech důležitou roli v pádu zdi.

Na celé vnitroněmecké hranici zahynulo v letech 1949 až 1989 podle nejnovějšího výzkumu 327 osob. Další stovky zahynuly při snaze uprchnout z NDR přes Baltské moře.

Přečtěte si také:

Komentář: Jak nám svět drobet zvlčel

Kam dopadne příští atomovka? V posledních letech se scénáře mění

Možná to bouchne. Historie Projektu Manhattan, největšího vědeckého podniku všech dob


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Víte, kdo vlastní vaši banku? Ital, Rus, Rakušan, nebo Čech?
Auta
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým…
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Nokia 8 je tady. Znovuzrozená značka konečně představila špičkový telefon
Technologie
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Asus se úplně zbláznil. Uvedl 6 až 12 nových Zenfonů 4
GPS, laser a bohatá sklizeň: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Postrach fotografů a fotobank. Google umí perfektně odstranit vodoznak
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít