Vítězství již v prvním kole. Íránský prezident Rúhání obhájil mandát

20. května, 15:35 - čtk
20. května, 15:35

Reformní íránský prezident Hasan Rúhání obhájil již v prvním kole prezidentských voleb s výrazným náskokem svůj mandát, což jeho stoupenci vidí jako pozitivní signál pro otevírání konzervativní země západnímu světu. Rúhání v pátek získal 57 procent odevzdaných hlasů a své znovuzvolení označil za odmítnutí extremismu a za projev touhy Íránců spolupracovat se světem.

Skeptici však upozorňují, že hlavní moc v zemi nadále zůstává v rukou duchovního vůdce Alího Chameneího, který může veškeré reformní kroky vetovat. Íránský ministr vnitra dnes oznámil konečné výsledky voleb, k nimž přišlo více než 41 milionů oprávněných voličů a volební účast tak dosáhla 73 procent. Rúhání získal 23,5 milionu hlasů. Jeho hlavní soupeř, konzervativní duchovní Ebráhím Raísí, shromáždil necelých 16 milionů hlasů, tedy 38 procent. Zbylí dva kandidáti dostali dohromady zanedbatelné množství hlasů.

„Íránský lid si zvolil cestu spolupráce se světem, cestu, která je vzdálená extremismu a násilí,“ prohlásil Rúhání v prvním televizním projevu po volbách. Dodal, že pomoc bude nyní potřebovat od „každého Íránce, i od těch, kteří se staví proti mně a mé politice“. Staronový prezident rovněž poděkoval bývalému reformistickému prezidentovi Mohammadu Chátamímu, který je u vládnoucích kleriků v nemilosti a média mají zákaz ho citovat.

Podle Chameneího, který ve volbách podporoval Raísího, ukázaly volby u íránského lidu „rostoucí pokrok“. Chameneí na twitteru dodal, že Írán volbami projevil „národní důstojnost“ a „moudrost“ ve vztahu k ostatním zemím.

Gratulace od Asada i Putina

Rúhánímu už blahopřáli někteří spříznění zahraniční vůdci, mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin či syrský vládce Bašár Asad, který spoléhá na podporu šíitské země v boji proti sunnitským povstalcům v Sýrii. Podle šéfa Kremlu Rúhání dokázal, že je připraven rozvíjet rusko-íránské vztahy „ve dvoustranných i mezinárodních záležitostech“.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson naproti tomu při dnešní návštěvě Saúdské Arábie, která je hlavním protivníkem Teheránu v regionu, vyjádřil přesvědčení, že Rúhání využije svého druhého funkčního období k ukončení íránského programu vývoje balistických raket a rozpustí svou „síť terorismu“. Tillerson rovněž řekl, že Washington chce zesílit úsilí odradit Írán od zapojování se do konfliktů v Sýrii a Jemenu.

„Myslíme, že pokud Rúhání bude chtít změnit vztahy Íránu se světem, jsou právě toto věci, které by měl udělat,“ citovala Tillersona agentura Reuters. Jeho saúdský protějšek Ádil Džubajr označil volby v Íránu za vnitřní záležitost a Teherán vyzval, aby dodržoval rezoluce OSN o balistických střelách a zastavení podpory terorismu.

Poslední slovo má vždy ajatolláh

V táboře příznivců prozápadní hlavy íránského státu vypukly po oznámení výsledků velké oslavy spojené s nadějemi, že osmdesátimilionová klerikální země se bude nadále otevírat západnímu světu. Osmašedesátiletý Rúhání, který stojí v čele země od srpna 2013, zahájil opatrné přibližování Západu dohodou z roku 2015, která vyvázala Írán z mnohaletých mezinárodních sankcí výměnou za zpomalení jaderného programu.

Znalci poměrů nicméně upozorňují, že Rúháního úspěch bude do značné míře záviset na vůli ajatolláha Chameneího, který ve volbách podporoval Raísího. „Poslední dvě desetiletí prezidentských voleb, to bylo několik dní euforie následovaných dlouhými lety vystřízlivění,“ řekl agentuře Reuters americký analytik íránské politiky Karim Sadjadpour. „Demokracie v Íránu kvete jen několik dní během čtyř let, zatímco autokracie je věčně zelená,“ dodal s odkazem na moc Chameneího a íránských revolučních gard.

Rúhánímu, jenž nemůže učinit žádný zásadní krok, který by byl proti mysli ajatolláhovi, se za čtyři roky například nepodařilo nastartovat ekonomiku a vytvořit větší množství nových pracovních míst.

Umírněný duchovní Rúhání je íránským prezidentem již od roku 2013

- V letošních prezidentských volbách byl považován za favorita. Umírněný duchovní a pragmatik byl prezidentem poprvé zvolen v roce 2013 díky odhodlání vyvést zemi z izolace.

- Za jeho vlády se Íránu v červenci 2015 podařilo zbavit mezinárodních sankcí, protože přistoupil na omezení svého jaderného programu. Kritici Rúhánímu naopak vyčítají přílišnou vstřícnost vůči Západu.

- V lednu 2016 absolvoval několikadenní návštěvu Evropy jako první íránská hlava státu od roku 1999. Rúhání navštívil Itálii a Francii a podepsal obchodní smlouvy za několik miliard eur. Před cestou poznamenal, že k integraci Íránu se světem povede ještě „dlouhá cesta“.

- Rúhání slíbil, že během svého druhého mandátu rozšíří práva občanů.

- V minulosti byl hlasitým kritikem Američany podporovaného autokratického režimu šáha Rezy Pahlavího. Tehdy na sebe upoutal pozornost ajatolláha Rúholláha Chomejního, který byl vůdcem revoluce, jež v roce 1979 šáha svrhla. Po revoluci Rúhání vystřídal řadu funkcí ve státní správě a dvacet let byl poslancem.

- V 80. letech se sblížil s letos zesnulým bývalým prezidentem Akbarem Hášemím Rafsandžáním, kterému dělal v letech jeho úřadování (1989-1997) bezpečnostního poradce.

- V letech 1989 až 2005 byl Rúhání předsedou vlivné Nejvyšší rady národní bezpečnosti a dělal bezpečnostního poradce Sejjeda Mohammada Chátamího, který vystřídal ve funkci prezidenta Rafsandžáního.

- V letech 2003 až 2005 byl hlavním íránským vyjednávačem v oblasti jaderných programů. V této funkci se vyslovoval pro kompromis s EU a Íránci tehdy souhlasili s pozastavením aktivit souvisejících s obohacováním uranu. Poté, co se prezidentem stal Mahmúd Ahmadínežád, Rúhání na funkci rezignoval. Vystřídal ho ultrakonzervativec Alí Larídžání a jaderný program byl obnoven.

- O dva roky později v rozhovoru, který zveřejnil íránský deník Džamedžam, Rúhání kritizoval vládní zahraniční politiku. Řekl, že Ahmadínežád vládne pomocí dopisů a sloganů a nedokáže využít pro Írán příznivou mezinárodní situaci. Potíže, které měla tehdy americká armáda v Iráku a Afghánistánu, označil za „zlatou“ příležitost pro Írán.

- Narodil se 12. listopadu 1948. Již od dětství se věnoval studiu náboženství. V roce 1972 vystudoval práva na Teheránské univerzitě a poté i na Kaledonské univerzitě ve skotském Glasgow.

- Podle médií hovoří anglicky, německy, francouzsky, rusky a arabsky. Je autorem řady odborných knih.

- Je ženatý a má čtyři děti.

Čtěte dále:

Výrobce cementu platil v Sýrii výpalné, ředitel firmy rezignoval

V Sýrii začala evakuace obléhaných měst a vesnic

Jak podržet Asada: Írán do Sýrie posílá šíity


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Dotace na fotovoltaiku: Od září až 150 tisíc korun na větší systémy
5 aplikací, které vás ochrání před otravnými telefonáty z call centra
Jak mohou soukromé kuřácké kluby a spolky zničit restaurace, hospody i jejich majitele
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Auta
Test na pondělí: BMW M550i xDrive M Performance
Nové BMW M5 s pohonem xDrive prozrazeno. Oficiálně se představí brzy
Na Audi RS Q5 už čekat nemusíte. K dispozici je SQ5 vyladěná na 425 koní a 550 Nm
Retro na neděli: Ford GT40 vznikl jako pomsta značce Ferrari
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Technologie
Google dnes představí Android O. Stylově na zatmění Slunce v USA
Intel vydává nové Atomy pro servery. 16 jader, spotřeba do 30 W a 10 Gb/s síťovky k tomu
Xbox One X bude stát 13 500 Kč. Do obchodů půjde i limitovaná edice Scorpio
Až přijdou těžaři. Zásoby lithia v Krušných horách jsou velké, ruda ale není vydatná
První 120Hz 4K monitor je tu. S nižším rozlišením umí i 480 Hz a vyrábí ho dva nadšenci
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít