Velká čínská nerovnost

 Zámečník 24. dubna, 07:30  -  Miroslav Zámečník
24. dubna, 07:30

Platové rozdíly přes desítky let budování socialismu stále rostou. Mezi chudými a bohatými jsou nebetyčné rozdíly.

Nebývale pompézní přijetí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze doprovázel zdaleka největší zájem, jaký česká média věnovala nejlidnatější zemi a druhé největší ekonomice naší planety, kam až paměť sahá. Vnímavý pozorovatel se mohl dozvědět o Číně ledacos. Kupodivu málo pozornosti se dostalo tématu, které koneckonců zajímá každého – čínským peněženkám.

Z dobrého důvodu: s jedním číslem v podobě průměrného příjmu nebo příjmového mediánu si v Číně nevystačíte ani náhodou, protože by vůbec nemělo vypovídací schopnost.

V čínských statistikách sice najdete údaje o ročním průměrném příjmu ve městech, případně ve zpracovatelském průmyslu. Tato čísla je ale opět dobré brát spíše s rezervou. Zastírají nejen obrovské rozdíly mezi městy a venkovem, ale i mezi aglomeracemi nepoměrně vyspělejšího pobřežního pásu a jednotlivými odvětvími čínské ekonomiky.

Třeba minimální mzda se liší region od regionu: v milionovém prefekturním městě I-čchun na řece Sungari v severovýchodní provincii Chej-lung-ťiang na hranici s Ruskem je poloviční oproti hlavnímu městu Pekingu, s ještě větším rozdílem oproti ekonomické metropoli Šanghaj nebo Šen-čenu sousedícímu s Hongkongem.

Úprk za nízkými platy

Historie se přitom opakuje: česká místa ve zpracovatelském průmyslu s vysokým podílem práce, jako je textil, oděvy, obuv, hračky nebo jednoduchá elektronika, v drtivém procentu případů „odplula“ někam do delty Perlové řeky v jižní Číně v 90. letech. Teď stejné obory opouštějí „drahé“ aglomerace v čínském pobřežním pásmu a stěhují se za nižšími mzdami jinam.

Ani náhodou to není nový fenomén: před sto šesti lety byly mzdy v čínských textilkách na úrovni 10,8 procenta britských, a 6,1 procenta amerických. Navíc v Číně činila tehdy pracovní doba 5320 hodin ročně oproti americkým třem tisícům. Meziválečný protekcionismus, války a dlouhé uzavření Číny až do konce 70. let ale drtivý nástup exportu čínského zpracovatelského průmyslu dlouho brzdily. Teď se kruh uzavírá a imperativem všech „drahých“ zemí je dnes, stejně jako tehdy, udržení náskoku v inovacích a díky tomu v produktivitě. Alternativou jsou nízké mzdy – jako u konkurence.

Socialistická nerovnost

Rozdíly v odměňování jsou ale vysoké i uvnitř firem. S příchodem Si Ťin-pchinga se údajně zavedl strop pro manažerské platy ve státním sektoru ve výši 600 tisíc jüanů ročně. Jeho protikorupční tažení pak znamená, že šéfové jsou krajně obezřetní, pokud jde o vedlejší příjmy. Manažer může očekávat zhruba desetinásobek průměrného firemního platu. Ve velkých podnicích jsou ale odměny pro vedení podstatně vyšší.

Navzdory budování socialismu s čínskými prvky jsou tak dnes příjmové rozdíly mezi Číňany obrovské, stejně jako sociální nerovnost. Trochu lepší představu získáme při pohledu na čistý příjem domácností. Poslední data jsou sice z roku 2013, ale naznačují obrovské rozdíly: pětina nejchudších venkovských domácností měla příjem na hlavu 2583 jüanů ročně, pětina nejbohatších městských domácností měla příjem dvaadvacetkrát vyšší – 56 389 jüanů ročně.

Když to srovnáme s Českem, vyjde z toho nebetyčný rozdíl. Čistý příjem dolních deseti procent na osobu je u nás asi pětkrát nižší než u horních deseti procent. Zatímco chudí jsou v Číně násobně chudší než u nás, horní pětina městských Číňanů je přibližně stejně bohatá jako její český protějšek, bohatne ale rychleji. Jde o desítky milionů lidí, kteří si mohou dopřávat zahraniční zájezdy. Není tak divu, že jsou k vidění také v Praze, Českém Krumlově a Karlových Varech. A že tu vzhledem k vysokým čínským clům a daním na luxusní zboží své peníze neváhají utrácet.

Mohlo by vás zajímat

Washington, ilustrační foto

WSJ: USA útokem na Deutsche Bank ohrožují evropskou ekonomiku

 Filipínský prezident Rodrigo Duterte

Duterte se přirovnává k Hitlerovi. Hodlá vyhladit narkomany

Šéfka Yahoo Marissa Mayerová

Obří hackerský útok není náhoda. Yahoo bezpečnost nezajímala

ilustrační foto

Hledáte otce? Přejeďte prstem vpravo

Hodinky Rolex

Nechtěné švýcarské hodinky má zachránit internet

Theresa Mayová (Zdroj: ČTK)

50 nejmocnějších lidí světových financí

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče