Spory Berlína s Ankarou. Němci zvažují stažení vojáků z turecké základny

13. července, 12:00 - čtk
13. července, 12:00

Mezi Německem a Tureckem se kalí vztahy. Země nad Bosporem nechce pouštět německé poslance na leteckou základnu za německými vojáky. Ti jsou přitom pod parlamentní kontrolou.

Němečtí vládní politici začínají nahlas uvažovat o možném stažení německých vojáků z turecké letecké základny Inçirlik. Ankara, jejíž vztahy s Berlínem jsou nyní podle odborníků nejhorší za nejméně dvě desítky let, totiž neumožňuje německým poslancům, aby vojáky navštívili. Proti tomu se jasně postavili například vicekancléř a šéf sociální demokracie Sigmar Gabriel nebo předseda Bundestagu Norbert Lammert z koaliční Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Gabriel deníku Mitteldeutsche Zeitung řekl, že německá armáda stojí pod parlamentním dohledem. „A když parlament nemůže svoji armádu navštívit, tak tam armáda nemůže zůstat. To je zcela jasné,“ nechal se slyšet. Již dříve o možnosti stažení německých vojáků, kteří v Turecku pomáhají při boji proti Islámskému státu, hovořil také Lammert.

Čtěte o turecké azylové politice:

Statisíce Syřanů možná získají turecké občanství

Vztahy Berlína a Ankary narušilo v poslední době několik událostí. Nejvýznamnější z nich byla z tureckého pohledu rezoluce německého parlamentu, který začátkem června označil masakr Arménů Osmanskou říší během první světové války za genocidu. Turecko, které je nástupnickou zemí Osmanské říše, reagovalo pobouřeně, odvolalo svého velvyslance z Berlína ke konzultacím a pohrozilo i dalšími kroky.

Výrazné ochlazení vztahů se již dotklo i armádní spolupráce obou zemí. Turecko totiž zakázalo návštěvu letecké základny Inçirlik několika poslancům i státnímu tajemníkovi německého ministerstva obrany. Do areálu tak v poslední době vpustilo jen spolkovou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou.

V Německu se nyní stále častěji ozývají hlasy, že takto spolupráce dlouhodobě nemůže fungovat. Kompromis se zatím nepodařil vyjednat ani německé kancléřce Angele Merkelové.

V září se na základnu chystají vyrazit poslanci všech frakcí Bundestagu, kteří se věnují armádním otázkám. Zda tam budou vpuštěni, zatím není jasné.

Větší role ve světě
Německá armáda by měla převzít výraznější roli při řešení krizí ve světě. Měla by také personálně posílit, aby dokázala nové úkoly plnit. Předpokládá to takzvaná Bílá kniha ministerstva obrany, kterou dnes schválila vláda Angely Merkelové a která vymezuje strategické úkoly německých ozbrojených sil. Podle přijatého dokumentu má Německo vzhledem ke svému hospodářskému, politickému a vojenskému významu povinnost „aktivně se podílet na utváření světového řádu“. Německá armáda by se proto měla silněji než dosud podílet na mírových misích OSN a na rozdíl od minulosti by v nich měla přebírat i vedoucí úlohu. Nový strategický plán německé armády také počítá s tím, že by se jejími členy mohli stát i cizinci. To by mělo pomoci k personálnímu posílení německých ozbrojených sil, které nyní mají zhruba 167 tisíc vojáků, což je o tři tisíce méně než stanovený cíl. Cílový počet se přitom má od příštího roku zvýšit o dalších sedm tisíc vojáků.

Přečtěte si také:

Erdogan se otáčí na východ. Omluvil se za sestřelení ruské stíhačky


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče