Article, show

Skomírající jazyk? Rusky mluví stále méně lidí

Adam Štěpánek 21. dubna, 06:13  -  Adam Štěpánek
21. dubna, 06:13

Během posledních dvaceti let nepřišel žádný světový jazyk o tolik aktivních uživatelů jako ruština. Hlavním důvodem je stále narůstající národnostní uvědomění u států bývalého Sovětského svazu. Například Kazachstán se dokonce po několika desetiletích zbaví azbuky a vrátí se k užívání latinky.

Právě v Kazachstánu zažívá užívání ruštiny největší propad. V roce 1994 uváděla ještě třetina lidí, že doma mluví právě rusky. Z měření z loňského roku vyplývá, že se tento počet snížil na 20,7 procenta. Odklon od ruštiny potvrdil minulý týden prezident země Nursultan Nazarbajev. Rozhodl totiž o tom, že se Kazachstán zbaví azbuky, kterou přitom užíval od konce třicátých let minulého století. Znamená to návrat k latince. V příštím roce budou změněny školní osnovy, definitivně by pak azbuka měla být zrušena do roku 2025. „Je to spojeno s moderními technologiemi, s komunikacemi a zvláštnostmi vědy a vzdělávání v 21. století,“ odůvodnil Nazarbajev své rozhodnutí.

Podobný trend lze pozorovat i u dalších postsovětských zemí. Ruštinu jako svůj první jazyk uvádělo v roce 1994 přes 40 procent Lotyšů, dnes jich je už jen necelých třicet procent. O deset procentních bodů se její užívání propadlo i v Estonsku. Rusky mluvící menšiny oslabily také v Litvě, Ázerbajdžánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu.

O deset procent oslabila ruština také na Ukrajině, která se stále potýká s krizí na Krymu. Protiruské nálady se rozprostírají v celé zemi a dochází k incidentům zaměřeným konkrétně proti ruštině. Například na začátku dubna zablokovala skupina desítek ukrajinských nacionalistů vstup do kyjevského kulturního institutu, kde měly probíhat testy z ruštiny. Na bránu před budovou dala řetěz, který po vyjednávání s policií odstranila, testování však bylo stejně zrušeno.


Proruští aktivisté přišli v Česku o svůj spolek. Čtěte více


Ruský vliv už prakticky vymizel z Gruzie, kde v současné době mluví rusky už pouhé jedno procento obyvatel. Velký vliv na to má i válečný konflikt ze srpna roku 2008, tzv. válka v Jižní Osetii. Tehdejší gruzínský prezident Michail Saakašvili v návaznosti oznámil, že druhým jazykem Gruzie se místo ruštiny stane angličtina.

„Země pod sovětskou nadvládou po svém vymanění chtěly odstranit známky svého zajetí, včetně jazyka,“ odůvodňuje postupné slábnutí pozice ruštiny Chris Weafer z moskevské konzultantské skupiny Macro-Advisory, která se zaměřuje na země bývalého Sovětského svazu. „Zčásti to bylo i kvůli tomu, aby se distancovaly od ruského vlivu, kulturního a zvlášť politického. Bály se, že ruština by umožnila Moskvě a její propagandě ovlivňovat domácí agendu,“ dodal s tím, že taktikou některých takových zemí bylo i navázání politických aliancí se západními a asijskými zeměmi a nalákání investorů.

Jedinou zemí, která jde v tomto ohledu proti proudu, je Bělorusko. Pod dlouholetým vedením prezidenta Alexandra Lukašenka se stále více obrací směrem ke Kremlu. Patrné je to i na statistice: v roce 1994 uváděla ruštinu jako svůj primární jazyk polovina obyvatelstva, v současné době už 71 procent. „V Bělorusku nebyl takový nacionalismus,“ vysvětluje Charles Robertson z moskevské investiční banky Renaissance Capital. „Před rozchodem se Sovětským svazem nebyli nikdy nezávislí. Říká se jim bílí Rusové,“ dodává Robertson s tím, že Bělorusům se líbí například i relativně snadný přístup na ruský trh práce.


Soud OSN vyzval Moskvu, aby na Krymu zajistila výuku i v ukrajinštině


Opakem Lukašenka je dlouholetý vládce Kazachstánu Nursultan Nazarbajev. Rozhodl totiž o tom, že se Kazachstán zbaví azbuky, kterou přitom užíval od konce třicátých let minulého století. Znamená to návrat k latince. V příštím roce budou změněny školní osnovy, definitivně by pak azbuka měla být zrušena do roku 2025. Je to spojeno s moderními technologiemi, s komunikacemi a zvláštnostmi vědy a vzdělávání v 21. století, odůvodnil Nazarbajev své rozhodnutí.

Dále čtěte:

Komentář: Hezky česky, hezky rusky

Český poslanec slavil na Krymu ruskou okupaci, Ukrajina protestuje

Ruská propaganda proniká do české sněmovny

Němčina pro uprchlíky stála deset miliard. Devět z deseti firem je stejně nechce


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Zisky mobilních operátorů? Přes 10 miliard korun ročně
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Kdy jsou vaše peníze na internetbanking v ohrožení?
Konec vesnických prodejen? Vyřeší jejich ztrátovost dotace?
"Bude to dobrý rok," banky a stavební spořitelny počítají výsledky v polovině roku 2017
Auta
Škoda odstartovala sériovou výrobu modelu Karoq. První…
První autonomní Kamaz bude nasazen během fotbalového mistrovství
Po Francii chce prodej aut se spalovacím motorem zakázat také Velká Británie
Galerie na středu: Na tyto tříválce vám nestačí ani půl milionu
Německo chce neupraveným autům z aféry Dieselgate odebrat registraci
Technologie
Podoba referenčního Radeonu RX Vega je venku. AMD ho chce stavět proti GTX 1080
Ransomware v posledních dvou letech vydělal přes 25 milionů dolarů
Chrome 60 lepí 40 děr a podporuje Touch Bar na nových Macboocích Pro
Core i7-8700K má prý turbo 4,7 GHz. I při zátěži šesti jader může běžet nad 4 GHz
Web si oddychne. Adobe plánuje ukončit vývoj a podporu a Flashe v roce 2020
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít