Reforma okresních soudů je na spadnutí

 Drchal 16. července 2016, 16:00  -  Václav Drchal
16. července 2016, 16:00

Revoluční nápad zredukovat okresní soudy vznikl jako kavárenský žert. Dnes se zcela vážně uvažuje o jeho uskutečnění.

Nejdřív se lidé autům smáli, pak je nenáviděli a dnes v nich jezdí. Nápadu zrušit – nebo spíš „osekat“ a z gruntu předělat – okresní soudy se na začátku smál i jeho autor, dnešní šéf Městského soudu v Praze Libor Vávra.

Jenže období posměchu skončilo a Vávrovu myšlenku nyní zcela vážně promýšlejí předsedové Ústavního, Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu i ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

Ono to totiž má docela logiku. Okresních soudů je dnes 86. Na největším z nich v Brně slouží 82 soudců, kdežto na tom nejmenším v Prachaticích jen šest. Nejdéle – 26 měsíců – se na civilní rozsudek čeká v Ústí nad Labem, kdežto v Náchodě stačí pouhé čtyři měsíce. Soudní soustava se prakticky nezměnila od roku 1960 a dnes je jasné, že některé okresní soudy jsou zhola zbytečné a všechny ostatní by bylo třeba nově definovat.

Kavárenský žert

Poprvé rušení okresních soudů Vávra zmínil v létě roku 2010 v časopisu Soudce. Hodně se tenkrát mluvilo o rušení vrchních soudů a Vávra reagoval na článek jednoho vrchního soudce, který existenci „svého“ soudu obhajoval. „Měla to být nadsázka a ironie, ale než jsem text dopsal, přesvědčil jsem sám sebe, že je to správná cesta,“ říká.

Vávra na to jde historicky: „Za Rakouska byly okresní soudy rozloženy tak, aby k nim lidé mohli dojít a večer se zase vrátit zpátky.“ Po druhé světové válce poklesl – také díky rozvoji vlakové a autobusové dopravy – počet okresních soudů zhruba na čtvrtinu (viz box), ovšem od té doby se auta rozšířila natolik, že lze podle Vávry uvažovat o jejich dalším rušení. Navíc vlastně nikdo nechce, aby okresní soudy zmizely úplně.

Plán je zatím takový, že některé okresní soudy by v osekané podobě přežily jako pobočky krajských soudů a vyřizovaly by jednodušší agendu. Složitější věci by řešily kraje a odvolací instancí by vždy byl vrchní soud.

Přečtěte si, jak soudy rozhodly v kauze, kvůli které padla vláda:

Soud opět osvobodil Nečasovou, žalobci jsou pod tlakem

Mělo by to několik výhod. Okresní soudy by například nemusely tak jako dnes pokrývat veškerou agendu a některé „speciality“ – jako třeba rozhodování o vazbě – by nechaly krajským centrálám. „Představte si situaci, kdy státní zástupce ví, že v sobotu večer má v Rakovníku službu soudce, který normálně soudí rozvody, a přinese mu kauzu, ve které figurují tři premiéři a devět ministrů,“ říká Vávra.

Šéfové krajských soudů by také mohli na přetížené okresní soudy (vlastně pobočky krajských soudů) volně přesouvat soudce odjinud, což dnes nesmějí, a zřejmě hlavně proto se na některých okresních soudech čeká na rozsudek šestkrát déle než jinde. Fatálně zahltit malý okresní soud je přitom snadné. Stačí jedna dlouhodobá nemoc, těhotenství nebo mimořádně složitý případ, který jednoho ze soudců „vyblokuje“ na půl roku.

Předsedové Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu Pavel Šámal a Josef Baxa mluví o reformě okresních soudů už dlouho a na dubnovém kongresu Právní prostor se k nim přidal i šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský, když vyzval „k zahájení věcné diskuse vedoucí k překreslení mapy celé soudní soustavy“. Posledním přírůstkem do rodiny „popíračů okresních soudů“ je ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který nedávno připustil, že jejich redukci ministerstvo reálně zvažuje.

Karlínský kolos

V podmínkách české justice je to vzácná shoda, nicméně je jasné, že tak rozsáhlá reforma se v tomto volebním období nestihne. Co naopak Pelikán stihnout chce, je rozhodnutí, kde budou soudy v příštích letech sídlit.

Už nyní je jasné, že nový justiční palác vyroste v Ústí nad Labem a v Brně se napevno počítá s rozšířením Nejvyššího soudu. Zdaleka největší plány má ale ministerstvo v Praze. Nejdřív zvažovalo stavbu nového justičního paláce na Zbraslavi, ovšem nyní se upnulo na adaptaci gigantických kasáren Jana Žižky v pražském Karlíně, kterou by zjevně doprovázel prodej menších justičních budov.

Kasárny vznikly v letech 1844 až 1845, ovšem o chvíli později je už obyvatelé širší Prahy považovali za přežitek. „… kdyby se sbořily a stavební tím získaná místa prodala, mohly by býti nahrazeny stavbami novými, pěknými a zdravými (…) v Praze však ponechávají se jakoby za trest,“ psaly v květnu 1891 Národní listy.

Dnes je vše jinak, jde o památkově chráněný objekt, který nelze zbourat a pro jakékoli použití se musí nákladně adaptovat. Areál kasáren se využívá jen sporadicky a ministerstvo obrany ho nedávno nabídlo k prodeji. Manželka miliardáře Pavla Tykače Ivana za něj nabídla bezmála 600 milionů korun, ovšem ministr obrany Martin Stropnický prodej zarazil a místo Tykačové se přihlásilo ministerstvo spravedlnosti. S Karlínem to myslí naprosto vážně. „Zápis o převodu objektu se nyní zpracovává. Obsazení areálu konkrétními resortními složkami se řeší,“ říká Daniel Škvařil z ministerstva spravedlnosti.

Jenže to má háček, pražští soudci se do kasáren nehrnou. Vávra místo toho ministerstvu představil vlastní plán. Jeho základ spočívá v tom, že by se městský soud „smrskl“ do dvou budov a do uvolněného areálu v Hybernské ulici by se přesunul Obvodní soud pro Prahu 5 rozstěhovaný loni do tří budov. Předpokládá to nicméně dohodu s ministerstvem spravedlnosti a další doprovodná stěhování, která by se dotkla detašovaných pracovišť ministerstva spravedlnosti a Justiční akademie.

Tohle nepotřebujeme

Námitky „justičního revolucionáře“ Vávry jsou jednoduché. Justiční areál v Karlíně je podle něj megalomanský, vyšel by draho a je vůbec otázkou, jestli by se podařil adaptovat tak, aby byl vhodný pro soud 21. století.

„Moje hlavní námitka ale spočívá v tom, že pražská justice něco takového nepotřebuje,“ říká. Je to jen názor, ovšem vzhledem k tomu, co způsobil jeden „kavárenský žert“, by ho asi nebylo od věci brát vážně.

Jak to bylo s okresy
Roku 1849 vznikly okresy – větší politické a menší soudní. Tuto dvoukolejnost převzala i první republika a v roce 1928 v českých zemích existovalo 150 politických okresů a 334 okresních soudů – například v poněkud nepravděpodobných Králíkách, Mimoni, Horní Plané, Počátcích, Zdounkách, Vrbně pod Pradědem, Hrotovicích, Plumlově, Konici či v dnes již zaniklém Doupově. Staré okresní uspořádání rozkotali až komunisté. Nejdřív v roce 1949 sloučili politické a soudní okresy a omezili jejich počet na 187. Další reforma přišla v roce 1960, kdy zanikla více než polovina okresů a zůstalo 75 okresních národních výborů a okresních soudů. Dnes má Česko 76 okresních soudů (v roce 1996 vznikl soud v Jeseníku) a deset pražských obvodních soudů.

Čtěte dále:

Reforma policie se posune o měsíc, Chovanec s podpisem počká

Ústavní soud odmítl stížnost lobbisty Janouška

Registrovaní partneři mohou adoptovat děti, rozhodl Ústavní soud


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Jak se rychle a snadno zorientovat v německých volbách
Co se v roce 2018 změní se zvýšením zdravotního pojištění pro OBZP?
Je libo hypotéka se slevou?
Konec kvót na cukr - hrozba, nebo příležitost pro naše cukrovary?
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Auta
Retro: Lada Niva, Škoda Trekka a další socialistické off…
Peugeot 208, 2008 a příbuzné Citroëny dostanou do dvou let elektrické verze
Porsche 911 GT2 RS údajně zajede Nordschleife pod sedm minut
Další ukázka hlavní výhody elektromobilů v praxi. Tesla ovládla největší drag race
Kviz: Poznáte tato známá americká auta?
Technologie
Školství není připraveno na dobu, kdy budeme mít internet v těle
Je tu GeForce GTX 1080 Ti s upgradovanou pamětí: Evga vydává model s 12GHz GDDR5X
AMD má možná kšeft od Tesly. Prý jí pomáhá vyvíjet AI procesory pro samořídící auta
Další ukázka hlavní výhody elektromobilů v praxi. Tesla ovládla největší drag race
Windows 10 Insider Preview build 16296 opravuje drobné chyby. Pozor na jazykové balíčky
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít