Luxus, kýč a žádné zábrany. Pařba v Pekingu strká do kapsy i New York

 Půr 06. července, 06:00  -  Michal Půr
06. července, 06:00

Ve srovnání s čínskou metropolí působí noční Manhattan upjatě.

Představy Čechů o Číně bývají leckdy docela úsměvné. Stereotyp vyhublého Číňana v rýžovém poli a všudypřítomné tajné policie nemůže být od reality vzdálenější. Policejní stín, který se na vás přilepí a nepustí, patří dnes už maximálně tak do Severní Koreje. A totéž platí o chudobě. Ano, některé oblasti Číny jsou chudé, ale řada měst je mnohem dále, než si v Evropě dokážeme představit.

To samé platí i o nočním životě. Číňané jsou v podstatě velmi tolerantní lidé a podle toho to třeba v Pekingu vypadá. Manhattan působí ve srovnání s čínskou metropolí poněkud upjatě. My jsme v Pekingu byli před pár měsíci a pět dnů jsme nespali, abychom vám mohli naservírovat pár tipů, kam večer zajít.

Chocolate Night Club & Restaurant

Není třeba jezdit do Ruska, abyste viděli všechna ruská klišé na jednom místě. Když budete v Pekingu, do nočního tahu určitě zahrňte „Čokoládu“. Koncept tohoto nočního klubu je naprosto šílený, majitelé jej totiž věnovali Napoleonovi. Což je vzhledem k historickým okolnostem pro Rusa velmi odvážná volba. Pokud čekáte hodně zlata, kýče, krásných žen, tance a burlesky, jste na správné adrese.

Mějte ale na paměti, že „Čokoláda“ je rovněž vyhlášený „pick-up bar“, takže na některé ženy příliš nezírejte, jinak budete mít vážné problémy se jich zbavit. Platí to i o ruských občanech s šíjí tlustou jako vaše stehno. Raději si dejte koktejl Armageddon, který se skládá z absintu a grenadiny. Až budete chtít platit, vězte, že tu neberou mezinárodní karty a bankomat je sakra daleko.

Maggie’s

Tohle je skutečná legenda pekingského nočního života. Bar s živou muzikou je v provozu od roku 1990 a každý večer má plno. Místní muzikanti by hravě strčili do kapsy kohokoli z Česka, ale nečekejte nějaký hluboký zážitek. Kvůli tomu tu koneckonců ani nejste, ovšem Čínu tu můžete poznat jako málokde jinde. Maggie’s je bar, kde se jen těžko ubráníte tomu, aby vedle vás zasedla profesionální společnice. Nic po vás chtít nebude (kromě peněz za drinky) a vy nic nechtějte po ní. Je normální zaměstnankyní baru a má vás přinutit utrácet peníze a strávit v Maggie’s co nejvíc času.

Dívky samozřejmě nejen dobře vypadají, ale mluví většinou i velmi dobře anglicky. Každá vám připomene, že bar patří armádě, což by některé potenciální hříšníky pomohlo poněkud zneklidnit. Velká část ženského personálu je navíc z Mongolska, což je také důvod, proč se Maggie’s přezdívá mongolská ambasáda.

Po půlnoci se v podniku pravidelně začnou objevovat další a další dívky, tentokrát však nejde o místní slečny, ale o společnice, které nejsou tak úplně společnicemi.

Duck de Chine 1949

V Pekingu si prostě musíte dát pekingskou kachnu. Podle místních mají nejlepší v restauračním komplexu Duck de Chine 1949 (v Pekingu jsou dva stejného jména a mají jednoho majitele, tak pozor, do kterého z nich máte rezervaci). Připravte se, že tenhle večer rozhodně nebude levný, ale na druhé straně každá koruna bude utracena opravdu kvalitně.

Majitel Duck de Chine pochází z Hongkongu a zhruba jednu dekádu mu trvalo, než našel správný postup pro stvoření nejlepší pekingské kachny světa. Kdyby vás to zajímalo, potřebujete 43 dnů starou kachnu, která váží dva kilogramy. Tu pak pečete déle než tradičních 65 minut (jak dlouho, se nedozvíte) na dřevu starém 40 let. Servírování kachny je obřad v každé restauraci. Přímo před vámi kachnu nakrájejí na slabounké plátky, které si namočíte do domácí omáčky Hoisin a vložíte do vláčného knedlíčku spolu s drobně pokrájenou zeleninou. Burger vám v tu chvíli přijde jako nejhloupější jídlo na světě.

P. S. Pokud chcete trošku ušetřit, zkuste restaurant Da Dong, který patří bývalému taxikáři, jenž vybudoval velmi úspěšnou síť restaurací.

Central Perk Coffee

Tentokrát nejde o žádný gurmánský zážitek, ale pokud máte rádi seriál Přátelé, budete si připadat jako ve snu. Úplně všechno je tu stejné jako v kavárně seriálových přátel. Těžko to popsat, ale pusťte si jeden díl a hned budete vědět. Aby toho nebylo málo, vedle kavárny je dokonalá kopie bytu jedné ze seriálových postav – konkrétně Joeyho.

Capital Spirits

Pokud se skutečně vydáte na noční tah Pekingem, určitě se dostanete do bodu, kdy vám bude nabídnuta místní pálenka paj-ťiou. Chutná trochu jako ředidlo, ale v baru Capital Spirits se rozhodli, že i na tom se dá postavit úspěšný byznys model. Najdete tu jakési menu, v němž ochutnáte různé druhy paj-ťiou.

Některý z nich se chutí blíží například sójové omáčce, ale než se k němu prokoušete, pravděpodobně vám to už bude zcela jedno.

Pyongyang Restaurant

Dostat se do Číny je mnohem snazší než do Severní Koreje. Návštěva Pekingu je pak ideální příležitostí, jak ochutnat severokorejskou gastronomii. Je to také v podstatě jedinečná příležitost zjistit, proč za 40 let komunistické vlády česká kuchyně dopadla tak bídně a je jen stínem své slávy z první republiky. Řekněme si to na rovinu, komunisté neumějí vařit. Jídlo v Pyongyang Restaurantu je příšerné, byť levné. Málokde dostanete něco tak zběsilého jako nudle s hořčicí a plátky hrušky.

Kvůli jídlu tu ovšem nejste. Interiér restaurace naplňuje dokonale představy člověka ze západní civilizace o severokorejské propagandě. Ze stěn na vás koukají rozjaření dělníci, ale skutečný vrchol přichází večer, kdy se místní obsluha převlékne a začne vystupovat. Korejsky sice neumím ani pípnout, ale to nehraje žádnou roli. Tohle je matka všech bizarních vystoupení.


Přečtěte si o tom, kteří turisté do Prahy dorazí letos:

Noví turisté. Prahu objevili Korejci a Číňané, přibývá Rusů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče