Žokejský fenomén Josef Váňa miliony nevydělává

24. října 2010, 04:04 - Tomáš Nohejl
24. října 2010, 04:04

Zatímco bývalý americký žokej Christopher McCaron si doma v Kentucky otevřel žokejskou školu a předtím jako celebrita radil třeba scénáristům filmu Seabiscuit, jeho český protějšek Josef Váňa v létě na statcích v Bohuslavi, Mlýncích a Chyši, kde živí deset zaměstnanců a dalším lidem platí faktury, neměl na výplaty.

Foto: Milan Křiček

Podle nedávno zveřejněných údajů si Christopher McCaron vydělal v sedle koní 264 milionů dolarů. „Tolik bych nedal ani v polskejch zlotejch nebo jiný drobný měně,“ zachechtal se Josef Váňa, o tři roky starší osmapadesátiletý muž, teď už sedminásobný vítěz Velké pardubické, nejslavnější kontinentální steeplechase. Jak on sám přiznává, jeho starosti jsou z úplně jiné sféry. „Zpozdily se nám prémie z Itálie. Naštěstí to nakonec zaplatili, jinak nevím, jak by to dopadlo,“ shrnuje svůj nelehký úděl.

Reklamní potenciál? Milion?

Na špičku se vyšvihl až v pozdějším věku. Přežil klinickou smrt. Nikdy to nezabalil. A když, tak se vrátil. A znovu vyhrál. Zjevení. Úkaz. Fenomén. Prostě Váňa. Jeho hodnota se dá penězi těžko vyčíslit. „Cenu na českém reklamním trhu odhaduju maximálně na milion korun ročně,“ říká Tomáš Klečka, expert zabývající se sportovním marketingem. „A to ještě nesmí říct, že končí.“ Jen pro srovnání: Fotbalový gólman Petr Čech se díky spojení s nadnárodním koncernem Chelsea dostane ke 30 milionům. Zázračný rychlobruslařský expres Martina Sáblíková se pohybuje v rozmezí 10 až 15 milionů. „Potřeboval by ale člověka, který by se o něho teď hned postaral a pracoval na tom. Jako ideální bych viděl farmaceutické firmy nebo produkty spojené se zdravím,“ dodává Klečka. Josef Váňa nemá agenta, veškeré finance si řídí sám. „Přátelé a náš Pepča (syn, také žokej, pozn. red.) mi nadávají, že jsem blbej,“ krčí rameny. „Ale žijeme, i když na vyskakování to není.“

Jak uživit 65 koní

Zkušenosti s „reklamožrouty“ má čerstvé. „Nějaké nabídky tady byly, ale vyšla jenom jedna,“ loví v paměti. Loni v zimě natočil krátký šot pro jogurty Müller, bavorskou firmu koncernu Molkerei. Zahrál si v něm spolu s Petrem Čtvrtníčkem a Robertem Nebřenským. „Nějakej chlap teď na mě v Pardubicích řval, že mi nesmrdí peníze, že jsem za to dostal dva a půl milionu,“ usmívá se. A pak přizná skutečnou gáži – 150 tisíc korun. „K tomu pět dní se super lidmi v argentinské Patagonii, kam jsme jeli kvůli krásně zelené trávě. Vzal bych to zase.

Přitom se stará o 65 koní. Z nich jen méně než polovina si na sebe vydělá prémiemi na dostizích. Ostatní Váňa dotuje. „A pak mám obchodní přátele, co nám pomáhají. Už léta sokolovskou chemičku Hexion, teď taky stavební firmu Chládek a Tintěra,“ vypočítává.

Víte, kolik stojí jenom nakrmit jednoho dobrýho koně před závodem? Všechny ty bioaktivy, energy drinky a ionťáky vyjdou aspoň na osm tisíc,“ dodává.

Za Velkou pardubickou brali jeho tři koně celkem 2,58 milionu korun. Jenže podstatná část jde majitelům, jen část trenérovi a jezdcům. Jeho elitní žokej Josef Bartoš vydělává týden co týden doma i v Itálii. Sám Váňa se uvážlivě chystá na jediný vrchol. Jako měl nedávno cyklista Armstrong jen svoji Tour de France…

Tvář džentlmenské dohody

Zní to paradoxně, ale ani Dostihovému spolku v Pardubicích, pořadateli Velké pardubické, jeho hvězda peníze nepřinese. Spíš mu „uškodí“. Významný irský trenér Enda Bolger letos prohlásil, že má z Váni respekt, a proto zvažuje účast. Jeho koně pak onemocněli, takže stejně nepřijel. „My pana Váňu využijeme jako tvář. Na plakáty, na tiskovou konferenci a chceme, aby jel v prosinci prezentovat Velkou pardubickou na evropskou překážkovou událost číslo jedna do anglického Cheltenhamu,“ říká Dušan Korel, mluvčí Dostihového spolku. „O žádných penězích za jeho služby nevím, je to džentlmenská dohoda.“

Loni se stal Váňa málem senzačně Sportovcem roku. S tím teď nepočítá. „Nějaké peníze by to taky přineslo, to jo. Ale máme přece naši olympijskou pýchu, Martinu…

Co mu tedy ještě přinese letošní Velká Pardubická? „Spíš starosti,“ říkal po třech dnech oslav. Vzhledem ke zdravotnímu stavu, především chystané operaci kolene, vůbec nemluví o obhajobě. „Přežijeme další rok…,“ jen procedí zavile.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče