Varování: brexit může ohrozit nejen britskou ekonomiku

24. června, 08:27 - čtk
24. června, 08:27

Přečtěte si výběr možných dopadů odchodu Británie z EU, který Britové odhlasovali v referendu, v různých sférách britské i evropské ekonomiky.

HDP

Britská ekonomika podle dubnové zprávy OECD v případě opuštění EU utrpí „velký negativní šok“ a její výkon bude v období do roku 2020 o tři procenta nižší, než kdyby země v unii zůstala. Recesi britské ekonomiky po brexitu předpověděla i britská centrální banka nebo agentura Bloomberg, podle jejíž odhadů klesne britská ekonomika v případě brexitu o 2,2 procenta, podle pesimistických odhadů až o 9,5 procenta. Podle britského ministra financí George Osbornea by brexit britské hospodářství snižoval po dva roky o šest procent oproti stavu před brexitem.

Podle odhadu OECD odchod Británie z EU může snížit hospodářský výkon i celé unie v roce 2018 o jedno procento a EU by tuto ztrátu cítila ještě pět dalších let. I podle MMF se dopady brexitu neomezí jenom na britskou ekonomiku a patrně by oslabil i ekonomiky jiných států v rámci EU.

Investice

Podle odhadů MMF bude po brexitu následovat náhlé přerušení investic do klíčových sektorů ekonomiky, jako jsou obchodní nemovitosti a finančnictví, což dál zhorší rekordně vysoký schodek běžného účtu platební bilance Británie. Taková reakce trhů by mohla srazit ekonomickou aktivitu a dále tlačit dolů ceny aktiv.

Bankovnictví

Podle letošní ankety mezi bankéři a pracovníky ve finančním průmyslu odchod Británie z EU ohrozí pozici Londýna jako předního finančního centra, které by se mohlo přesunout na evropský kontinent, například do Paříže či Frankfurtu, a poškodilo celý finanční průmysl. Podle skupiny TheCityUK má finanční sektor na celkovém HDP Británie podíl 11,8 procenta a podobně je na tom i v podílu na celkových daňových příjmech. Zaměstnává 2,2 milionu lidí, což je sedm procent celkové pracovní síly v zemi. Ministr financí George Osborne tento týden připomněl studie, podle kterých by brexit mohl vést k propuštění až 100.000 lidí ve finančním středisku City.


Aktuální vývoj po britském referendu sledujte na Euro.cz ONLINE


Zastánce brexitu, například spoluzakladatel makléřské firmy Hargreaves Landsdown Peter Hargreaves ale tvrdí, že výhody Londýna jsou takové, že si udrží svůj lesk i při odchodu z EU. Podle něj nebude snadné, aby se finanční centrum přesunulo jinam mimo jiné kvůli případným nákladům na výstavbu infrastruktury finančního centra i proto, že lidé nebudou chtít žít v jiném městě, jako Paříž nebo Frankfurt, protože jsou zde vysoké daně či nevhodné bydlení. Londýnský finanční sektor si navíc stěžuje na celou řadu regulací EU, jako jsou limity odměn bankéřů a snahy zavést daň z finančních transakcí.

Trh práce

Představitelé kampaně Vote Leave slibovali, že když Británie z EU odejde, budou prosazovat zavedení bodového systému regulujícího migraci, jaký má například Austrálie. To by znamenalo větší kontrolu a možnost vybírat si migranty s potřebnou kvalifikací i ze zemí EU. Unijní představitelé se ale už nechali slyšet, že by v tom případě na sebe nenechala dlouho čekat opatření namířená proti Britům pracujícím v EU. Vítr do plachet zastánců brexitu přinesla čísla britského statistického úřadu, podle nichž čistá migrace - rozdíl mezi počtem nově příchozích a odchozích cizinců - loni činila 300.000 osob. Jen ze zemí EU přibylo loni 180.000 imigrantů. Zastánci brexitu argumentovali tím, že v oblasti nižších příjmových skupin vytlačují tito migranti domácí pracující.

Analytik Philippe Gudin z britské banky Barclays ale tvrdí, že imigrace byla klíčovým aspektem hospodářského růstu Británie. Do problémů by se podle Gudina po brexitu mohla dostat odvětví s převahou hůře placených míst, například stavebnictví, potravinářský průmysl či úklid. A omezení imigrace by tyto obory mohlo poškodit, protože na rozdíl od zastánců brexitu Britové nemají podle některých ekonomů o tyto práce stejně zájem. Podle Gudina by ale z dlouhodobého hlediska mohl brexit Británii pomoct právě díky regulaci migrace podle aktuálních potřeb pracovního trhu a celé ekonomiky.

Libra

Libra by mohla podle britského institutu pro ekonomický a sociální výzkum NIESR po brexitu rychle oslabit až o 20 procent, k podobnému výsledku došla také například finanční skupina HSBC.

Obchod

Britští vývozci by podle expertů skončili s menším podílem na velkém trhu EU a byli by vyřazeni z unijních dohod zajišťujících přístup na významné mezinárodní trhy. Cena ve smyslu ušlého HDP by byla pětkrát až dvacetkrát vyšší než úspory plynoucí z nepřispívání do rozpočtu EU. Ve hře je i účast Británie v chystané dohodě mezi EU a USA, známou pod jménem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), která má vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. Odchod z EU by znamenal, že Británie už nebude součástí této smlouvy a musela by si vyjednat vlastní dohody s USA. Podle amerického prezidenta Baracka Obamy by to ale nebyla rychlá záležitost, neboť Britové by byli „poslední v řadě“.

Řešením by bylo podle ekonomů požádat o členství v Evropském hospodářském prostoru (EHP) spolu s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem. To by zemi poskytlo téměř úplný přístup na jednotný trh (s možností nepřihlásit se k zemědělské a rybářské politice EU), ovšem s hraničními kontrolami a dalšími obchodními bariérami. Negativní vlivy by však podle mezinárodní ratingové agentury Moody’s zčásti vyrovnal pokles kurzu libry, který zlepší podmínky pro britský vývoz, a zčásti to, že britské firmy budou mít během jednání mezi Londýnem a EU čas na přizpůsobení.

Podle zastánců brexitu by ale odchod z EU z dlouhodobého hlediska přinesl Británii růst, protože britské firmy budou zbaveny břemena evropských regulací. Podle nich by se také při mnoha obchodních transakcích uplatňovala pravidla Světové obchodní organizace (WTO).

Ostatní

OECD v dubnu uvedla, že britským voličům by v případě odchodu země z EU hrozila do roku 2020 „daň z brexitu“ odpovídající měsíčnímu platu.

Podle společnosti Patria by měl brexit katastrofální účinky na postavení Británie jako globálního hráče. Británie je navíc stálým členem Rady bezpečnosti OSN a významnou součástí Severoatlantické aliance, a její ztráta by tak výrazně snížila evropský vliv a respekt po celém světě.


O brexitu dále čtěte:

Komentář: Brexit: Šok pro ekonomiku

Libra se propadla na 30leté minimum

Zajistíme stabilitu, uklidňuje Bank of England

Mohlo by vás zajímat

Prezident Miloš Zeman

Zeman na Rhodu: Islámský stát je anticivilizace a sociální rakovina

 ilustrační foto

Zpoplatněný obsah jako překážka? V USA zachraňuje noviny

Škoda Kodiaq

Autosalon v Paříži je na novinky chudý. Zde je pět nejzajímavějších

Tabákové firmy investovaly do vývoje elektronických cigaret miliardy

Svět bude kouřit „zdravě“, myslí si Philip Morris a investuje

Spodní část Hranické propasti

Hranická propast je nejhlubší zatopenou jeskyní světa, ukázalo nové měření

Exnáměstek ministerstva práce Vladimír Šiška (vpravo) a znalec Vladimír Smejkal

Bývalý náměstek Šiška dostal šest let za zmanipulování zakázky

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče