Překážky na cestě k sousedům Unie

23. června 2010, 13:00 - Lenka Šustrová, odbor mnohostranné a společné politiky Ministerstvo průmyslu a obchodu
23. června 2010, 13:00

Ve třetím díle našeho miniseriálu o překážkách vývozu se zaměříme na dvě lidnaté a velké východní země, které bezprostředně sousedí s Evropskou unií. Ukrajina ani Turecko i přes zájem o členství v Unii zatím v mnoha ohledech nedokázaly zjednodušit vzájemný obchod. Co vám při dovozu na tyto trhy ztrpčí život?

Most přes úžinu Bospor v Turecku symbolicky propojuje Asii a Evropu. Na zboží, které pod ním připlouvá do Turecka z Evropy, se vztahuje celní unie.

Autor: Shutterstock

Ukrajina je řádným členem Světové obchodní organizace (WTO) od roku 2008. Přesto je proniknout na její trh stále velmi náročné. Již samotné celní procedury mohou pro mnohé firmy představovat nepřekonatelnou překážku. Jaké jsou hlavní bariéry pro dovoz do této východní země?

Stanovení celní hodnoty – není v souladu s metodikou WTO – celní úřady se při stanovení hodnoty pravidelně opírají o referenční ceny, což vede k vyměření vyšších cel. Často jsou též požadovány dodatečné dokumenty pro potvrzení celní hodnoty. Zdlouhavé a netransparentní celní odbavení – obecně platí, že procedury jsou netransparentní a časově náročné, celní úřady často požadují dodatečné dokumenty obsahující obchodně citlivé informace. Potíže bývají s celním zařazením zboží, nestandardními požadavky na značení, častými a bezdůvodnými inspekcemi a velmi problematický je i dočasný dovoz zboží například pro potřeby výstav. Problematika vrácení DPH – refundace této daně zahraničním společnostem, které investovaly na Ukrajině, je nepředvídatelná z hlediska času i částek k navrácení, kontrolní procesy jsou zdlouhavé. Ochrana a vymahatelnost práv duševního vlastnictví – porušení práv na ochranu duševního vlastnictví není efektivně postihováno, prodej pirátského softwaru, hudebních nahrávek a padělaného zboží je běžnou praxí. Omezení ve veřejných zakázkách pro zahraniční společnosti – „Buy Ukrainian“ – podle usnesení vlády z června 2009 lze ve veřejných zakázkách od zahraničních dodavatelů nebo jejich filiálek na Ukrajině nakoupit pouze zboží a služby, které nevyrábí, respektive neposkytují domácí společnosti. V příslušném usnesení vlády se nicméně rovněž praví, že místní a zahraniční účastníci nabídkového řízení se účastní veřejných zakázek za rovných podmínek. Jedná se tedy o potenciální překážku, jejíž dopady na unijní společnosti budou záviset na uplatňované praxi. Bez třináctiprocentní dovozní přirážky Kromě těchto překážek se ale podařilo prosadit už některé pozitivní změny ve vzájemném obchodu. V důsledku finanční krize například zavedla Ukrajina s platností od 7. března 2009 dočasnou dovozní přirážku ve výši 13 procent, která zasáhla velké množství položek. Problém byl řešen z iniciativy Evropské unie ve WTO, kde byl označen za neoprávněný a neslučitelný s mezinárodními pravidly obchodu. Ještě v březnu 2009 tak Ukrajina rozhodla o zrušení navýšení cel u většiny výrobků mimo automobilů a ledniček, u nichž byla dovozní přirážka odstraněna až v září. Originál celní deklarace nakonec Ukrajina nepožaduje |KDE HLEDAT INFORMACE?|
|Více informací o strategii a databázi přístupu na trh najdete na stránkách www.mpo.cz v sekci zahraniční obchod, dotazy můžete zaslat na e-mail prekazky.obchodu@mpo.cz. Důležité podklady lze nalézt také v evropské databázi pro přístup na trh MADB na internetové adrese http://madb.europa.eu.| Ukrajina také chystala změny celních formalit při dovozu, které by ještě více zkomplikovaly již tak náročné procedury. Konkrétně měl být s účinností od 27. října 2009 vyžadován originál celní deklarace země exportéra, kterou evropské podniky od zavedení e-komunikace s celními úřady v létě 2009 nemají k dispozici. Nežádoucím změnám celních procedur se však díky včasné akci podařilo zabránit ještě před jejich implementací. Turecko se bojí BSE Turecko má v kontextu obchodní politiky Evropské unie unikátní postavení, které je dáno společnou celní unií z roku 1995 a profilem kandidátské země od roku 1999. Navzdory tomu je seznam klíčových obchodních překážek poměrně obsáhlý a přes veškeré úsilí nedochází v poslední době k pozitivnímu posunu. Celní unie navíc nepokrývá zásadní oblasti obchodu jako zemědělství, služby a veřejné zakázky.
Požadavky potvrzení o shodě u zboží ve volném oběhu – opatření se vztahuje na celou řadu položek, dovozce z Evropské unie musí prokazovat původ zboží a zboží původem mimo Unii následně podléhá v Turecku kontrole bezpečnosti. A to i přesto, že bylo v Unii ve volném oběhu, má označení CE a je doprovázeno certifikátem ATR. Takové dodatečné kontroly nejsou v souladu s ujednáními celní unie. Registrační požadavky na textilní výrobky – v roce 2009 došlo k obnovení registračního procesu pro vývozce textilních výrobků. Do Turecka mohou vyvážet pouze firmy zaregistrované u turecké asociace vývozců. V registračním formuláři jsou požadovány obchodně citlivé informace, proces registrace je navíc nákladný a zdlouhavý. Legislativa upravující exkluzivitu dat týkajících se léčiv – platná legislativa neposkytuje dostatečnou právní jistotu, je netransparentní a není plně v souladu s právem Společenství, exkluzivita dat je podmíněná. Zákaz dovozu hovězího masa a skotu z Evropské unie – dovoz některých produktů a živého skotu je zakázán kvůli obavám z šíření BSE. Pro tento zákaz však neexistují objektivní důvody. Nedostatečné prosazování práv duševního vlastnictví – v celé řadě sektorů dochází k rozsáhlému porušování práv duševního vlastnictví, které není dostatečně postihováno. Problémy vznikají jak na tureckém trhu, tak i v Evropské unii. Z Turecka pochází významné množství padělaného zboží prodávaného v Unii. Správa celních kvót na zpracované zemědělské produkty – v rámci celní unie mezi Tureckem a Unií jsou pro zpracované zemědělské produkty (například čokoládu, pekárenské výrobky, těstoviny a cukrovinky) na obou stranách uplatňovány celní kvóty s nulovým clem. Na straně Turecka jsou tyto kvóty spravovány způsobem omezujícím vývoz z Evropské unie. Kontroly hodnoty některého zboží – dovoz zboží s deklarovanou hodnotou nižší než oficiální referenční hodnota stanovená tureckými úřady podléhá povolení. Dovozní licence na staré, použité a renovované zboží – získání neautomatických licencí na dovoz zboží klasifikovaného jako „staré“ je velmi obtížné. Pod použité zboží jsou navíc nesprávně zařazeny i protektorované pneumatiky. Ochranná opatření – Turecko patří mezi významné uživatele plošných ochranných (safeguardových) opatření. Podle pravidel WTO by měl být tento nástroj na ochranu obchodu využíván jen ve zcela výjimečných případech, protože postihuje všechny dovozy, tedy i takové, které nejsou příčinou újmy domácího výrobního odvětví. Praxe Turecka představuje pro vývozce z Evropské unie neopodstatněné omezení vstupu na trh. Alkoholické nápoje – dovoz podléhá celé řadě omezení, včetně kontrolních certifikátů a problémů se stanovením celní hodnoty. |O BARIÉRÁCH MLUVILI PODNIKATELÉ NA SEMINÁŘI|
|Ministerstvo průmyslu a obchodu uspořádalo ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy a Evropskou komisí odborný seminář na téma „Usnadňování obchodu – Strategie EU pro přístup na trhy třetích zemí“. Cílem semináře, který se konal v Praze koncem března, bylo informovat zástupce podnikatelů o možnostech obchodní politiky Evropské unie a o bariérách, které se při aktivitách firem mimo trhy Evropské unie vyskytují. Teritoriálně se seminář zaměřil na trhy Ruska, Ukrajiny, Indie a Turecka. „Efektivní přístup na světové trhy je pro prosperitu evropských ekonomik klíčový. Pokles vnější poptávky způsobený poklesem kupní síly kvůli krizi je umocněný nárůstem bariér, které se našemu vývozu za hranice Evropské unie staví do cesty. Unie proto svádí boj o přístup na třetí trhy na všech frontách, všemi dostupnými nástroji. Od politických deklarací přes mnohostranná a bilaterální jednání až po takzvanou měkkou diplomacii,“ řekl na semináři náměstek ministra průmyslu a obchodu pro Evropskou unii Martin Tlapa. Obchodními bariérami, na které si podnikatelé nejvíce stěžují, jsou celní záležitosti, administrace daní a ochrana duševního vlastnictví.|

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče