Konec levné Číny

03. září 2012, 11:16 - Tomáš Stingl, Profit
03. září 2012, 11:16

Západní textilní firmy se dostaly do kuriózní pasti. Mnohé oblečení už nelze vyrobit nikde jinde než v Číně. V Evropě na to už prostě nejsou stroje. Zároveň ale v Číně rapidně podražuje výroba a pracovní síla, což pocítí i firmy z jiných oborů.

V Číně čeká miliarda levných dělníků, kteří vyrobí cokoli za pár juanů. Na vlně této euforie ještě před pár lety přesouvaly firmy z celého světa do asijské velmoci svou výrobu. Země draka se ale v poslední době zásadně proměnila. „V posledním roce a půl tam stoupají náklady na lidi a na vybavení. Číňané už nejsou ochotni pracovat za misku rýže. Stoupá tam životní úroveň. Třeba Šanghaj, to je dneska supermoderní velkoměsto, kam se hrabe Evropa,“ říká Zdeněk Janoušek ze stránčické textilní firmy Boma, která také obchoduje s čínskými partnery.

Mzdy v Číně rostou závratnou rychlostí. Zatímco ještě v roce 2000 byl průměrný plat ve výrobě půl dolaru za hodinu, nyní je to už 3,5 dolaru. K růstu platů jsou dva důvody. Číňané jednak díky svému hospodářskému úspěchu žádají důstojnější životní úroveň. Hlavní faktor je ale demografický vývoj – Čína stárne. Kvůli politice jediného dítěte ubývá Číňanů v produktivním věku a cena zaměstnanců tak zákonitě roste.

„Je to dynamická země, ale již přestává být pravdou, že je levná. Obchodník v Šanghaji je dražší než ten český,“ říká Petr Beneš, ředitel společnosti Pramet, která vyrábí obráběcí nástroje a od loňska se pokouší dobýt i čínský trh.
Tlak na mzdy musely chtě nechtě zohlednit i mnohé západní firmy, jež mají v Číně výrobu. Například nadnárodní výrobce elektroniky Foxconn, který je v Číně největším zaměstnavatelem, musel už v roce 2010 dělníkům skokově zvednout platy o polovinu.

V Evropě už to nikdo neušije

Mnozí západní investoři se tak dostali do určité pasti. Nejprve přenesli výrobu do Číny s vidinou, že tam utratí méně na mzdových nákladech. Nyní ale Číňané na růst platů tlačí, jenomže odejít od nich například v textilním průmyslu už dnes prakticky nelze.

„Řada evropských firem ani strategii nějak hluboce změnit nemůže, protože výrobky, které požadují, jim na evropském trhu není schopen nikdo dodat, cena necena. To je třeba případ české společnosti Nugget, která prodává sportovní oblečení a od Číňanů také bere dodávky. Dnes prostě již nikdo v Česku nevyrobí textil, který tato firma potřebuje – sofistikované bundy s různými membránami, speciálními švy a podobně,“ říká Jan Hebnar z obchodního úseku české ambasády v Pekingu.


Více čtěte:

Praská železná bublina? Zpomalení Číny ohrožuje Austrálii

Investoři se obávají čínského kolapsu

Ordos: z velkolepých čínských plánů zbylo město duchů


Podobný postřeh uvádí i Zdeněk Janoušek, jehož firma Boma nabízí mimo jiné ponožky nebo šály. „V našem segmentu to například vypadá tak, že se v Itálii vyrobí pletací stroje na ponožky a ty se okamžitě prodají do Číny. V Evropě to už pak prakticky nikdo nevyrobí,“ říká Janoušek.

Zmíněná brněnská textilní firma Nugget přitom musela v poslední době několikrát měnit kvůli rostoucím cenám v Číně dodavatele. Růst mezd čínských dělníků zajímá i další české firmy, které mají v asijské velmoci vlastní továrny. Jsou to například dodavatel koupelnového vybavení Ravak, výrobce pil Pilous nebo tradiční značka KOH-I-NOOR.

Přesun do Bangladéše nebo Thajska

Vedle růstu mezd se v Číně objevují i další problémy. „České firmy musí řešit neprůhledné chování partnerů, jako je neplnění objednávek, zvyšování cen, ale i náročnost jednání s čínským partnerem. Při započítání dopravy z Asie některé firmy uvažují o výhodnosti přesunu výroby zpět do Evropy nebo do jiných destinací,“ podotýká Petr Kulovaný, vedoucí oddělení Afriky, Asie a Austrálie na ministerstvu průmyslu a obchodu.

„Dnes už to není Čína, výroba se začíná přesouvat spíš do Thajska či Bangladéše, obecně do dalších zemí Dálného východu,“ konstatuje Zdeněk Janoušek. Konec levné Číny tak dělá radost jejím menším sousedům.
V nedávném průzkumu mezi evropskými firmami uvedlo 63 procent respondentů, že v Číně spatřují problém v rostoucích mzdových nákladech. Téměř čtvrtina firem uvedla, že zvažuje přesun investic z Číny do jiných zemí. A celých 40 procent firem uvádí, že čínská vládní politika vůči zahraničním podnikům je dnes víc diskriminační než před dvěma lety.
Svět se možná v nových odvětvích trošku obrátí naruby. Například v ekologických elektrárnách nebo ve výrobě elektromobilů je to dnes naopak právě Čína, která je už na špičce nových technologií s vysokou přidanou hodnotou. Takže se tyto technologie odsud šíří do světa a nikoli obráceně, jak jsme dosud byli zvyklí.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče