Igor Rattaj: Krtkoland asi nebude, zábavní park ale postavíme

11. srpna 2014, 10:42 - Daniel Novák, Tereza Zavadilová
11. srpna 2014, 10:42

Výrazný hráč na středoevropském trhu služeb pro turisty Tatry Mountain Resorts se kromě horského byznysu hodlá více věnovat výstavbě zábavních parků typu Disneyland. Původně se uvažovalo o českém parku postaveném na postavičce Krtka.

„Zatím jsme se nedohodli s dědici, není to aktuální. Asi to pro nás není to pravé,“ přiznává spolumajitel TMR Igor Rattaj. Představy zábavního parku se ale nevzdává – nejspíše vyroste na Moravě. Druhý podobný park skupina začne budovat Polsku v oblasti Katovic.

E15: Jaké máte nyní plány? Co chcete koupit?

Na Slovensku jsem se dostal do fáze určitého statu quo, dosáhl jsem tam, čeho jsem chtěl. Je to celek, který má hlavu a patu, vydělává. Samozřejmě se dají dělat drobnosti, ale o akvizičním potenciálu to už není. Dívám se proto po světě a první zemí, kam vždy hledí slovenský investor, je Česko. Proto jsme koupili aktivity ve Špindlerově Mlýně – což je ale dost komplikované. Jsou tam nájmy, chodím kolem toho takříkajíc po špičkách, abych tomu neuškodil, ale pomohl.

E15: Vaše angažmá ve Špindlu vzbudilo řadu očekávání.

Lidé čekají, co ve Špindlu rychle udělám. Na Slovensku trvalo čtyři roky, než jsme v národním parku kopli do země – administrativa, EIA, věci se nedají dělat silou. A samozřejmě když jde něco dělat Slovák v českém národním parku, je to vždycky citlivější. Takže teď přemýšlíme, co podnikneme v Krkonoších a co v Polsku. To jsou naše dva hlavní směry. Jinak všechny tři trhy chceme marketingově propojit. Obrazně když dám na billboard výzvu pojeďte lyžovat do Tater, mohu přidat i Špindl a nic mě to nestojí.

E15: Kdy začnou v Krkonoších nějaké zásadnější akce, když na Slovensku vám trvala příprava čtyři roky?

Budu rád, když příští rok v létě uděláme něco málo. I když musím zdůraznit, že už letos se nám podařilo udělat zasněžování, což byla investice za 70 milionů korun. Zrovna v minulé zimní sezoně se totiž ukázalo, že je nevyhnutelné mít umělý sníh. Už to máme skoro hotové. Tuto zimu by to mělo fungovat tak, že všechny sjezdovky budou zasněžované.

E15: Proč to doteď nešlo?

Dosud byl ve Špindlu jen takzvaný dosněžovací systém – když něco padlo z nebe, tak se to doplnilo. Jenže když nepadlo nic, kanony nebyly pevné, bylo složité je přesouvat. Teď tam budou chrlit sníh neustále, když bude pod nulou.

E15: Takže když bude teplá zima tak jako letos, bude se dát lyžovat?

Když bude moc teplo, tak budeme plavat. Ale ano, v Tatrách jsme měli zasněžené všechno. Ve Špindlu kvůli tomu, že nebyl sníh, jsme měli v zimě meziroční propad v tržbách patnáct procent. Je tu ještě psychologický aspekt: když je v Praze moc teplo, lidi ani nenapadne vytáhnout lyže. Ale můžeme stavět na pobytových klientech – takto máme postavené Tatry. Když bylo teplo, jednodenní klienti nepřijeli, ale ti pobytoví zájezdy nerušili.

E15: Máte už pro stavební plány ve Špindlu alespoň projekty?

Byli jsme tak daleko, že jsme už letos chtěli začít stavět jednu lanovku, která má být základem pro propojení Medvědína a Svatého Petra a vede z centrálního parkoviště, ale vyžadovalo to součinnost úřadů. Jenže jsme měli maličkou odchylku od územního plánu, tak jsme se nedohodli. Takže si to vyžádá tak jeden rok práce navíc. Jsme dohodnuti na trase, na podobě, vázne to jen na papírech. Nesoustředíme se ale jen na zimní sezónu!

Krkonoše byly vždy vyhledávanou lokalitou pro letní dovolenou. Nejsou ale vhodné pro všechny skupiny turistů, především rodiny s dětmi mají problém, aby děti zvládly delší túry po horách. A na ně se nyní chceme soustředit. Již letos nabízíme několik tematických stezek pro rodiny s dětmi, které nejsou fyzicky náročné, a ještě se při jejich zvládání děti zábavnou formou dozví více o přírodě i historii Krkonoš. Vybudovali jsme první letteringové hřiště na vrcholu Medvědína a multifunkční dětské hřiště Na Pláních. V nabídce máme i adrenalinové aktivity, mimo jiné sjíždění sjezdovek na tříkolkách, pumptrack a bikerové tratě. Hodně se zkrátka soustředíme na zlepšování služeb.

Bratislava ani burzu nepotřebuje. Její funkci může suplovat burza ve Vídni či v Praze. Obrovský potenciál má ale stále Varšava, kde je velké množství investorů. Až náš byznys v Polsku zkonsolidujeme, můžete tam zkusit na burze ještě nějaký balíček nabídnout. Pokud by to ale nešlo, tak nemá smysl zůstávat ani tam

E15: Máte představu, kdy si i v Krkonoších podobně jako už v Tatrách řeknete, že máte hotovo? Chcete třeba ještě něco přikupovat?

Nechci se nikoho dotknout, ale lyžařsky kromě Krkonoš v Česku nic moc neexistuje. A jinde v Krkonoších? Výhoda Špindlu je obrovská ubytovací kapacita, nějakých 17 tisíc lůžek. A na pobytové turistice stojí náš byznys. Naši klienti jsou nároční a na každý den musí mít program – tomu přizpůsobujeme i služby – dostatek sjezdovek, lyžařskou školu, akvapark, zábavu na večer. Které jiné středisko v Česku má potenciál přilákat klienta na týdenní dovolenou? Nikdo nebude běhat na jednom vleku sedm dní.

E15: Zmínil jste akvapark. Nechystáte ve Špindlu nebo jinde něco takového?

Ve Špindlu vodní středisko je, i když to není úplně akvapark. Na Slovensku máme Tatralandii, ale to je něco jiného, ta je postavena na teplovodním vrtu – bez něj je to složité. Tatralandia také plní funkci, kterou jsem zmiňoval – lidé tam jezdí na pobytové zájezdy. Samostatný akvapark moc smysl nemá. S akvaparkem v Pasohlávkách na Moravě spolupracujeme v oblasti poradenství, ale co se týče úvah o majetkovém vstupu, to je moc mladé. Větší potenciál vidíme v zábavních parcích, kde jsou horské dráhy, kolotoče, tematická zábava, prostě kde se zabaví dítě od batolete po teenagera. Na území visegrádské čtyřky není takový park ani jeden, většina je v západní Evropě, v Británii několik, ve Francii, Beneluxu…

E15: Hovořilo se o tom, že chystáte zábavní park Krtkoland. To je tato představa?

Ano, ale jestli to bude s Krtkem… Spíš ne. Zatím jsme se nedohodli s dědici, není to aktuální. Asi to pro nás není to pravé. Určitě ale zábavní park bude mít nějakou tematiku, každý má, proto je Disneyland, Legoland. Krtek to spíše nebude.

E15: Když to nebude Krtek, tak co?

Mám nějaké nápady. Je v Česku jeden potenciál, který by šel využít. Asi by to nebyl megapark, ale tematicky by mohl být úžasný. Zatím bych to ale nechtěl odkrývat. Je to dokonce vázáno na jednu lokalitu. Potřebujeme ale podporu regionu. Ne nutně dotace, ale takovéto projekty jsou velmi složité kvůli výkupu pozemků, infrastruktuře a podobně.

E15: Kde jste teď s ostatními projekty zábavních parků?

V Polsku TMR už podepsalo dokument k dohodě o spolupráci na modernizaci zábavního parku v oblasti Katovic. Polsko je z tohoto hlediska velmi zajímavé, je blízko Česka i Slovenska. Ještě probíhá finalizace podmínek spolupráce s majitelem parku.

E15: Již s někým z veřejné správy o českém projektu jednáte?

Jednáme na krajské úrovni a setkáváme se s poměrně velkou vstřícností. Když se projekt dobře připraví dole a pak se předloží vládě jako společný koncept investora, kraje a radnice, tak to celé získá jiný rozměr. A touto cestou jdeme.

E15: Prozradíte region?

Poměrně hezký kraj je například Morava.

E15: Budou tyto parky velké? Odkud bude lákat návštěvníky?

Disneyland u Paříže má s roční návštěvností kolem šesti milionů lidí cílovou skupinu v celé Evropě. Potom tu jsou menší zábavní parky, které se pohybují od jednoho do třech milionů návštěvníků ročně, které už operují na lokálnějším trhu. V tom se budeme pohybovat i my. V Polsku budeme cílit na zákazníky v okruhu do dvou set kilometrů, v Česku asi do sto padesáti.

E15: Jaký máte harmonogram?

To nechci předbíhat, protože zatím není nic dohodnuté.

E15: Kolik budete do polského a tuzemského projektu investovat?

Polský bude potřebovat během tří let zhruba 30 až 35 milionů eur. V případě českého projektu to bude podobné, tedy zhruba do jedné miliardy korun jde ještě o přijatelnou investici. Skutečně velký park by ale spolknul až čtyři miliardy korun. Na to tu ale nemá nikdo zkušenosti, zázemí ani odvahu, aby něco takového vybudoval. Projekt zkrátka nesmíte přepálit. Disneyland se potácel v červených číslech dvacet let.

E15: Kdy budete chtít investici zpátky?

Průměrná doba návratnosti je sedm osm let. Klíčové pro nás ovšem také je, aby výnos z naší investice byl kolem deseti procent. To by bylo ideální. Potom ať se nám investice vrací klidně deset let.

E15: Tatry už máte vybudované, Krkonoše stavíte, chystáte dva zábavní parky. Co přijde pak?

To už stačí, ne? Specifickým segmentem je golf, ale to není hra pro masy, ačkoli v Česku je golfových hřišť až moc. Takže tohle je zrovna směr, kterým se nekoukáme. Chceme si dál hrát s lyžařským byznysem, který má z hlediska konkurence jednu velkou výhodu. Sjezdovku prostě technicky nepostavíte kdekoliv. Kopec totiž není všude a navíc s tím je kopec legislativních problémů. Na druhou stranu akvapark můžete vybudovat prakticky na jakémkoliv místě.

E15: Co expanze do dalších zahraničních lokalit?

Bavíme se o možnosti nějakého vstupu či užší spolupráce s horskými středisky v Jižním Tyrolsku a Dolomitech. V případě Rakouska je ale zvláštní majetková situace. Většinou tam areály vlastní obce a jen těžko se hledá partner k jednání. V italských Dolomitech jsme se ale již setkali s vlastníky jednoho lyžařského střediska, kteří mají velký zájem o spolupráci.

E15: Takže budete dál nakupovat?

Ve hře v tomto případě nemusí být přímý majetkový vstup, ale například nějaká forma marketingového propojení. A vidíme v tom potenciál. Všechna západoevropská lyžařská střediska vykazují úbytek klientů. Jestliže byl pro ně před deseti lety Čech či Slovák nezajímavý, nyní dělají velkou reklamu, aby tam zdejší klienty přilákali. A TMR je dnes firma, která klienty má a umí s nimi pracovat. Což je hodně zajímavé pro rakouská či italská střediska.

E15: Až budete mít všechny parky a areály vybudované, co budete dělat s firmou dále?

Osobně prodávat nehodlám. I když současně se klidně budu bavit o vstupu nějakého většího partnera, který by přinesl vlastní kapitál a zvětšil by akviziční možnosti firmy, aby mohla více expandovat. Případně by do firmy vnesl něco svého, dejme to nějaký akvapark, a poměrně k jeho hodnotě by získal podíl ve firmě. Pár takových jednání už ostatně v Česku proběhlo. Ale šlo jen o testování, které se dále neposunulo. A ani to nebylo nutné. Když nám firma bude z investovaného kapitálu vydělávat osm, devět, deset procent, tak bude krásné. A ať to tak funguje na věky věků.

E15: Jste na třech burzách. Přináší vám to kýžený efekt. Zůstanete na všech trzích?

Právě nyní zvažujeme, jestli se přítomnost na všech třech vyplatí. Osobně bych uvítal, abychom na burze zůstali, protože to firmě dodává punc transparentnosti. A minimálně v Polsku platí, že burza slouží i jako zdroj dodatečného financování.

E15: Od které z burz byste se odstřihli?

Například co se týče Bratislavy, tak můj osobní názor je, že ta ani burzu nepotřebuje. Její funkci tam může suplovat burza ve Vídni či v Praze. Obrovský potenciál má ale stále Varšava, kde je velké množství investorů. Až náš byznys v Polsku zkonsolidujeme, můžete tam zkusit na burze ještě nějaký balíček nabídnout. Pokud by to ale nešlo, tak nemá smysl zůstávat ani tam. V Praze je to tak půl na půl, úplně nutně pro naše fungování v Česku pražskou burzu nepotřebujeme.

E15: Co plánujete se společností Snowhill, kterou jste loni koupil? Začleníte ji do TMR?

Snowhill není jen středisko v Herlíkovicích, ale ještě dalších osm areálů po celé České republice. I když slovo areál je v tomto případě občas vznešené, protože jde často jen o jeden vlek. Některá z těchto míst jsou však prodělečná, takže ve Snowhillu potřebujeme nejdříve uklidit. To znamená něco zavřít, prodat, vyměnit, sloučit. Co vyhodnotíme jako zajímavé, dáme do společnosti Melida, to znamená do Špindlu. Tento proces bychom rádi uzavřeli ještě do zimní sezony.

E15: Jaká je aktuální struktura akcionářů TMR?

Je tam několik fondů. Ty mají podíly v řádech desítek procent. Dále z lidí, které jsme prezentovali, patří mezi akcionáře prostřednictvím své dceřiné firmy podnikatel František Hodorovský , který působí v dozorčí radě TMR. Tu máme větší, devítičlennou, tři jsou zástupci zaměstnanců a zbylých šest zastupuje akcionáře. Kromě fyzických osob drží významnější podíl skupina investorů kolem firmy Verex, kterou v radě zastupuje Pavol Mikušiak. Podrobná struktura akcionářů je zveřejněna na naše internetové stránce.

E15: Existuje ještě vazba TMR k JT? Zůstal tam nějaký přímý vlastnický podíl?

Snížili jsme základní kapitál a financujeme se skrze bondy, část se prodala klientům, část má v knihách skupina JT. Vlastnicky je tam pár procent ve fondech, ale nic víc.

E15: Vy jste tedy subjektem s největším vlastnickým podílem na TMR?

Přímo i nepřímo ovládám zhruba třicet procent. Zvažoval jsem možnost přeskupení či navýšení svého podílu, ale záleží to na tom, jak dopadnou současné akviziční plány. TMR je nyní kotovaná na třech burzách, máme silnou informační povinnost, nejsme garážovou firmou. Do managementu nezasahuji, máme kvalitní profesionální vedení.

Igor Rattaj (43)
Je předsedou dozorčí rady, spoluzakladatelem a spolumajitelem TMR. Vystudoval Fakultu elektrotechniky a informatiky STU v Bratislavě. Od poloviny devadesátých let se pohybuje ve financích: působil v Ľudovom investičnom fonde, byl portfolio manažerem ve VÚB. V roce 1996 se stal ředitelem J&T Securities, řídil také J&T Asset Management a v této bance působil též jako šéf privátního bankovnictví v Praze. V roce 2004 se stal partnerem skupiny J&T Finance Group a ředitelem úseku projektových manažerů v oddělení rozvoje a nové éry Tater.

Čtěte také:

J&T plánuje zábavní park za čtyři miliardy, možná v Česku. Ale chce dotace

Vlastník skiareálů TMR nevyplatí žádné dividendy, rozhodli akcionáři

Tatry mountain resorts zvýšila zisk o třetinu a výnosy o čtvrtinu

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče