Stála na začátku civilizace klimatická změna?

 Zámečník 28. července, 15:21  -  Miroslav Zámečník
28. července, 15:21

Povídal jsem si s egyptologem Miroslavem Bártou, rozhovor vyjde v pondělním Euru a v plném rozsahu bude k vidění na Euro TV. Nebudu vykrádat jeho obsah, ale kauzalita kolem rychlých změn klimatu před nějakými 15 tisíci až 10 tisíci lety a zrodem lidské civilizace vyvolala touhu se trochu „ochytřit gúglením“.

Že klimatická změna byla tím impulsem, který z lovců a sběračů udělal usedlé zemědělce, se má za jisté. Ale nálezy v Göbekli Tepe, o nichž mimo jiné profesor Bárta mluvil, staré 11 600 let v dnešním jihovýchodním Turecku u města Şanliurfa, působí jako zjevení.

Časově spadají do tohohle období velkých za sebou jdoucích výkyvů v klimatu s velmi rozdílnými průměrnými teplotami a srážkovými úhrny, ale předcházejí usedlým kulturám prvních zemědělců. Trochu se tenhle komplex s kamennými sloupy s basreliéfy různých zvířat uspořádanými do koncentrických kruhů podobá známému Stonehenge, akorát je o nějakých devět tisíc let starší.

Na celém nalezišti je úžasná jedna věc: ty nejstarší kruhy jsou nejsofistikovanější a největší, aby postupně kamenné sloupy či pilíře v novějších kruzích nějak hrubly a zakrňovaly, až někdy 8200 let před naším letopočtem zanikly docela. Něco se stalo, akorát nevíme co.

Teď ten klimatický kontext. Obrázek níže ukazuje vývoj teplot v centrálním Grónsku, kde máte skokové oteplení před 15 tisíci lety následované přerušovaným, ale výrazným ochlazováním (doprovázeným klesajícími přírůstky zalednění).

Na časové ose odpovídá dataci nejstarších kruhů z Göbekli Tepe zelená šipka, ukazující prudké oteplení – během necelého desetiletí se v Grónsku zvýšila průměrná roční teplota o patnáct stupňů a zdvojnásobil se roční srážkový průměr, samozřejmě bez jakéhokoli lidského vlivu. Koneckonců, jestli tehdy představovala celosvětová populace pět milionů lidí, tak to bylo hodně.

Ne všude byly výkyvy takhle prudké, ale projevily se všude možně, spodní křivka je z německého Ammersee.

Před 7000-5000 lety bylo období, kdy teplotní průměry převyšovaly o několik stupňů ty současné. A tohle už je doba, kdy se v Egyptě stavěly pyramidy, vzkvétaly a padaly říše. Staroegyptskými vykopávkami se profesor Bárta zabývá nějakých třicet let. Bylo by divné, kdyby ho vzájemné souvislosti mezi klimatickými změnami a lidskou civilizací a jejími vzestupy a pády nezajímaly.

Tvrdí, že každá takováhle změna dávala lidi do pohybu. Rozdíl je jeden, a ne malý. Před deseti tisíci lety nás na planetě bylo možná pět milionů, teď podle červnových odhadů skoro 7,4 miliardy. Zde je užitečné počítadlo. Klidný přemýšlivý víkend.

Čtěte další komentáře autora:

Migrace ochuzuje? Jak koho, jak kdy

Miroslav Zámečník: O věcech a lidech

Ekonomický expert jako Kassandra


Mohlo by vás zajímat

Oblast kolem Kremlu, Moskva

Putin vyhání Microsoft. Moskva nahradí Outlook ruským programem

 Severokorejský vůdce Kim Čong-un

Kim a jeho parta. Je Kim Čong-un nepříčetný?

ilustrační foto

Kdo se o nás postará? Naděje pro české důchody je v nedohlednu

 Senátor Jan Veleba.

Jenda už jede. Prezidentův fanoušek Veleba má vysoké cíle

 Budova Deutsche Bank v Jungmannově ulici na Praze

Akcie Deutsche jsou na novém minimu, šéf banky vyzývá ke klidu

Deutsche Bank

Americké úřady jednají s Deutsche Bank o pokutě 5,4 miliardy USD

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče