Vraťte stromy na pole, doporučuje zemědělcům odborník

„V současnosti Evropská komise představila, co očekává od zemědělství po roce 2020, a signál je zřejmý. Sice by se neměla snížit produkce, ale zemědělství by mělo více plnit řadu mimoprodukčních funkcí souvisejících i s ochranou životního prostředí. To agrolesnické systémy naplňují ve všech směrech mnohem lépe než průmyslové využívání krajiny k produkčním účelům, které nyní v České republice většinově praktikujeme,“ řekl Kotrba. Podle něj agrolesnické systémy dlouhodobě přináší větší produkci z jednotky plochy.

Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu Evropské unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard korun). V nynějším sedmiletém období by podle údajů českého ministerstva zemědělství z roku 2013 mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z EU až 8,2 miliardy eur.

Na velkých půdních celcích se podle Kotrby můžou střídat linie dřevin, v mezipásu pak pěstovat polní plodiny nebo zelenina, aby se mohly bez omezení využívat velké zemědělské stroje. „Linie jsou orientovány většinou severojižním směrem, aby sluneční paprsky v průběhu dne dopadaly na plochy pod dřevinami rovnoměrně. Dřeviny mohou být i po okraji těchto ploch, což dnes splňují třeba pásy mezi silnicemi a polem. „V propojení se živočišnou výrobou se jedná například o zatravněné vysokokmenné sady, které spásají chovaná zvířata a které jsou tradiční třeba v Bílých Karpatech, nebo je dnes využívá řada ekologických zemědělců,“ dodal.

Jak nakrmit lidstvo v roce 2050?

Jak nasytit miliardy: pšenice pro Afriku roste i ve 40 stupních

Do agrolesnických systémů pak podle něj spadají i venkovské zahrady, kde se pod ovocnými stromy pěstuje zelenina nebo se chovají zvířata.

„Tyto tradiční systémy se využívaly na zemědělské půdě až do poloviny 19. století, ale s nástupem industrializace se na ně postupně zapomínalo. Strom do středoevropské krajiny za minimálně posledních 10 tisíc let spojených se zemědělstvím patřil, jeho zastoupení ovlivnil jen člověk. Vše završila socialistická kolektivizace a zcelování,“ dodal akademik. Krajina bez dřevin je podle něj více zranitelná.

Teploty v Česku v posledním měsíci připomínaly začátek letních prázdnin. Počasí je tak o 40 dní napřed a odpovídá klimatu v Maďarsku. Posunutá je i sklizeň ovoce. Asi o měsíc dřív než loni roztálo v Krkonoších sněhové pole, kde bývá sníh na české straně hor nejdéle.

Související články:

Máslo jako náladová globální celebrita: cena bude extrémně kolísat

Číňané žízní po mléku. Zbytek světa jim má chovat dobytek

Nejdřív víno, teď šunka. Čínské firmy chtějí španělskými lahůdkami nakrmit miliony krajanů

Čína si zpustošila půdu. Zdravé jídlo se stalo luxusem