Svět plýtvá s potravinami. Ročně se vyhodí jídlo za 22 bilionů korun

Až třetina celosvětově vyprodukovaných potravin se vůbec nevyužije, ročně se vyhodí jídlo v hodnotě 990 miliard dolarů (22 bilionů korun), uvádí materiál Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vydaný při příležitosti dnešního Světového dne výživy. Přestože planeta je schopna uživit celé lidstvo, 821 milionů lidí loni trpělo hladem. Uvedla to společnost Storyous.

Problémem je ale zároveň obezita, která trápí 672 milionů lidí především z bohatších regionů. „Tento rozdíl se podepisuje i na zacházení s jídlem – zatímco v chudých a rozvíjejících se státech je ho často nedostatek, v bohatších zemích se jídlem plýtvá,“ píše se ve zprávě. Na následky nadváhy podle FAO ročně zemře 3,4 milionu lidí.

Jídlo v hodnotě zhruba 680 miliard dolarů (téměř 70 procent) se podle agentury OSN vyhodí ve vyspělých státech. Podle Igora Třeslína, ředitele společnosti Storyous, jež skladové zásoby a spotřebu pomáhá monitorovat, se plýtvá i v Česku. „V roce 2017 se v tuzemsku jen v pohostinství vyhodilo přes 100 tisíc tun potravin,“ poznamenal.

Co nás bude živit? Devět miliard lidí může pomoci nakrmit genetická editace potravin

Podle FAO je důležité pro boj s hladem zásadně snížit plýtvání potravinami a využívat lokální zdroje. „Velmi efektivní cestou ke snížení plýtvání je objednávání surovin u místních dodavatelů. Odpadne totiž dlouhá přeprava – už tu část potravin nepřečká. Mnoho restaurací už přišlo na to, že zákazníci jídlo z lokálních surovin oceňují. Jsou totiž čerstvé a každé ráno je možné objednat přesně tolik, kolik kuchyně za den spotřebuje,“ uvedl Třešlín.

Za plýtváním stojí podle zprávy Storyous také špatný odhad objednaného množství zboží, které následně obchod či restaurace neprodá, či nesprávný odhad spotřebitelů, kteří nevyužité či zkažené potraviny vyhazují.

Dále čtěte:

Neduživé zrno. Měnící se klima ničí český slad

V Česku přestala mizet bramborová pole. Díky novým skladům

Přestali jsme uvažovat selským rozumem, říká ekolog Josef Fanta

V Německu hnije úroda. Nemá ji kdo sklízet

Suroviny docházejí: kolik máme času? Uhlí vydrží 150 let, čerstvá voda 12