NASA oficiálně odložila návrat na Měsíc o jeden rok. Viní z toho i Bezose a obává se, že ji předstihnou Číňané - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

NASA oficiálně odložila návrat na Měsíc o jeden rok. Viní z toho i Bezose a obává se, že ji předstihnou Číňané

,
NASA oficiálně odložila návrat na Měsíc o jeden rok. Viní z toho i Bezose a obává se, že ji předstihnou Číňané
Zdroj: Freepik
  • Zástupci amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odsunuli termín pro chystaný návrat člověka na Měsíc na rok 2025

  • Původně to měli stihnout o 12 měsíců dříve, cíl daný bývalým prezidentem Donaldem Trumpem nicméně od začátku nebyl podle současného šéfa agentury Billa Nelsona příliš reálný

  • Nepomohlo prý ani zdržení ve vývoji přistávacího modulu, jehož stavba musela být pozastavena kvůli soudnímu procesu s firmou Blue Origin Jeffa Bezose

  • Nelson v souvislosti s odložením avizovaného přistání veřejně vyjádřil obavy, podle kterých by Američany v návratu na Měsíc mohli předstihnout Číňané

To, o čem se již delší dobu spekulovalo, se nyní stalo realitou. Z ambiciózního cíle vytyčeného bývalým šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem vrátit Američany do roku 2024 zpět na Měsíc sešlo. Ne snad že by NASA své snahy o opětovné dobytí tohoto jediného přirozeného satelitu Země vzdala úplně – nic takového skutečně nehrozí -, její vedení se nicméně rozhodlo celou misi přinejmenším o jeden rok odložit.

Své stanovisko odůvodnil nový šéf americké vládní agentury Bill Nelson, jenž převzal otěže po Jimu Bridenstinovi, několika pádnými argumenty. Tím prvním je, že bývalá hlava státu a její poradci měli takříkajíc až příliš velké oči.

„Cíl Trumpovy administrativy, aby se přistání uskutečnilo v roce 2024, nebyl technicky proveditelný,“ uvedl Nelson podle CNBC. Server Business Insider v této souvislosti dodává, že dle současného ředitele NASA nedostal úřad k jeho realizaci v původním termínu od americké vlády ani dostatečné množství peněz.

Poděkujte Bezosovi

Dalším důležitým faktorem, který přispěl k rozhodnutí odložit projekt Artemis, potažmo samotné přistání na Měsíci, který USA opustily před rovným půlstoletím, o rok dozadu, byl prý Jeff Bezos, respektive jeho vesmírná společnost Blue Origin. Jak firma aktuálně druhého nejbohatšího muže světa souvisí s návratem lidí na bezmála 400 tisíc kilometrů vzdálené kosmické těleso? Jednoduše. Blue Origin byl totiž jednou z organizací, které se zúčastnily tendru na stavbu nového lunárního přistávacího modulu.

Bezos věnuje „v důchodu“ více času společnosti Blue Origin. Jeho rakety by mohly být menší, rýpl si do svého rivala Musk

Zakázka má hodnotu 2,9 miliardy dolarů, přičemž NASA před časem rozhodla, že jediným přijatelným uchazečem ze všech zainteresovaných subjektů je společnosti SpaceX Bezosova věčného rivala Elona Muska. To se přirozeně americkému miliardářovi číslo dvě nelíbilo, a tak se s úřadem rozhodl soudit. A protože tamní zákony zakazují NASA pokračovat v práci na něčem, co je předmětem soudní pře, nabíralo zpoždění na intenzitě.

„Naše týmy teď potřebují čas, aby si promluvily se SpaceX o přistávacím systému. Ztratili jsme téměř sedm měsíců soudním procesem, a to pravděpodobně odsunulo první lidské přistání do roku 2025 nejdříve,“ dodal Nelson. Samotný soud s Blue Origin byl minulý týden ukončen, a tak úřadu a Muskově firmě nyní již nic nebrání v tom, aby na předchozí spolupráci opět navázaly.

Vše začne během nadcházejícího února

Program Artemis, v rámci něhož chce NASA na povrch Měsíce dostat i historicky první ženu, je rozdělen do několika hlavních fází. Ta úvodní má ryze testovací charakter, kdy úřad vyšle do kosmu nepilotovanou raketu Space Launch System (SLS) s lodí Orion. Plavidlo by mělo ve vesmíru strávit zhruba tři týdny, přičemž samotný start by se podle Dušana Majera ze serveru Kosmonautix.cz měl odehrát během nadcházejícího února.

V rámci druhé bude na palubě zmíněného modulu už i posádka, která se vydá na cestu k Měsíci. Ten však v létě roku 2024 pouze obletí a následně se vrátí zpět na Zem. Teprve třetí fáze bude tou, kdy se přistávací modul vyvíjený firmou SpaceX pokusí bezpečně dosednout na lunární povrch.

Američtí daňoví poplatníci za projekt zaplatí 9,3 miliardy dolarů, tedy v přepočtu nějakých 203 miliard korun. Jedná se však o náklady spjaté pouze s prvními dvěma starty. Samotný měsíční touch-down v nich zahrnut není, uvádí Business Insider.

Přivítá Měsíc dříve astronauty, nebo taikonauty?

V souvislosti s dlouhodobě očekávaným návratem lidstva na Měsíc, a také jeho dlouho očekávaným odložením, je potřeba zmínit ještě jednu věc. A sice skutečnost, zda to budou doopravdy Američané, kteří se na toto vesmírné těleso vrátí jako první. Obavy, že by tomu tak být nemuselo, vyslovil sám šéf NASA Nelson. Devětasedmdesátiletý administrátor je přesvědčen, že by Spojené státy mohl předstihnout Peking.

„Pravděpodobnost toho, že se čínskému programu podaří přistát s čínskými taikonauty na Měsíci daleko dříve, než jsme si původně mysleli, se čím dál více zvyšuje,“ konstatoval Nelson. „Máme pádný důvod si myslet, že máme v podobě Číny velmi agresivního rivala, který se chce sám dostat na Měsíc. A věřím, že je v zájmu NASA, a také americké vlády, abychom byli první my,“ dodal.

Miliardářská bitva o Měsíc. Muskova SpaceX porazila Bezosův Blue Origin a bude výhradním dodavatelem lunárního modulu pro NASA

Podle známého popularizátora kosmonautiky Majera je každopádně taková úvaha prozatím pouhým sci-fi. „O soupeření mezi NASA a Čínou se v poslední době mluví stále více, ovšem v případě pilotované výpravy k Měsíci to není zase až tak horké,“ vysvětlil redakci Euro.cz. „Její kosmický program dělá objektivně ohromné pokroky, ovšem k pilotované výpravě na Měsíc zbývá ještě dlouhá cesta.“

Že má Peking k dobytí jediného přirozeného satelitu Země stále relativně daleko, podle Majera dokládají například nejasnosti ohledně toho, kterým směrem by se po technologické stránce vlastně měl vydat.

„Ve hře je dříve prosazovaný scénář využívající raketu Dlouhý pochod 9 s nosností srovnatelnou s americkou SLS. V takovém případě se ale nedá přistání Číňanů na Měsíci očekávat před rokem 2030. Před zhruba dvěma lety se objevil ještě alternativní scénář označovaný jako Projekt 921. V jeho rámci by měla nosná raketa vzniknout na základě technologií odvozených z již provozovaného nosiče Dlouhý pochod 5. Výsledkem by byla raketa slabší než Dlouhý pochod 9, ale mohla by být k dispozici o několik let dříve. Tento návrh by však vzhledem k nižší nosnosti vyžadoval více startů a spojování na oběžné dráze, což je vždy komplikace,“ uzavřel Majer s tím, že i kdyby Američané nestihli ani nově stanovený termín za čtyři roky, stále se ve srovnání s Pekingem těší tak velkému náskoku, díky kterému by se na měsíčním povrchu měli objevit daleko dříve než jejich kolegové z Čínské lidové republiky.