Polsko: vláda vztyčeného prostředníku

Daniel Deyl 10. září 2017, 06:04  -  Daniel Deyl
10. září 2017, 06:04

Nejmocnější muž Polska Jarosław Kaczyński v létě nezahálel. Poctivě hledal – a nacházel – nepřátele své země napravo i nalevo.

Donald Tusk byl první srpnový čtvrtek viditelně nervózní. „Existuje několik oblastí, v nichž jednání polské vlády působí kontroverzně,“ říkal novinářům na schodech varšavského úřadu generálního prokurátora země (jenž je podle tamních nových pořádků zároveň ministrem spravedlnosti). Právě tam absolvoval výslech na téma leteckého neštěstí v ruském Smolensku, jež v roce 2010 zabilo polského prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho suitu. Podle názoru prokuratury vláda, v jejímž čele tehdy Tusk stál, zpackala vyšetřování katastrofy z přílišných ohledů na Moskvu.

První jednání: Smolensk

Tusk patřil k několika desítkám lidí, které se úřady rozhodly v rámci znovuotevřeného vyšetřování předvolat. On sám si výzvu převzal v Bruselu, kde vykonává funkci prezidenta Evropské rady, což je nejprominentnější postavení, jaké kdy polský politik zastával. A jako by unijní orgány neměly dost starostí s krizí uprchlickou, dluhovou i britskou, má Tusk jako bonus nesmiřitelného protivníka ve vlastní zemi: jediný hlas, jenž v letošní volbě byl proti Tuskovu pokračování v úřadu po další dva roky, přišel z Varšavy.

Důvod takového počínání je logický, přijmete-li extrémně manichejský způsob uvažování o světě, jejž si současná polská vláda za dva roky své existence osvojila. Jeho duchovním otcem je Jarosław Kaczyński, bratr zesnulého prezidenta Lecha; a slogan pravící, že „kdo nejde s námi, jde proti nám“, nikdy nebyl v lepších rukou.

Tusk je nejviditelnější postavou liberální opozice a zároveň pravděpodobným kandidátem na funkci polského prezidenta ve volbách, jež se uskuteční těsně po jeho odchodu z bruselské prezidentské štace. Ať už se Kaczyński rozhodne podpořit znovuzvolení současného prezidenta Andrzeje Dudy, postavit jiného konzervativního kandidáta, nebo dokonce se o nejvyšší úřad bude ucházet sám, bude mít v Tuskovi zdatného protivníka.


Na Tuska míří trestní oznámení. Měl zradit Polsko dohodou s Putinem


Proto Kaczyński působí dojmem, že se mu hodí cokoli, čím lze Tuska diskreditovat – ať už to oporu ve faktech nachází, či nikoli. Tvrzení, že Tusk v roce 2010 záměrně mařil vyšetřování smolenské tragédie, aby získal vysoký unijní post, patří v tomto směru k těm divočejším: hlavním polským kandidátem na unijní pozici byl tehdy ministr zahraničí Radek Sikorski; po jeho pádu kvůli odposlechové aféře se Tusk objevil jako náhradní řešení až o čtyři roky později (a šéfdiplomatem být nemohl, protože uměl jenom polsky; post prezidenta na něho zbyl jako z nouze ctnost).

Druhé jednání: Justice

Když však viditelně ztrápený Tusk mluvil před prokuraturou s novináři o kontroverzním jednání polské vlády, neměl na mysli intriky vůči vlastní osobě. Mluvil o tom, jak se komplikuje postavení jeho země v Evropské unii. Hlavním bodem sporu je bezprecedentní útok na polskou justici. Vláda Beaty Szydlové, prodloužené ruky Jaroslawa Kaczyňského, prohnala na začátku léta Sejmem tři zákony, jež mají veškerou moc nad soudy předat do rukou ministra spravedlnosti. Nejpikantnější je navrhovaná pravomoc vyházet nepohodlné soudce Nejvyššího soudu.


Polsko odmítlo výtky Bruselu, soudní reforma je prý v pořádku


Proti tomu se ozvala Evropská unie. Postupuje při tom podle svých - běžnému smrtelníkovi ne dobře čitelných - pravidel, jež dělí postup do tří fází. První z nich je formální dotaz zhruba ve smyslu „co se to u vás ksakru děje?“; z Bruselu odešel posledního července. Poláci kontrovali, že všechno je prima, že evropský zájem o polskou justici musí být nějaký omyl a že, koneckonců, co je Bruselu do toho.

Unie proto na konci srpna připravovala druhý krok, odeslání formálního doporučení, co má Varšava udělat pro nápravu. Pokud poté Kaczynski a spol. svůj prostředník vztyčený směrem k Bruselu nesklopí, hrozí Polsku třetí krok, takzvaná aktivace článku 7 Lisabonské smlouvy. Ta může vést k omezení, či dokonce odebrání hlasovacích práv v Evropské radě. Ještě nikdy na takovou variantu nedošlo.


Svéráz polské národní statistiky. Čtěte více


Třetí jednání: Reparace

Jestli možnost takového vývoje Kaczynského trápí, nedává to na sobě nijak znát. Naopak - jako by se rozhodl, že nejlepší obranou je útok. „Polsko se nikdy nevzdalo reparací za druhou světovou válku,“ řekl v půli srpna novinářům, „kdo si myslí, že se tak stalo, mýlí se.“

Ve skutečnosti se Polsko reparací zřeklo v roce 1953, kdy tak učinilo po vzoru SSSR, jenž nechtěl nároky na reparace oslabit východoněmecký režim. O tom úkonu však Kaczynski a jeho lidé tvrdí, že je neplatný, protože „Polsko tehdy nebyla samostatná země, nýbrž sovětská kolonie“, řečeno s ministrem obrany Antonim Macierewiczem. Nic na tom podle něj nemění ani fakt, že polské vlády v roce 1990 a poté při vstupu do Evropské unie v roce 2004 zopakovaly, že žádné reparace po Německu nechtějí. Dokonce i dnešní ministerstvo zahraničí v prvotní reakci vydalo prohlášení, že „druhá světová válka je oficiálně uzavřená záležitost“ - o několik hodin později však svůj vlastní postoj relativizovalo a mírnilo.


Polsko chce zaplatit za zničenou Varšavu. Čtěte:

Odškodnění za zničenou Varšavu nebude. Německo odmítá Kaczyńskiho požadavek


Nacionalistický týdeník Sieci Prawdy zveřejnil po Kaczynského prohlášení fotomontáž, na níž se nad branou do komplexu vyhlazovacího tábora v Osvětimi skví nápis „Reparationen machen frei“; namísto nacistické práce dnes mají osvobozující efekt Kaczynského reparace. A kolik že to tedy Němci Varšavě dluží? Týž týdeník to vyčíslil na maličkost: šest bilionů dolarů. A vtip je v tom, že čert nikdy nespí; 63 procent Poláků je myšlence reparací nakloněno, uvádí bez udání dalšího zdroje server Politico.eu.

Čtvrté jednání: Chráněný prales

Nárok na reparace připadá leckomu absurdní, ale Polákům může ještě větší paseku nadělat záležitost, jež ve srovnání s válkou vypadá jako prkotina. Jde o kácení pralesa poblíž hranic s Běloruskem. Tamní Bělověžský prales je pozůstatkem lesů, jež před tisícovkami let pokrývaly většinu střední Evropy; jako takový je na seznamu chráněných území UNESCO a od roku 1932 tvoří jedna jeho část národní park.

Bělověžský národní park
• 152,2 kilometru čtverečního (plocha celého tamního pralesa, jehož drtivá většina se na konci druhé světové války ocitla na území Běloruska, čítá 1014 kilometrů čtverečních)
• stáří lesa odhadováno na osm tisíc let
• národní park založen 1932 (první chráněná oblast na témž místě vznikla v roce 1921)
• 140 tisíc návštěvníků ročně
• na území parku je chovná stanice zubra evropského

Zdroje: BBC, UNESCO, Wikipedia

Bělověžský národní park

Letos se však vláda jala kácet stromy ve velkém. Tamní neziskovky na to reagovaly stížností k Evropské komisi, jež si vynutila příkaz od Evropského soudního dvora, aby Varšava s kácením přestala; to bylo 27. července. Polské ministerstvo životního prostředí však tvrdí, že bělověžské lesy jsou napadeny kůrovcem a že je třeba je pokácet, aby se nákaza nešířila (a napadené stromy neznamenaly nebezpečí pro veřejnost, zní originální argument). Má to jediný háček: na vzorcích z 93 tisíc dosud pokácených stromů není po kůrovci ani stopy.

Především však Varšava nařízení Evropského soudního dvora ignoruje. Ještě na konci srpna, měsíc po jeho vydání, těžba pokračovala.

Kaczynski tak volí svébytný postoj k mezinárodním vztahům. Nechal se zvolit převážně bičováním protiruské nálady, ale v posledních měsících je ještě výbojnější vůči Berlínu a Bruselu. Ve světle neveselé polské historie to působí jako extrémně riskantní přístup.

Čtěte také:

Polsko snižuje závislost na Rusku. Dovezlo první ropu z Kanady

Ježíš je v Polsku králem. Státní firmy se obrací k Panně Marii

Polská policie prý špehuje demonstranty a opozici


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 2.50

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
9 rizikových suvenýrů, které si raději z dovolené nevozte
10 ekologických „kazítek“, která prodražují provoz auta
Kvíz: Poznáte tato auta podle fotografie?
Češi si s GDPR neví rady, až 65 % e-shopů stále není připraveno
Hypoték se poskytuje méně. Proč?
Auta
Video: Podívejte se, jak se má správně řídit staré Porsche …
Na návštěvě Jaguar Land Rover Classic Centre v Essenu. Tak trochu jiný „showroom“
Obytný VW California slaví 100 000 exemplářů vyrobených v továrně v Hannoveru
Hamburk zavírá dvě ulice dieselům, lidé čekají chaos. Totální nesmysl, tvrdí odborník
Škoda Karoq má dalšího sourozence. Nový Volkswagen Tharu ale nemíří jen do Číny
Technologie
Technologie VDC-M: ztrátová komprese obrazu mezi GPU a displejem bude i v mobilech
Jak si může důchodce zvýšit příjmy?
Cnews FM: Kelly Family Link je v Česku, Zuckerberg byl v Evropském parlamentu [podcast]
Kvíz: Smartphony jsou si čím dál víc podobné. Dokážete je od sebe rozeznat?
Osmijádrové procesory Coffee Lake mají spotřebu 80 nebo 95 W, Intel prozradil TDP
Hry pro příležitostné hráče