V Evropě se vyhodí pětina jídla. Jak státy bojují s plýtváním? Osvětou i pokutami - Euro.cz

Předplatné

  • 49x týdeník Euro
  • 30x Speciál
  • Přístup k premium článkům
  • Web bez reklam
  • Týdeník v elektronické podobě
Výhody předplatného

Přihlášení

V Evropě se vyhodí pětina jídla. Jak státy bojují s plýtváním? Osvětou i pokutami

,
V Evropě se vyhodí pětina jídla. Jak státy bojují s plýtváním? Osvětou i pokutami
Zdroj: Profimedia.cz

V zemích Evropské unie se ve velkém plýtvá jídlem. Ne každý stát ale k tomuto problému přistupuje stejně. Českým supermarketům například hrozí pokuta až 10 milionů korun, pokud řetězec jídlo nenabídne potravinovým bankám. Německo naopak žádnou regulaci nemá. V Dánsku slaví úspěch osvěta.

Dvacet procent všech potravin v zemích EU skončí v koších, popelnicích, kontejnerech. V Německu se vyhodí ročně 13 milionů tun potravin. Více než polovina vyhozeného jídla pochází z německých domácností. Jednotlivé státy se snaží plýtvání omezit různými způsoby.

Největší evropská země nemá žádnou regulaci, jak plýtvání zabránit. Proto se diskutuje o zvláštním zákonu, který má například Francie nebo Česká republika.

V Česku zákon od ledna 2018 nařizuje obchodům s plochou více než 400 metrů čtverečních, aby jídlo odevzdávaly do potravinových bank. Při porušení hrozí obchodům pokuta až do výše 10 milionů korun. Povinností je jídlo nabídnout potravinové bance, je už na ní, zda nabídku využije.

Jak často vyhazuje potraviny do koše?

Francie zavedla podobný zákon před třemi lety, platí od února 2016. K jejímu zavedení zásadně přispěl politik a právník Arash Derambarsh íránského původu. Sám měl během studií problém s nedostatkem jídla, protože měl k dispozici 400 eur měsíčně (10 240 korun) a jedl pouze jednou denně. V roce 2014 začal sbírat zbytky jídla v supermarketu na severu Paříže a poté je rozdával potřebným.

Jeho aktivita zaujala média a Derambarsh v roce 2015 založil internetovou petici, kterou podepsalo 210 tisíc lidí. Požadovala uzákonění zákazu plýtvání jídlem. Supermarkety musí nabídnout zbylé jídlo charitativním organizacím. Už po čtyřech měsících od spuštění petice vláda přijala požadovaný zákon, který následně schválil parlament.

Obchodům hrozí jednorázová pokuta 3750 eur (96 tisíc korun), tedy za každý den, kdy jídlo vyhodí do kontejneru. Zákon ale zároveň motivuje obchody k dárcovství jídla tím, že 60 procent z jejich hodnoty si mohou odečíst z daní. Díky tomuto zákonu, který byl svého druhu první na světě, se zvýšil objem darovaných potravin o 22 procent.

Také v Itálii existuje podobný zákon, ale neukládá obchodům žádné pokuty. Existují však daňové úlevy jako ve Francii. V restauracích se konají kampaně, aby se jídlo nevyhazovalo a hosté si jej nechali zabalit domů.

Německo jako Dánsko

V Německu si vláda stanovila cíl do roku 2030 snížit počet vyhazovaných potravin na polovinu. Nepřijala k tomu ale žádnou legislativu. Darování potravin je dobrovolné. Ministryně pro výživu z CDU Julia Klöcknerová se přiklání zejména k osvětě a dobrovolné spolupráci s firmami a neziskovým sektorem.

Bere si příklad z Dánska, které je v tomto ohledu nejdál. I když nemá žádný speciální zákon proti plýtvání potravinami, za posledních pět let se podařilo snížit objem vyhazovaného jídla o čtvrtinu. Je to díky občanským iniciativám, které se šíří po sociálních sítích.

Jednou z nejznámějších je Stop Spild Af Mad (Přestaňte plýtvat jídlem). Jejím největším úspěchem je to, že přesvědčila diskontní řetězec Rema 1000, aby přestal s akcí „3 za cenu 2“, jež vedla k plýtvání s jídlem. Neziskovou organizaci založila aktivistka ruského původu Selina Luulová. Podle ní se na celém světě vyhodí asi 1,3 miliardy tun jídla, které by dokázaly zasytit tři miliardy lidí. V současné době asi miliarda lidí na světě hladoví.

Dále čtěte:

Jídlo v koši: nejvíce plýtvá „klimaticky zodpovědná“ nastupující generace

Ještě zelenější Evropa: posílená frakce slibuje radikálnější politiku

Ohodnoťte tento článek
Diskuze