Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Výnos z dražby sběratelské kolekce „Muži 28. října“ získají váleční veteráni a děti po úrazech

Unikátní sběratelská kolekce „Muži 28. října“ vytvořená na počest 100. výročí vzniku…

Na internetu můžete díky PayU a Google Pay platit na jedno kliknutí

Budoucnost online plateb na internetu je v jednoduchosti. Zákazník chce zaplatit snadno a…

Kávovar JURA je tradice v moderním obalu

Pokud se řekne švýcarská přesnost, zřejmě si jako první představíte švýcarské hodinky,…

Dejte lidem informace, jinak budou agresivní, říká expert na jaderná úložiště

Jan Brož 18. dubna, 12:32  -  Jan Brož
18. dubna, 12:32

Absolutní otevřenost vůči obyvatelům obcí je klíčovou podmínkou pro stát, který chce u jejich domů postavit úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Šéf německé komise pro nakládání s jaderným odpadem Michael Sailer tvrdí, že české debatě by větší transparentnost prospěla.

Čtyřicet let Němci plánovali, že vyhořelé jaderné palivo jednou skončí v dolnosaské obci Gorleben. Poté, co tam proinvestovali desítky miliard korun, smetli kvůli protestům veřejnosti a pochybnostem o vhodnosti zvoleného místa celý projekt ze stolu. Hledání je tak zase na začátku. Tedy téměř. Podle Sailera se stát poučil a na rozdíl od minulosti zákonem přesně stanovil, podle jakých kritérií se má místo pro jaderný odpad hledat. Právě jasně nastavená pravidla podle řady kritiků chybí i Česku.

Opravdu se Německo při hledání hlubinného úložiště po čtyřiceti letech vrátilo zase na začátek?

Ano, došlo k tomu zcela vědomě. Nešlo tedy o nějaké zbrklé rozhodnutí, ale dohodly se všechny zainteresované strany. Gorleben byla ztráta času, která přesto přinesla určité výsledky. Poučili jsme se a dnes máme speciální zákon, který vznikl na základě široké společenské shody. Podpořilo ho devadesát procent poslanců a všechny spolkové země. Takhle velký konsenzus se snad u žádné jiné záležitosti v Německu nikdy najít nepodařilo. A podobným přístupem by se měly řídit i další země, jinak hrozí, že se utopí v politických hádkách.

O čem zákon je?

Základem je, že lokalita musí být geologicky bezpečná. Dále říká, že výběr lokality proběhne ve třech fázích. Začínáme celým Německem, prověří se tedy údaje z celé země. Poté vybereme několik lokalit, jejichž počet není dopředu pevně stanoven. Ty se předloží Spolkovému sněmu, který rozhodne o začátku druhé fáze. Na vybraných lokalitách pak proběhne detailnější průzkum. Nakonec budou vybrány dvě lokality pro podzemní průzkum a na základě vědeckých poznání rozhodne opět parlament.

Kdy by se tak mohlo stát?

Podle bývalé ministryně pro životní prostředí Barbary Hendricksové by mohlo být jasno kolem roku 2031, což je velmi optimistické. Pravděpodobně to bude trvat déle. Důležité však je, že se celý proces nastartuje.


Češi, odmítněte jádro. Rakouský politik doufá v protiatomové Česko


Má to hodně společného s postupem Česka, které žádný speciální zákon nemá. Původních devět vytipovaných lokalit se má letos zúžit na čtyři a do roku 2025 na dvě. Vidíte také nějaké podobnosti s českým přístupem?

Určité společné věci tu jsou, když jsme hledali možná řešení, inspirovali jsme se i v zahraničí. Trochu v Česku, hodně ve Švýcarsku, Francii a také Finsku. Hlavní rozdíl panuje v tom, že Česko nemá úplně jasně stanová kritéria, podle kterých by se měla lokalita vybrat. Ty však nemá ani Švýcarsko, Němci jsou možná až moc puntičkářští a na všechno potřebují předpisy. Zásadní rozdíl je však v otevřenosti celého procesu. Veškeré dokumenty musí být u nás veřejné a pochopitelné. Závěrečným zprávám musí rozumět učitel fyziky druhého stupně. V minulosti byl velký problém, že tyto dokumenty byly tajné. Máme zkušenost, že diskuze se vždy zvrhnou a lidé začnou být agresivní, pokud získají pocit, že nebyli dostatečně informováni a nemohli se vyjádřit. Nový zákon jim to však umožňuje. Podle toho, co jsem se v Česku dozvěděl, by větší transparentnost pomohla i tady mnoha věcem.

Měl jsem možnost mluvit se zástupci finské obce Eurojaki, na jejímž území vzniká první hlubinné úložiště na světě. Bylo mi řečeno, že tamním obyvatelům stačilo, když jim úřady řekly, že úložiště bude bezpečné. V Česku je taková důvěra k institucím nemyslitelná, jak je to v Německu?

Němci úřadům vůbec nevěří. Situace je tam ještě možná o něco složitější než v Česku, jelikož máme šestnáct spolkových zemí a žádná z nich úložiště nechce. Nad finským přístupem jsem se také mnohokrát podivoval. Vysvětluji si to tak, že Finsko nebylo v dějinách nikdy úplně svobodné. Před rokem 1918 to byla buď švédská, nebo ruská kolonie, pak proběhly dvě války. Museli vyvinout silnou sounáležitost, aby malý národ přežil u hranic obrovského Ruska.


Přečtěte si o sporu státních jaderných úřadů:

Neekonomické, ukvapené: Drábová kritizuje stavbu laboratoře za 1,7 miliardy


Co bude nyní s Gorlebenem? Může se teoreticky znovu dospět k rozhodnutí, že jde o nejlepší lokalitu?

Byla to velmi složitá diskuze. Část lidí požadovala, aby byl Gorleben z nového hledání vyjmut. Druhá část však chtěla, aby se začínalo s úplně čistým stolem. V zákoně je tedy nakonec stanoveno, že Gorleben nebude nijak upřednostňován, ale stejně jako zbytek Německa bude prověřen.

Proč vůbec v minulosti padla volba na Gorleben?

To nikdo přesně neví. Existuje o tom mnoho historek, které se navzájem popírají. Parlament v minulosti dokonce ustanovil komisi, která to měla zjistit. Žádnou odpověď však nenašli. Výhodou bylo, že členové komise napříč stranami se po této zkušenosti nejvíce zasazovali za přijetí zákona. Říkali, že něco takového se už nesmí opakovat.

Německo nedávno také řešilo, kdo nakonec za úklid po jaderné éře zaplatí. Jak se tedy výstavba úložiště bude financovat?

Provozovatelé jaderných elektráren po dohodě se státem převedli do státního fondu prostředky, které za tímto účelem v minulosti nashromáždili, celkem to bylo 23 miliard eur. Tím se zbavili veškeré právní zodpovědnosti. Nejde přitom jen o výstavbu úložiště, ale i provoz dvanácti meziskladů, za které stát také převezme odpovědnost.

A jak vysoké budou celkové náklady? Kolik bude muset daňový poplatník ještě doplatit?

Hodně. (smích)

Těch 23 miliard tedy nebude stačit?

Určitě ne. Zvlášť, když jsou úrokové sazby na nule.

Dále čtěte:

Francouzští novináři: 10 z 58 jaderných reaktorů je v katastrofálním stavu

Antiatomové Rakousko se radikalizuje. Chce trestat za jádro a kontrolovat české elektrárny

Francouzský magnát koupil část Arevy. Věří jádru kvůli oteplování Země



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Finance
Akcie Apple a Alphabet vymazaly letošní zisky
Jak si vyřídit živnostenský list a kolik to bude stát?
Kdy potřebujete návrh vkladu do katastru nemovitostí? Jde to online?
Zdražil váš dodavatel? Právě teď můžete bezplatně odejít
Jak si vyřídit výpis z katastru nemovitostí online?
Auta
Volkswagen Atlas Cross Sport: Další SUV s karoserií „kupé“…
Kvíz: Poznáte auto jen podle fotky zadního světla?
CNG autobusy Solaris pro Paříž
Nová Mazda3 se ukázala v Praze. Jen dva týdny po světové premiéře v L.A.
10 ekologických „kazítek“, která prodražují provoz auta
Technologie
Xbox Game Pass jen za polovinu. Za 1500 Kč můžete hrát 100+ her po celý rok
Stáhněte si zdarma hry Lego The Hobbit a Full Throttle Remastered
Intel odhalil architekturu GPU Gen11. Grafika Ice Lake má mít výkon jako Ryzen 3 2200G
Nejlevnější smartphony pod stromeček. Co koupit do 5000 Kč?
Mobilní banka Revolut získala bankovní licenci pro Evropu
Hry pro příležitostné hráče