Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Pomozte ochránit uživatele internetu a zachovat svobodný internet

12. září se bude v Evropském parlamentu hlasovat o evropské směrnici o autorském právu.…

Konference o coworkingu TechoCon 2018

Kanceláře se čím dál rychleji mění, práce v nich stejně tak. Jak funguje moderní…

Konec výmluvám a začátek mluvení anglicky se blíží!

Lidský druh je mistrem ve vymlouvání se. Vymlouváme se na počasí, na únavu, na děti, na…

Vedlejší efekt brexitu: bílý europarlament ještě více zbělá

18. prosince 2017, 06:20  -  frn
18. prosince 2017, 06:20

Evropský parlament je na světě v mnoha ohledech nejrozmanitějším legislativním tělesem světa. Jeho členové pocházejí z 28 zemí a používá se v něm 24 úředních jazyků. Skupina pro práva LGBT (lesby, gayové, bisexuálové a transgender) má 151 členů. Přesto má pestrost europarlamentu své limity. Poslanci bílé pleti tvoří 98 procent z 751členného sboru. A po odchodu Británie bude parlament ještě bělejší.

Složení Evropského parlamentu není etnicky právě rozmanité. Jen 17 zákonodárců ze 751 členů Evropského parlamentu (EP) není etnicky bílých, což znamená, že 98 procent je bělochů, což vadí zástupcům nevládních organizací. Přitom 8 z těchto 17 „neevropských“ etnik pochází z Británie. Takže po odchodu Spojeného království z EU se poměr bílých ještě zvětší.

„Je to ostudné číslo,“ tvrdí Claude Moraes, britský labouristický europoslanec indického původu. „Toto má být Evropa? S Londýnem, Paříží, Barcelonou a Madridem, městy, jež jsou nejvíce etnicky rozmanitá na celém světě,“ zlobí se Moraes.


Slovo Mouřenín se v Německu nenosí. Čtěte více:

Mouřenín skončil. Restauratér v Berlíně změnil „náckovský“ název podniku


Ve všech evropských institucích je zaměstnáno podle nevládní organizace European Network Against Racism jen jedno procento lidí mimoevropské rasy. Problém je také v tom, že data o etnickém původu se sbírají jen ve Velké Británii, v dalších největších zemích EU – Francii, Německu a Itálii – nikoliv.

Server Politico uvedl, že kromě Británie, která zvolila ve své zemi multikulturní přístup, Německo naopak striktně zastává přísnou politiku jediného německého občanství, Francie zase přistupuje k asimilaci pomocí zastřešující „francouzské kultury“. Ve Francii je od roku 1978 zakázáno zákonem shromažďovat data na základě etnického klíče.

„Pokud ve Francii identifikujete některé lidi jako „černé“ a jiné jako „bílé“, je to považováno za popírání myšlenky: My jsme všichni Francouzi,“ vysvětlila různé přístupy v zemích EU Sarah Chanderová z European Network Against Racism.

Británie má data o etnické různosti

V Británii se naopak o etnickém původu může poměrně bezstarostně hovořit. Také vláda sbírá data na základě etnického původu ve zdravotnictví, vzdělávání, populačního růstu i v oblasti kriminality a zaměstnanosti. Ze statistik vyplývá, že 13 procent populace Velké Británie patří k etnickým menšinám, v dolní komoře britského parlamentu jsou zastoupeni 6 procenty.

Europoslanec za Londýn Syed Kamall (sám je indicko-guinejského původu), který vede konzervativní skupinu v EP, tvrdí, že v Británii existuje povědomí o tom, jak oslovit menšinové skupiny obyvatel při integraci. „Obecně se lidé neptají, proč zvýšit rozmanitost, ale jak ji můžeme zvýšit,“ vysvětlil. Bez kvantifikace národnostních menšin nelze bojovat proti jejich diskriminaci, tvrdí Kamall.

Evropská komise upřednostňuje naopak „barvoslepý“ přístup k rasové a etnické rozmanitosti, sleduje jen genderovou rovnost. Komplexní antidiskriminační zákon v EU chybí a instituce EU nesbírají data o zaměstnávání etnických menšin.

Chanderová tvrdí, že přístup Evropské komise je zvláštní v tom, že na jednu stranu obhajuje sběr informací podle etnického klíče, na druhou stranu instituce odmítají, že zaměstnávají málo lidí mimoevropských ras, protože chybí jakákoliv čísla.

První nekřesťanský předseda

Sám Kamall zdůraznil, že je prvním nebílým a nekřesťanským předsedou skupiny poslanců v Evropském parlamentu. „Každý rok lidé, kteří mají původ z nějaké minority, a je jedno z jaké, přicházejí a říkají: Jsme hrdí na to, co jste dokázal,“ řekl britský europoslanec, který se hlásí k islámu.

Alfiaz Vaiya, koordinátor parlamentní skupiny pro boj proti rasismu, tvrdí, že odchodem Británie z unie se boj proti rasismu v EU zhorší.

„Ztrácíme důležitý členský stát, který pod labouristickými i konzervativními vládami prosazoval antidiskriminační politiku,“ postěžoval si Vaiya.

Dále čtěte:

Příprava na brexit: české firmy zakládají v Británii pobočky

Brexit na konci začátku

Antiatomové Rakousko se radikalizuje. Chce trestat za jádro a kontrolovat české elektrárny

Geopolitický obr i po brexitu. Silnější než my jsou jen USA, tvrdí britský audit



Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 5.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Čtěte také

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Platíte víc za vlak kvůli slevě pro studenty a důchodce?
Za černý odběr elektřiny jsou vysoké pokuty. Jak se mu vyhnout?
Kdy se v ČR zakáží zvířata v cirkusech?
Práva poškozených při dopravní nehodě: kdy se nevyplatí policii nevolat?
Máte alergii na podzim?
Auta
Za volantem Alpine A110: Svezli jsme se autem, které v ČR…
Bude elektrické retro novou módou? Nejen Peugeot 504 budoucnosti se očividně líbí
Elektrický VW I.D. Buzz Cargo zastane roli řidiče i skladníka. Na trh přijde za tři roky
Od Felicie po Octavii RS: 10 nejlepších ojetin značky Škoda
Opel Combo Life je zajímavá alternativa k MPV (české ceny + první jízdní dojmy)
Technologie
Je Windows 10 build 17763 finální vydání? Teď sestoupil do Slow ringu
Skype 8 nabídne pokročilejší správu stavových zpráv a jasnější indikaci aktivity
31,5″ 4K monitor od Philipsu s DisplayHDR 600 a USB-C dokovací stanicí. Má i Ethernet
Chrome 69 už části adres URL neskrývá. Chrome 70 s tím znovu začne, komunita nesouhlasí
Intel oživuje 22nm proces. Čipset H310C bude asi přeznačený křemík H110
Hry pro příležitostné hráče