Tisíce Britů si v rámci experimentu zkouší čtyřdenní pracovní týden. Jedná se o zatím největší studii svého druhu - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Tisíce Britů si v rámci experimentu zkouší čtyřdenní pracovní týden. Jedná se o zatím největší studii svého druhu

,
Tisíce Britů si v rámci experimentu zkouší čtyřdenní pracovní týden. Jedná se o zatím největší studii svého druhu
Zdroj: Pixabay
  • Tři tisíce tři sta Britů různých profesí začalo od pondělí chodit do práce jen na čtyři dny v týdnu, přičemž budou dostávat stejnou mzdu a musí odvést rovnocenné množství práce jako dosud

  • Pokus organizují neziskové organizace ve spolupráci se třemi univerzitami. Chtějí zjistit, jak zkrácení pracovní doby ovlivní produktivitu a duševní pohodu zaměstnanců

  • Doufají, že delší volno ve spojení s flexibilitou pomůže pracovníkům, firmám i klimatu

Čtyři dny v práci a padla, čas vyrazit na třídenní víkend. Pro většinu lidí to zní jako sen, ve Velké Británii se však částečně stal realitou. Tisíce tamějších zaměstnanců od pondělka přešly na systém čtyřdenního pracovního týdne – bez toho, aby jim nadřízení sáhli na mzdu. Bude se totiž jednat o největší pokus svého druhu na světě.

Zastřešuje ho neziskový think tank 4 Day Week Global a organizace Autonomy ve spolupráci s výzkumníky z Cambridgeské univerzity, Oxfordu a Boston College. Ti budou měřit, mimo dopadů zkrácení pracovní doby na produktivitu zaměstnanců, také vliv nového systému na rovnost pohlaví, životní prostředí, a hlavně na duševní zdraví pracovníků.

Pilotní projekt potrvá šest měsíců a bude zahrnovat 3300 zaměstnanců napříč 70 firmami. Účastnit se budou lidé všech možných profesí, od finančních poradců až po kuchaře ze stánků se smaženými rybami. Ti všichni dostanou na první pohled záviděníhodný úkol – za sto procent své běžné mzdy budou pracovat 80 procent času. Háček je však v tom, že na začátku experimentu se musí zavázat, že během čtyř dní odvedou stejné množství práce, jež jim dříve zabralo dnů pět.

O svačinu se postará aplikace. Vývojáři z Appliftingu digitalizovali firemní bufet, nákup se jim strhne ze mzdy

Profesorka sociologie Juliet Schorová ze zmíněné Boston College popsala experiment jako ,historický proces‘. „Budeme sledovat, jak zaměstnanci zareagují na den volna navíc. Sníží se jim hladina stresu, nebo se naopak zvýší riziko vyhoření? Jak to ovlivní jejich spánek, zdraví, spokojenost s prací a životem celkově, spotřebu energie nebo cestování?“ vyjádřila před redaktory Guardianu svoji zvědavost hlavní výzkumnice projektu. „Čtyřdenní týden je obecně považován za politiku trojitého zisku  – pomáhá zaměstnancům, firmám a klimatu,“ dodala.

Chceme, aby žili lépe

Důvody, proč firmy chtějí dát čtyřdennímu pracovnímu týdnu šanci, jsou různé. Manažerka londýnského minipivovaru Pressure Drop Brewing Sienna O’Rourkeová zmiňuje například starost o duševní zdraví svých podřízených. CNN prozradila, že delší volno by jim mělo zajistit psychickou pohodu a pomoci zlepšit kvalitu života. „Během pandemie jsme začali o práci uvažovat jinak,“ uvedla. „Chceme být součástí progresivních změn ve světě.“

Zatímco kancelářské společnosti mohou svým lidem dopřát určitou volnost v podobě dobrovolné práce z domova či flexibilní organizace pracovní doby, pracovníci pivovaru podobnou svobodu nemají. Ke strojům se totiž musí postavit všichni naráz a v určitý čas připravit zboží k expedici. O’Rourkeová se tak alespoň snaží maximálně sladit v celém týmu požadavky na dovolenou, stejně jako spravedlivě dělit práci při zaskakování za nemocné.

Mít depresi bývalo šílené tabu. ,Nejlepší‘ PR projektu byl můj pokus o sebevraždu, říká zakladatelka aplikace Nepanikař

Dosud největší obdobný projekt zatím proběhl mezi léty 2015 a 2019 na Islandu. Tehdy běžely dva programy, jichž se účastnilo dohromady 2500 zaměstnanců veřejného sektoru. Co je důležitější, výzkumníci u nich nezaznamenali žádný pokles produktivity, zato ale začali vykazovat celkové zlepšení nálady.

Nejen proto po zkracování pracovního týdne volají i zaměstnanci v mnoha dalších zemích. A díky pandemii o to hlasitěji. Na home office si totiž mnoho lidí vyzkoušelo, kolik času dokážou ušetřit, pokud se vyhnou dojíždění a zapovídání se s kolegy. Proto začali po manažerech požadovat flexibilitu a možnost si pracovní dobu organizovat sami – a zástupci mnoha firem jim vyšli vstříc. Čtyřdenní pracovní týden mají například lidé v japonském Panasonicu. Během pandemie pak s delším volnem experimentovali i v Unileveru nebo Microsoftu, jehož vedení ale spokojeno nebylo.

Nejen stíháme, ale dokonce rosteme

Think tank 4 Day Week Campaign ve své tiskové zprávě uvádí, že na letošek plánují další průzkumy ohledně zkracování pracovního týdne i Španělé, Kanaďané, Australané, Novozélanďané a obyvatelé Skotska – ve všech případech za plné podpory vlády. Podle šéfa organizace Joea O’Connora zaměstnanci už prokázali, že dokážou pracovat ,chytřeji a kratší dobu‘. „Jak se dostáváme z pandemie, čím dál víc společností si uvědomuje, že lidé upřednostní kvalitu života a zdraví. Pokud chtějí nalákat nové pracovníky, orientace na výkon místo na odpracované hodiny jim na trhu práce přinese konkurenční výhodu,“ podotkl.

Hlad po pracovní síle nutí firmy lovit mezi vysokoškoláky. Byla by chyba toho nevyužít

U nás patří mezi největší průkopníky čtyřdenního pracovního týdne Honza Klusoň, který šéfuje československé divizi Welcome to the Jungle. Už léta svým lidem dopřává neomezenou dovolenou a často veřejně zdůrazňuje důležitost příjemného pracovního prostředí. Protože má ale zkušenost s tím, že zaměstnanci se často volno vybírat obávají, upřednostnil před ním právě prodloužení víkendu na tři dny. Na francouzské centrále firmy se už popsaný systém osvědčil před třemi lety.

„Když se pracovalo pět dní v týdnu, tak člověk trávil v kanceláři průměrně 8 hodin a 45 minut. Poté, co se zavedl čtyřdenní pracovní týden, tam člověk trávil v průměru 9 hodin 10 minut každý den. Narostla tam půlhodina denně, což za čtyři dny dohromady udělá dvě hodiny navíc. To je stále méně času než celý další den. Práci nejen stíháme, ale dokonce se nám daří růst ještě rychlejším tempem,“ vysvětlil Klusoň před časem redakci Euro.cz.