Neschopenka 2022: kdo ji vystaví a jak postupovat - Euro.cz

Zprávy

Přihlášení

Jak postupovat při nemoci? Neschopenka je pro většinu zaměstnanců nevyhnutelná

,
Jak postupovat při nemoci? Neschopenka je pro většinu zaměstnanců nevyhnutelná
Zdroj: Depositphotos

Nemoc není příjemná pro nikoho. Pro zaměstnance ovšem představuje i jiný problém než zdravotní – musí řešit uvolnění v práci a vystavení pracovní neschopnosti. Vystavení elektronické neschopenky na dálku je sice pohodlné, ale mnohým zaměstnancům se o ni žádat nechce, protože přijdou o velkou část mzdy. Raději si tak berou dovolenou nebo chodí do práce, i když se necítí dobře.

Bolavá záda, chřipka nebo zranění – důvody pro vystavení neschopenky mohou být různé. Podstatné je, že váš lékař shledá tyto důvody natolik vážnými, že nejste schopni jít do práce (učiní vás pracovně neschopnými). V takovém případě vystaví potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti a vy se můžete doma léčit.

Pojem ,dočasná pracovní neschopnost‘ definuje zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění (známý také pouze jako zákon o nemocenském pojištění), jako stav, který pojištěnci neumožňuje vykonávat své dosavadní zaměstnání nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání déle než 180 dní.

Náhrada mzdy při neschopence

Během prvních 14 dní nemoci hradí náhradu příjmů zaměstnavatel, a to ve výši 60 procent redukovaného průměrného hodinového výdělku daného zaměstnance. Takzvaná náhrada mzdy za nemoc je vyplácena pouze zaměstnancům. Proplácejí se pracovní dny a případně svátky, připadají-li na pracovní den.

Dříve existovala ještě takzvaná karenční doba. Jednalo se o první tři dny nemoci, po které neměl zaměstnanec nárok na žádnou náhradu mzdy. Až po uplynutí těchto tří dnů začal pobírat náhradu mzdy. Nicméně od 1. 7. 2019 byla karenční doba zrušena a nemocní zaměstnanci tak mají nárok na náhradu mzdy od prvního dne pracovní neschopnosti.

Pokud si nepříznivý zdravotní stav žádá delší dobu na neschopence, získáváte nárok na vyplácení nemocenských dávek. Nemocenská se od 15. kalendářního dne nemoci vyplácí nejen zaměstnancům, ale i osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), které si hradí dobrovolné nemocenské pojištění.

Vystavení neschopenky: eNeschopenka

O tom, zda je člověk práce neschopným, rozhoduje ošetřující lékař. Pokud shledá pacienta práce neschopným, vystaví mu potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti. Dříve bylo nutné navštívit lékaře osobně a neschopenka se vypisovala v papírové podobě. Papírová neschopenka však byla roku 2020 nahrazena takzvanou eNeschopenkou. Elektronická neschopenka byla v České republice přijata podle zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 164/2019 Sb.

O vystavení neschopenky lze požádat prostřednictvím telefonátu. Lékař vystaví pacientovi elektronickou neschopenku a automaticky odešle hlášení okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Zaměstnavatele pak pouze informujete, že vám byla vystavena neschopenka, žádným tiskopisem to dokládat nemusíte.

V zákonech je uvedeno pouze to, že je potřeba zaměstnavatele informovat bez zbytečných průtahů, nikde ale není uvedeno, co je tím přesně myšleno. Nejlepší je zkrátka po vystavení neschopenky hned zvednout telefon a zavolat do práce, případně napsat e-mail s potvrzením o přijetí zprávy.

OSVČ sice prvních 14 dní nemoci žádnou náhradu příjmu nedostanou, nicméně pokud si platí nemocenské pojištění, dostanou od 15. dne pracovní neschopnosti nemocenskou. Není potřeba se starat o předávání dokumentů, OSSZ bude automaticky informována prostřednictvím lékaře.

Oddíly eNeschopenky

Původní papírové neschopenky obsahovaly pět samostatných částí. Moderní elektronické neschopenky jsou stručnější, skládají se ze tří oddílů:

  • I. díl – Hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti: vystavuje se pouze elektronicky a automaticky se odesílá na příslušnou OSSZ,
  • II. díl – Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce: tento díl předá lékař pacientovi v tištěné podobě, slouží jako doklad pro případnou kontrolu ze strany OSSZ,
  • III. díl – Hlášení ošetřujícího lékaře o ukončení dočasné pracovní neschopnosti: vystavuje se pouze elektronicky a automaticky se odesílá na příslušnou OSSZ jako první díl.

Povinnosti zaměstnance na neschopence

To, že je zaměstnanec na neschopence, mu ukládá řídit se určitými pravidly. S ohledem na své zdraví by měl dodržovat léčebný režim doporučený lékařem. S tím souvisí i vycházky – denní doba, po kterou se může během pracovní neschopnosti pohybovat venku. Lékař může s ohledem na závažnost nemoci napsat až šest hodin vycházek denně, ale také žádné. Časové rozpětí vycházek se pohybuje mezi 7:00 až 19:00.

Neschopenka: kontrola

Poslední povinností pacienta je nahlášení adresy, kde bude stonat, lékaři vystavujícímu neschopenku. Na této adrese se musíte zdržovat po celou dobu trvání pracovní neschopnosti, vyjma hodin, kdy máte vycházky. Může se totiž stát, že vás během nemoci navštíví kontrola. Prvních 14 dnů pracovní neschopnosti by musel kontrolu iniciovat zaměstnavatel, od 15. dne jsou kontroly v režii OSSZ.

Kontrola na neschopence probíhá tak, že se pověřený zaměstnanec příslušné OSSZ prokáže průkazem kontrolora. Do II. dílu neschopenky, který by měl pojištěnec pro tyto situace dostat od vystavujícího lékaře, se zanesou údaje o proběhlé kontrole. Pokud se náhodou stane, že kontrola na uvedené adrese pojištěnce nezastihne, bude písemně vyzván s tím, že má OSSZ sám kontaktovat. Poté musí doložit vysvětlení své nepřítomnosti.

Prakticky jediným přijatelným důvodem je návštěva lékaře. V takovém případě stačí, když předloží potvrzení o lékařském vyšetření. Problém nastává, když pojištěnec nijak nevysvětlí svoji nepřítomnost na dané adrese mimo čas vycházek. V takovém případě OSSZ zahájí správní řízení a může rozhodnout o krácení či odnětí nemocenské.

Ukončení neschopenky

O ukončení pracovní neschopnosti musí rozhodnout lékař, který ji vystavil. Většinou tak činí ve chvíli, kdy se zdravotní stav pacienta zlepší natolik, že je schopen jít do práce. Lékař ale může neschopenku ukončit i ve chvíli, kdy se pacient nedostaví na plánovanou kontrolu bez uvedení vážného důvodu.

V praxi to často vypadá tak, že lidé žádají lékaře o ukončení neschopenky telefonicky. Někteří lékaři s tím nemají problém, jiní mohou trvat na tom, aby pacient přišel na kontrolu. Ukončení dočasné pracovní neschopnosti lékař oznámí opět do elektronického systému vyplněním III. dílu eNeschopenky.

Neschopenka v těhotenství

Pokud má lékař u těhotné zaměstnankyně podezření na rizikové těhotenství, může být ženě vystavena neschopenka v těhotenství. Výše nemocenských dávek i vycházky, které musí žena na neschopence dodržovat, se řídí stejnými pravidly jako u všech ostatních neschopenek.

Co je neschopenka?

Neschopenka je lidové označení pro takzvanou dočasnou pracovní neschopnost. Dočasnou pracovní neschopnost vystavuje ošetřující lékař ve chvíli, kdy je zaměstnanec nemocný a není schopen jít do práce a plnit své pracovní povinnosti. Je čistě na daném lékaři, jak vážným stav nemocného shledá a na jak dlouho mu neschopenku vystaví.

Může být neschopenka vystavena zpětně?

O vystavení neschopenky lze lékaře žádat maximálně tři dny zpětně. O ukončení neschopenky zpětně ovšem žádat nelze.

Platí neschopenka o víkendu?

Pracovní neschopnost platí ode dne, kdy ji lékař vystavil, do dne, kdy ji ukončí. To znamená, že stanovený režim vycházek musí pojištěnec dodržovat i o víkendech. O víkendu sice obvykle kontroly nechodí, to ale neznamená, že by člověk neměl dodržovat čas vycházek.

Může být neschopenka vystavena na pásový opar?

To, jaké nemoci jsou důvodem k vystavení dočasné pracovní neschopnosti, je čistě na zvážení ošetřujícího lékaře. Zákon neukládá žádná konkrétní pravidla pro dané nemoci. U pásového oparu se doba léčby pohybuje mezi dvěma až čtyřmi týdny, ale záleží na konkrétním pacientovi a rozhodnutí lékaře.