Spíte méně než 6 hodin v kuse? Hrozí vám ateroskleróza, tvrdí vědci
Budíte se během noci a spíte méně, než je třeba? Pak patříte do skupiny lidí, kteří jsou ohroženi aterosklerózou. Tedy alespoň podle americké studie, která zjistila, že lidé, kteří spí méně než šest hodin v kuse, mají o bezmála třicet procent větší pravděpodobnost, že touto nemocí onemocní.
Dostatečně dlouhý spánek má pozitivní vliv na naši psychiku, udržuje nás v dobré fyzické kondici a dokonce nám může pomoci zhubnout. Co se ale stane v momentě, kdy ho máme nedostatek? Američtí vědci přišli s novou studií, podle které má příliš krátký nebo přerušovaný spánek vliv na vznik aterosklerózy, což je zánětlivé onemocnění cév, které vzniká v důsledku ukládání tuku do jejich stěn.
Studie zkoumala téměř čtyři tisíce mužů a žen v průměrném věku 46 let. Podmínkou bylo, aby v minulosti ani současnosti netrpěli žádnou kardiovaskulární chorobou. Tito lidé nosili po sedm nocí přístroj, který měřil délku a kvalitu jejich spánku. Ta byla definována tím, jak často se během spánku pohybovali nebo probudili.
Pozor na přerušovaný spánek
„Po vyřazení tradičních rizikových faktorů, které vznik srdečních nemocí ovlivňují, došli vědci k tomu závěru, že ti zkoumaní jedinci, kteří denně naspali méně než šest hodin, měli o 27 % vyšší pravděpodobnost rozvoje aterosklerózy než ti, kteří spali o jednu až dvě hodiny déle,“ píše zpravodajský web CNN.
Trpíte nějakou kardiovaskulární nemocí?
„Výsledky studie zdůrazňují význam zdravých spánkových návyků, které jsou důležitou prevencí nejen kardiovaskulárních chorob,“ napsali autoři studie s tím, že u jedinců, kteří se během noci probouzeli, je riziko rozvoje aterosklerózy o dalších 7 procent vyšší.
Podle studie je nedostatečný spánek úzce spjatý s úzkostí a depresí, může navíc vést k rozvoji Alzheimerovy choroby nebo způsobit různé formy demence. Lidé, kteří pravidelně spí méně než 6 hodin, mají také zpomalené reflexy. Hluboký spánek je pro tělo nezbytný i z toho důvodu, že se během něj vylučují hormony, které mají vliv na regeneraci buněk a tvorbu nové tkáně.
Kardiovaskulární nemoci zabíjí v Česku nejvíce
V roce 2017 byly nemoci oběhové soustavy nejčastější příčinou úmrtí v České republice. Na některou z kardiovaskulárních nemocí zemřelo 40 % mužů a 43 % žen, informoval Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR.
Nejfatálnější byla ischemická choroba srdeční, což je nedokrvení části srdečního svalu, které je zpravidla zapříčiněno již zmíněnou aterosklerózou. Tu kromě nedostatku spánku ovlivňuje také nezdravý životní styl, vysoká hladina cholesterolu, kouření, obezita či nedostatek pohybu.
