Výběr zpráv Protextu ČTK

Protext ČTK

Dálnice D1
Dálnice D1
Autor: Shutterstock

První plány na výstavbu české dálniční sítě pocházejí již ze 30. let. Stále však chybí zhruba 800 kilometrů

07. listopadu, 15:17 - Tomáš Bohuslav
Dálnice D1
Dálnice D1
Autor: Shutterstock
07. listopadu, 15:17

Česká republika v současnosti disponuje přibližně třinácti sty kilometry dostavěných dálnic. S jejich budováním začala na konci šedesátých let minulého století, ačkoliv se tak podle původních záměrů mělo stát již o tři dekády dříve. V minulosti výstavbu dálniční sítě zpozdila válka a komunisté, ovšem ani třicet let po revoluci se nedaří toto tempo jakkoliv výrazněji navýšit. Důvodem jsou chybějící celková koncepce i administrativní překážky nastavené politiky.

I když se to málo ví, Česko, respektive Československo patřilo k opravdovým pionýrům konceptu dálniční sítě, tak jak jej známe dnes. Přestože první dálnice byly na samém počátku dvacátého století postaveny v USA a o něco později pak také v Itálii, byli to právě Němci a Čechoslováci, kteří měli v úmyslu jednotlivé autostrády na svém území propojit a natáhnout je napříč celou zemí.

Rozdíl mezi Německem a Československem byl nicméně v tom, že zatímco na západ od tuzemských hranic se tehdy tento projekt skutečně rozjet povedlo, zde nikoliv. Zajímavostí je, že ještě v roce 1939 to přitom vypadalo, alespoň z hlediska realizace původního plánu, o poznání příznivěji. Jen pár měsíců před začátkem druhé světové války byl totiž u pražských Průhonic proveden slavnostní výkop, jenž měl odstartovat výstavbu dálnice spojující hlavní město s Brnem. Z projektu ale nakonec ze zjevných důvodů sešlo.

S tím, jak nacistickému Německu začaly zkraje čtyřicátých let postupně docházet síly, měnily se též jeho priority. Stále více materiálu bylo spotřebováváno na válečné účely, a tak prvních bezmála dvě stě kilometrů dálnic v okupovaném Československu zůstalo nedokončených.

Dalším důvodem, proč si tuzemští řidiči museli na skutečnou dálnici počkat až do roku 1971, byla i skutečnost, že rozestavené úseky zůstaly až na jisté výjimky po válce nevyužity. Na konci šedesátých let se totiž začalo vše budovat v podstatě od začátku.

50 let na dokončení D1 nestačilo

První dálnicí, která na území tehdejšího Československa vznikla, byla D1, jež měla spojit Prahu s Brnem. Onoho 12. července 1971 se však mohli motoristé svézt pouze po jednadvacetikilometrovém úseku mezi hlavním městem a obcí Mirošovice. Propojit českou a moravskou metropoli se sice podařilo „již“ o celých devět let později, ovšem ani dnes není možné považovat autostrádu jako takovou za dokončenou.

Původní plány počítaly s tím, že dálnice D1 povede na Slovensko, před 14 lety však bylo rozhodnuto, že se stočí na sever a na místo toho povede k česko-polským hranicím. Cílem je spojit obě zmíněná města ještě s Ostravou a poté navázat u Bohumína na polskou A1. Stále však zbývá vybudovat čtyřiadvacetikilometrový úsek kolem Přerova.

Bez dálnic se americká vojska na východ nedostanou

Přestože je o ní slyšet zdaleka nejvíce, není pochopitelně D1 jedinou dálnicí, po níž mohou čeští řidiči jezdit. V současnosti čítá zdejší dálniční síť celkem 19 autostrád. Zcela dokončených jich je však aktuálně pouze pět. Konkrétně se jedná o dálnici D2 z Brna přes Břeclav až na Slovensko, D5 z Prahy do Rozvadova, D8 z hlavního města na sever přes Ústí nad Labem až do Německa, D10 z Prahy do Turnova a D46 z moravského Vyškova do Olomouce. Jak je ale možné, že ani téměř padesát let poté, co byl na našem území otevřen úplně první dálniční úsek vůbec, není celá síť zdaleka dokončena?

Inu, důvodů se nabízí vícero. Jak v rozhovoru pro server iDnes.cz podotýká dopravní expert Alfréd Brunclík, do značné míry se na této skutečnosti podílelo smýšlení komunistů. Ti se totiž obávali, že pokud by Československo disponovalo rozsáhlou a fungující sítí dálnic, mohl by je nepřítel využít k přesunu svých vojsk směrem na východ. Proto jejich výstavbu tehdejší političtí pohlaváři svými rozkazy přímo z Moskvy zdržovali, jak jen to bylo možné.

Další výstavbu brzdí chybějící koncepce

V květnu letošního roku měla Česká republika k dispozici na 1 248 kilometrů dálnic. Až bude jednoho dne celá síť dokončena, měla by čítat přes 2 000 km. Kdy se tak stane, je ale ve hvězdách. Pokud by totiž mělo být dodrženo tempo tohoto a předešlého roku, jednalo by se o horizont dalších více než 50 let. Zatímco letos má být otevřeno celkem 26 kilometrů nových dálnic, vloni to byly pouhé čtyři. V takovém Rakousku se je přitom podle údajů webu Zdopravy.cz daří stavět rychlostí téměř 40 kilometrů ročně.

V současnosti efektivní výstavbu autostrád na území Česka brzdí hned několik faktorů zároveň. Podle profesora Moose z dopravní fakulty ČVUT, který se takto vyjádřil pro server Zdopravy.cz chybí ministerstvu dopravy vedle finančních prostředků zejména „fungující strategie“, v níž by bylo jasně vymezeno, jakým směrem se má dálniční síť dále rozvíjet. V důsledku častých personálních změn musí zmíněný rezort svoji koncepci neustále upravovat, což na rychlosti výstavby rozhodně nepřidá.

Další významnou překážku pak představuje rovněž zdlouhavá a politiky nastavená byrokracie související především s výkupem pozemků, posudků ohledně dopadu na životní prostřední a podobných záležitostí.

A vědomi si toho jsou i ti, kteří se na tvorbě těchto pravidel podílejí. Jak uvádí web Auto.cz, ministerstvo dopravy se nechalo slyšet, že příprava nových dálnic mnohdy trvá klidně až 13 let. Ve spolupráci s ministerstvy pro místní rozvoj a průmyslu a obchodu proto chce prostřednictvím novely zákona celý proces o třetinu urychlit.

V přípravné fázi projektu by nově měla podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka existovat možnost umístit a povolit dopravní stavbu v rámci jednoho řízení. Návrh ale počítá mimo jiné také s tím, že bude zavedena pevná lhůta pro vydávání závazných stanovisek, přičemž všechna dosud existující stanoviska posuzující dopad výstavby dálnice, respektive silnice na životní prostředí nahradí jedno jediné.

Za jízdu bez známky pokuta 5 000 Kč

Počínaje rokem 1995 je používání českých dálnic, stejně jako ve většině ostatních zemí, zpoplatněno. Pro kategorii vozidel do 3,5 tuny činí aktuálně cena celoroční dálniční známky 1 500 korun. Měsíční vyjde na 440 korun, kdežto desetidenní na 310 Kč. Řidiči vozidel nad touto váhovou kategorií jsou povinni při užívání zdejších dálnic platit elektronické mýtné, přičemž jeho sazba se odvíjí od počtu náprav, emisní třídy inkriminovaného vozu, respektive konkrétního časového období, během něhož po dotčené dálnici, potažmo rychlostní silnici nebo silnici I. třídy projíždějí. Sazby jsou uváděny v korunách za kilometr a pohybují se v rozmezí od 0,79 do 11,76 koruny.

Kdo by snad pomýšlel na to, že se při svých cestách po dálnici obejde bez známky, hrozí mu v případě policejní kontroly v rámci blokového řízení pokuta až pět tisíc korun. Pokud by došlo na řízení správní, může částka činit dokonce až sto tisíc korun.

Existují nicméně i výjimky, při nichž je povoleno použít tuzemské dálnice zcela zdarma. Jedná se například o situaci, kdy dotyčný přepravuje zdravotně postiženého člověka s průkazem ZTP nebo ZTP/P, avšak pouze za předpokladu, že auto, v němž je přepravován, patří jemu osobně nebo osobě blízké. Od dálničních poplatků jsou rovněž osvobozena auta patřící mezi vozidla složek záchranného systému nebo třeba taková, jež jsou vedena v registru vozidel členů diplomatické mise.

Čtěte také:

Chystáte se jezdit v USA či Rusku? Nezapomeňte si s sebou vzít mezinárodní řidičský průkaz

Parkoviště jako omalovánky. Kde všude smíte nechat své auto?

Porušení zákazu předjíždění: Jaké jsou sankce, kolik bodů a hrozí zákaz řízení?


Čtěte také

 Jiří Zimola

Zimola chce příští rok kandidovat za hnutí členů ČSSD a nestraníků Změna 2020

Předseda jihočeské sociální demokracie Jiří Zimola hodlá v krajských volbách v příštím…

před 3 hodinami

Společnost Deutsche Telekom si nárokuje výhradní používání barvy magenta.

Magenta je naše: německý telekom se soudí o barvu s americkou pojišťovnou

Spor o používání barvy magenta se rozhořel mezi Deutsche Telekom a americkou firmou…

před 4 hodinami

Události Studentský vůdce Marcel Hájek

Bez svazáků by se revoluce nepovedla, tvrdí studentský vůdce Marcel Hájek

Rodiče začali zahazovat stranické knížky, když jejich děti mlátili policajti, vzpomíná…

před 4 hodinami

Události  Protest proti znečištěnému ovzduší v Teplicích v roce 1989

Jedovatá teplická předehra. Zdevastované ovzduší vyhnalo lidi do ulic už před 17. listopadem

Pár dní před sametovou revolucí se lidé vzbouřili proti extrémně znečištěnému ovzduší,…

před 4 hodinami

Pavel Páral

Turecké školení pro Evropany

Turecko zrovna není v současnosti režimem, který by ve svých nomimálních spojencích…

před 5 hodinami

Sdílení

Líbí se Vám tento článek?
Sdílejte ho

Hodnocení

Zaujal Vás tento článek?
Ohodnoťte ho

Počet hodnocení: 2 | Průměrné hodnocení: 3.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Finance
Jak vzrostou minimální zálohy pro OSVČ v roce 2020?
Prevence před rakovinou existuje
Jak fungují odložené platby
8 čísel o zvýšeném rodičovském příspěvku
EU: V Česku žije nejméně „chudých“ lidí
Auta
V evropských autech budou od roku 2022 povinné černé…
Ve kterém městě vám hrozí největší riziko silniční bitky? A které město má nejhorší zácpy?
Automobilové origami je nejdražší SUV na světě. Stojí sedmkrát víc než Cullinan
Nový rodinný model Mitsubishi spojuje dvě kategorie aut. Moc krásy ale nepobral
Nový Peugeot e-Expert
Hry pro příležitostné hráče