Proti proudu: větrná energetika zažívá v Evropě boom, Češi ale větrníky odmítají

David Tramba 07. července, 05:00  -  David Tramba
07. července, 05:00

Jen málokterý pohled do krajiny tolik napoví o stavu středoevropské energetiky jako ten, který se nabízí na česko-polsko-německém trojmezí. Na polské straně se hned za hranicí nachází hnědouhelný lom a uhelná elektrárna Turów. Na německé straně nelze přehlédnout několik větrných farem; uhelné lomy a elektrárny v lužické pánvi zůstávají oku pozorovatele skryty.

Poměrně živo je teď na české straně trojmezí. Právě zde, pár kilometrů na východ od centra Hrádku nad Nisou, vyrůstá druhý největší větrný park na našem území. Tvořit jej bude 13 stožárů s turbínami o celkovém výkonu 26 megawattů. „Naším cílem je vše dokončit a spustit nejpozději ke konci října,“ říká jednatel firmy EEH Marek Lang.

Projekt připravovaný déle než deset let dospěl k realizaci až po vyřízení stohů různých povolení a také po změně vlastníků firmy EEH v lednu loňského roku. Na rozdíl od řady jiných záměrů však má štěstí vtom, že neskončí jen na papíře. V minulém ani předminulém roce žádná nová větrná elektrárna v Česku nevyrostla a letošní přírůstek téměř jistě zůstane na 13 turbínách u Hrádku nad Nisou.

Miliardová investice

Týdeník Euro dostal možnost navštívit staveniště v rané fázi, kdy se tu tyčila teprve první věž bez vrtule. Díly pro další větrníky jsou již na místě, ale zatím leží na pšeničném poli a čekají, až na ně přijde řada. Rozestavěná větrná farma se nachází na poměrně velké ploše mezi obcí Václavice a česko-polskou hranicí.

Symbolické je též rozdělení zakázek na stavbě. Dodavatelem technologie je německý Senvion, který si pamětníci vybaví spíše pod původním názvem REpower. O výrobu listů rotorů i značnou část montážních prací se starají polské firmy. Ocelové stožáry větrníků vznikají v závodě SIAG v Chrudimi.

Takový projekt se docela prodraží. „Když připočítáme související výdaje, třeba na připojení k elektrické síti, tak celkové investiční náklady dosáhnou zhruba 1,1 miliardy korun. Návratnost vložených peněz bude okolo 15 let,“ dodává Marek Lang. Financování je založeno na čerpání bankovního úvěru i zapojení vlastních peněz firmy EEH, která je kapitálově propojena s developerskou společností JRD.

Jsou větrníky u Hrádku nad Nisou něčím výjimečné? Pokud ano, tak hlavně podporou veřejnosti. Většina lidí z osad Václavice a Uhelná, jež jsou součástí Hrádku nad Nisou, v minulosti hlasovala pro výstavbu. V českých poměrech je to málo obvyklý scénář. Plánované větrníky obvykle ztroskotaly na odporu místních obyvatel, úředníků i lokálních politiků.


Stavba větrných turbín: milionový byznys pro techniky bez závratí


Ještě před deseti lety se zdálo, že v Česku vypukne boom větrné energetiky. Připravované projekty se počítaly v řádu tisíců megawattů. Na počátku roku 2010 však správce přenosové sítě ČEPS spolu s distributory elektřiny další povolování větrných i solárních elektráren zastavil. Zatímco fotovoltaické elektrárny stihla řada investorů díky časové nenáročnosti schvalování a výstavby realizovat, větrná energetika se stala hlavní obětí této regulace.

K dnešnímu dni lze na území Česka napočítat 175 větrníků v 71 různých dokončených projektech; některé ze starších zařízení jsou nyní mimo provoz. Nejvíce se stavělo během let 2005 až 2009, v tomto desetiletí tempo výstavby polevilo, až téměř utichlo.

V jednom pytli s fotovoltaikou

Větrné energetice uškodil zásah poslanců na podzim roku 2010, který od podpory odstřihl připravované projekty. Došlo zde na pořekadlo „spolu chyceni, spolu pověšeni“. Nepomohl ani argument, že výkupní ceny elektřiny z větrné energie se pohybovaly jen okolo 2,5 koruny za kilowatthodinu (oproti tehdejším 13 korunám u fotovoltaiky) a dopad do cen elektřiny pro koncové zákazníky byl v j e j i ch případě minimální.

Díky pozdějšímu zmírnění zákona lze v Česku postavit aspoň část připravených projektů. Nárok na pevnou výkupní cenu mají firmy, které nejpozději v září 2013 získaly autorizaci ministerstva průmyslu a obchodu. A také ty, jež nejpozději v srpnu 2011 zahájily územní řízení. Podmínkou je v obou případech dokončení elektrárny do šesti let od získání povolení.

Podle vyjádření ministerstva průmyslu tyto podmínky plní řada velkých i malých projektů v celkovém rozsahu 354 megawattů. Současný výkon českých větrných turbín - 283 megawattů - by se tedy mohl více než zdvojnásobit. Realita je však taková, že žádný větrný boom není na obzoru. Téměř všechny záměry se zadrhly v důsledku odporu místních obyvatel, aktivistů či úředníků. Dalším investorům pak vadí nízká výkupní cena, kterou Energetický regulační úřad opakovaně snížil.


Přečtěte si o nesnadné změně energetické koncepce v Německu:

Přenosová síť v Německu byla krok od zhroucení. Problémy trvají


Ministerstvo průmyslu zatím váhá, zda zájemcům o větrnou energetiku umožní čerpat investiční dotace z evropských fondů. Peníze na střešní solární panely přitom bez problémů uvolnilo. „S touto podporou by mohly být realizovány větrné elektrárny s výkonem několik desítek megawattů,“ dodává mluvčí ministerstva František Kotrba.

Podle ministerstva není plošné obnovení provozní podpory pro větrné farmy, po které volají ekologické organizace i zástupci oboru zelené energetiky, vhodné. „Česká republika si pro rok 2020 stanovila pro obnovitelné zdroje 15,3 procenta podílu na spotřebě energie. I tento ambiciózní cíl, který jde nad požadavek Evropské unie, byl téměř dosažen,“ upozornil František Kotrba.

Zamrzlé projekty v Krušnohoří

Kdo by měl prospěch z obnovení politické a dotační podpory pro větrnou energetiku? Například Energetický a průmyslový holding (EPH), který v minulých letech připravoval velké projekty v oblasti Krušných hor. Konkrétně se jednalo o 18 větrníků u Moldavy a24 v okolí přehrady Přísečnice.

Holding vedený Danielem Křetínským se snaží dotáhnout do konce aspoň projekt u Moldavy. „Nyní čekáme na rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje v novém řízení. Nadále máme zájem stavět, i když zdlouhavé povolovací procesy komplikují realizaci i rentabilitu projektu,“ reagoval mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Ještě větší ambice má montážní firma APB - Plzeň podnikatele Petra Březiny, která chce v horách na Chomutovsku postavit až 78 větrníků. Její projekty však narážejí na tuhý odpor místních obyvatel, který reprezentuje hlavně občanské sdružení Krušno, jež opakovaně napadá udělená územní a stavební povolení.

Poměrně rozsáhlý projekt - celkem se jednalo o 22 větrníků ve čtyřech lokalitách na Opavsku - připravoval v minulých letech podnik Ventureal. Vše se zadrhlo na zmatečném přístupu místního a krajského úřadu, které opakovaně vydávají a ruší úřední povolení pro výstavbu.

Dalším investorům již došla se situací v Česku trpělivost a peníze utrácejí raději v zahraničí. Platí to i v případě Skupiny ČEZ. Ta nejprve koupila a postavila rozsáhlý větrný park na jihovýchodě Rumunska o instalovaném výkonu 600 megawattů. Krátce poté, co z politických důvodů nevyšla expanze do Polska, se polostátní energetická skupina zaměřila na západní Evropu.


Čtěte více o obnovitelných zdrojích v Česku:

Soumrak obnovitelných zdrojů? ERÚ s jejich podporou nepočítá


V závěru loňského roku odkoupila čtyři desítky větrníků v různých částech Německa o celkovém výkonu 98 megawattů.

Letos v červnu následovala akvizice devíti plánovaných větrných farem na francouzském území. Během pěti let může být postaveno až 100 megawattů instalovaného výkonu.

Přichází doba větrná

Další nákupy ČEZ připravuje. „V první fázi jsme preferovali vstup do již běžících projektů, v dalším kroku počítáme i se vstupem do developmentu a se spoluprací s ostatními hráči na trhu. Vedle větrných parků na pevnině nás pochopitelně zajímají i ty na moři,“ uvedl ředitel divize Nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.

ČEZ se tak zařadil do dlouhé řady velkých evropských energetických skupin, které učinily z větrné energetiky svou investiční prioritu. Německé koncerny E. ON a innogy, francouzské EDF a Engie i mnohé další společnosti se chystají investovat do větrných parků miliardy eur. S úbytkem vhodných míst na pevnině roste zájem o projekty situované na mořských mělčinách.

Více než ekologické uvědomění ale hrají hlavní roli peníze. Poslední aukce v Německu a Španělsku odhalily, že k návratnosti investice do větrné energie stačí ceny okolo 50 eur za jednu vyrobenou megawatthodinu energie. Vítr tak cenově poráží nejen jádro, ale už i zemní plyn. Evropská energetika míří do doby větrné.

Přečtěte si také:

ČEZ dál nakupuje v Německu. Získal 14 větrných turbín

Česko opět podpoří zelenou energetiku. Ale jen z unijních peněz

Málo foukalo. Podíl zelené elektřiny loni klesl pod 13 procent


Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Počet hodnocení: 1 | Průměrné hodnocení: 1.00

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Když za škodu může sport...
O dědictví IV: Dědit, či darovat?
3 věci, na které není dobré zapomínat před odjezdem na služební cestu
Daňové přiznání za rok 2017: Změny u daňového zvýhodnění na děti a daňového bonusu
Bez potřebné doby pojištění vám důchod nedají
Auta
Retro: Kolik stála nová auta v listopadu 1989 a o kolik…
Kvíz: Víte, co se děje, když se na přístrojové desce rozsvítí tyto kontrolky?
Arrivo je systém, díky kterému pojede i Dacia Duster nebo Fabia 1.2 HTP 320 km/h
Škoda Superb 2.0 TSI 4×4 vs. BMW M760Li xDrive: Přesné porovnání neporovnatelného
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Technologie
Velký přehled slev na Černý pátek 2017 (průběžně aktualizováno)
Že je elektrická nákladní Tesla revoluční? Kdeže, elektrická Avia tu byla už dávno
Procesory ARM proráží už i v superpočítačích. Na ThunderX2 s jádry Vulcan sází sám Cray
Parádní akce: Samsung Galaxy S7 za 8200 Kč a S7 Edge za 10 600 Kč
Mlácení dělníků, smrt v kantýně aneb Jak se dělá iPhone X
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít