Když se řekne Mexiko, řada Čechů si nejspíš představí zejména exotickou dovolenkovou destinaci s nekonečnými bílými plážemi. Některým při vyslovení názvu tohoto středoamerického státu začne v hlavě automaticky hrát stejnojmenná písnička od Tří sester, zatímco jiní znají Mexiko jen jako zemi, která dala světu tequilu a tacos.
Faktem nicméně je, že Mexiko je i jednou z nejvýznamnějších světových ekonomik. Země je součástí skupiny G20 a i přes některá nedávná zakolísání tamní trh nadále naskýtá velmi zajímavé obchodní příležitosti. Zkušenosti s tím, jak se dělá byznys v Mexiku, mají v České zbrojovce, Jablotronu podnikatele Dalibora Dědka i v Rubeně, jež se zabývá produkcí pryžových výrobků. Cenné know-how nicméně může nabídnout také investor Jan Staněk z brněnského venture kapitálového fondu Purple Ventures, který v minulosti finančně podpořil tamní startup Toroto, jenž svůj byznys staví na ochraně deštných lesů, výpočtech emisní úspory a následném prodeji uhlíkových „kreditů“.
Dle Staňka je Mexiko zemí plnou protikladů, kde se skloubí chaos s nepřeberným počtem příležitostí. „Když vystoupíte po dvanáctihodinovém letu z Evropy v Mexico City, jste najednou na jiné planetě. A to nejen kulturně. Mexiko není jen tropická exotika. Je to jedna z dvaceti největších ekonomika světa s nečekaně robustním průmyslem, silnou demografií a strategickou blízkostí Spojeným státům,“ popisuje Staněk pro Euro.cz svoji nedávnou cestu do středoamerické země.
„Právě tato kombinace dělá z Mexika zemi, kterou globální investoři stále častěji zařazují na mapu svých příležitostí. A je to mapa, na které Evropa včetně Česka v posledních letech možná trochu bledne,“ dodává vzápětí.
Strategická pozice
Staněk je přesvědčen, že s více než 130 miliony obyvatel představuje Mexiko do budoucna velice slibný trh, který nejenže aktuálně nabízí relativně levnou pracovní sílu, ale na rozdíl od mnoha jiných latinskoamerických zemí není závislý pouze na těžbě nerostných surovin. „Jsou tu i automobilky, rozvíjející se energetika, poměrně sofistikované zemědělství i digitální služby,“ vyjmenovává.
Seriál Vzhůru za hranice pojednává o tuzemských firmách, které jejich byznys přivedl z Česka až za jeho hranice. Sleduje jejich příběhy a přibližuje, s čím vším se na nových trzích setkaly a jakým výzvám musely čelit. Máte-li pro nás tip na firmu se zahraniční zkušeností, o který byste se s námi chtěli podělit, budeme rádi, když se nám ozvete. Vaše náměty prosím posílejte na email redakce@euro.cz.
A pak je zde ještě minimálně jedna nezpochybnitelná výhoda. Ta spočívá v geografické poloze Mexika, která z něj činí jakousi pomyslnou vstupní bránu do USA, jež může být v době probíhajících obchodních válek ještě důležitější než kdy dřív.
„Zatímco Washington a Peking spolu soupeří o globální vliv, firmy přestavují své dodavatelské řetězce, a právě Mexiko z toho profituje. Místo výroby v Číně začínají firmy přemýšlet, jak být blíže zákazníkům v USA s menším rizikem cel, levnější logistikou a větší geopolitickou jistotou. Výsledkem je boom výstavby továren, poptávka po průmyslových parcích i rostoucí přítomnost technologických firem. Pokud bude tento trend pokračovat, může se Mexiko stát průmyslovým hubem celé západní polokoule,“ míní investor.
Důraz na osobní vztah
Lákadel, proč do Mexika expandovat, je, jak vidno, celá řada. Stejně tak ale samozřejmě existuje i spousta nástrah, před nimiž se musejí mít české firmy na pozoru. Těmi přitom dle Staňka mohou být jak již zmíněné odlišné kulturní zvyky, tak částečně i jazyková bariéra: „Věřím, že angličtina postačí v případě firem s mladým managementem. Znalost lokálního jazyka a zejména kultury je ale obrovské plus, které vám otevře dveře a pomůže navázat důležité vztahy.“
Nač konkrétně by si tuzemské firmy expandující do Mexika měly dávat pozor? „Mexická firemní kultura je obecně více zaměřená na osobní kontakty a vztahy, zatímco české pracovní prostředí je přímočařejší, plánovitější a spíše individualistické. V mexických firmách je komunikace přátelská, neformální a často diplomatická. Budování vztahů je klíčové nejen v obchodním jednání, ale i v každodenních aktivitách. Před devátou v práci nikoho nehledejte. Oběd trvá klidně dvě hodiny,“ upozorňuje partner Purple Ventures.
Co se Mexičanů samotných týče, jedná se podle Staňka o velice otevřený, kontaktní a veselý národ. To má přirozeně vliv na podobu obchodních jednání, která zpravidla bývají delší, neboť je během nich potřeba vytvořit mezi oběma stranami osobní vztah.
„Mexické firmy jsou často řízeny silně hierarchicky, rozhodnutí přichází shora dolů a podřízení je zpravidla dále nerozporují. Důležitou roli zde hraje i osobní autorita a společenské postavení vedoucích. Rodinné vztahy se propisují i do firemní kultury a rozhodování, méně se deleguje,“ tvrdí byznysmen.
Drsná, ale fungující inspirace
Vedle kulturních odlišností je dle Staňka potřeba nezanedbat také některá další podnikatelská rizika s Mexikem tradičně spjatá. Jako třeba všudypřítomnou korupci a právní nejistoty. Samostatnou kapitolu pak tvoří aktivita tamních nechvalně známých drogových kartelů. Jejich činností je podle odhadů ovlivněna až jedna třetina HDP země.
„Zdaleka přitom nejde jen o obchod s narkotiky. Kartely zasahují do logistiky, zemědělství, bezpečnosti i veřejného sektoru. V některých oblastech prakticky suplují stát, jinde se jej snaží ovládnout. V praxi to znamená nejen ztráty na životech, ale i citelné ekonomické náklady od narušení dodavatelských řetězců po zvýšené náklady na ochranu lidí i majetku,“ tvrdí Staněk s tím, že podnikání v Mexiku se excelovskými tabulkami mnohdy příliš řídit nedá. Což však může být zároveň i výhodou: „Mexiko je zemí kontrastů. Vedle globálních hráčů zde přežívají lokální struktury připomínající spíš středověk. Ale i v tom je jeho síla. Umí být adaptabilní a odolné.“
Firmy, které na místní trh vstoupí, zažijí podle Staňka zpočátku velký kulturní šok. Zejména ty ze střední Evropy, jež si za více než 35 let od pádu železné opony zvykly na stabilní podnikatelské prostředí a právní jistoty. Nakonec ovšem platí, že zde mohou lecčemu přiučit.
„Mexiko není bez rizik. Ale právě proto je tak zajímavé. Učí nás, že ekonomický růst nevzniká jen v laboratořích centrálních bank, ale i v terénu, tedy tam, kde se střetává pragmatismus s vizí. Pokud má střední Evropa ambici být v investičním světě víc než jen ,bezpečným přístavem‘, musí nabídnout nejen výhodnou geografickou polohu, ale i příběh. A v tom nám může být Mexiko inspirací, sice dost drsnou, ale reálně fungující,“ uzavírá Staněk.
