Neplodnost se dnes týká milionů lidí po celém světě a jejich počet stále narůstá. Právě pro ně by mohl být nadějí nejnovější objev amerických vědců z Oregon Health and Science University v Portlandu. Oznámili totiž přelomový úspěch – podařilo se jim vytvořit lidská vajíčka z obyčejných kožních buněk a následně je oplodnit spermií.
Výsledkem byla raná embrya, která sice zatím nemohla pokračovat ve vývoji, ale už samotný postup ukazuje na možnosti, které ještě donedávna zněly jako z říše snů. Tento objev by jednou mohl pomoci ženám, které přišly o vlastní vajíčka kvůli věku, nemoci nebo léčbě rakoviny. Stejně tak by mohl umožnit i párům stejného pohlaví mít dítě geneticky příbuzné oběma partnerům.
Chromozomová hádanka
Výzkum navazuje na techniky klonování, které v 90. letech umožnily vznik slavné ovce Dolly. Tehdy vědci přenesli jádro dospělé buňky do vajíčka zbaveného jeho genetické informace. Oregonský tým nyní použil podobný postup u lidí. Z kožních buněk odebral jádra a vložil je do darovaných vajíček, která přišla o svá vlastní.
Problém je, že takto vzniklá vajíčka obsahují kompletní sadu 46 chromozomů místo správných 23 – tu druhou polovinu přidává spermie při oplodnění. Oregonský tým proto musel najít způsob, jak přebytečné chromozomy odstranit. Řešení přitom našli v procesu nazvaném „mitomeióza“, přičemž jde o kombinaci dvou přirozených způsobů buněčného dělení.
Vědci popsali v časopise Nature Communications, jak se s tím pokusili vypořádat. Po oplodnění spermií aktivovali vajíčka chemickou látkou zvanou roscovitin, která spustila proces připomínající přirozené buněčné dělení a přiměla je odsunout polovinu chromozomů do tzv. pólového tělíska. Tím zůstala možnost spárovat zbývajících 23 chromozomů s těmi otcovskými.
Jenže třídění neprobíhalo přesně, protože vajíčka často ponechala dva stejné chromozomy, nebo naopak žádný. To vedlo k embryím s chybným genetickým složením, která nemohla být životaschopná, takže úspěšnost zatím není vysoká. Z 82 vytvořených vajíček se podařilo dosáhnout rané fáze vývoje u méně než desetiny a žádné embryo nebylo kultivováno déle než šest dní. Podle šéfa výzkumu Šuchrata Mitalipova jde zatím jen o „důkaz proveditelnosti“, nikoli o připravenou technologii pro klinické použití. „Bude to trvat ještě minimálně deset let, než se ukáže, zda je metoda bezpečná a použitelná v praxi,“ uvedl pro BBC.
Nové možnosti rodičovství
Navzdory nízké úspěšnosti jde o zásadní krok v oboru, který se nazývá in vitro gametogeneze – tedy tvorba pohlavních buněk mimo lidské tělo. Pokud by se metodu podařilo zdokonalit, mohla by znamenat obrovskou změnu pro mnoho lidí. Mohla by pomoci starším ženám, které už nemají vlastní vajíčka, mužům s nedostatečnou tvorbou spermií, lidem po onkologické léčbě i párům stejného pohlaví.
Výzkum je zatím v laboratorní fázi a výsledky mají k praktickému využití daleko. Úspěšnost je nízká, genetické chyby časté a bezpečnost není ověřená. Přesto jde o zásadní objev, který ukazuje, že to, co dříve vypadalo nemožné, je přinejmenším technicky proveditelné.
Odborníci označují nový objev za působivý, ale zároveň varují před přehnanými očekáváními. „Schopnost generovat nová vajíčka by byla obrovským pokrokem, ale jsou tu zásadní otázky bezpečnosti,“ zmínil profesor Richard Anderson z University of Edinburgh. Podle jiných je zároveň nutné vést otevřenou diskusi s veřejností, aby společnost byla ochotná tyto technologie přijmout.
