Tisíc měst, pět kritérií a jedno překvapení. Praha je v globálním žebříčku na 51. místě, předčila Miami, Montreal i Řím

Právě na těchto faktorech staví Global Cities Index společnosti Oxford Economics, který porovnává tisícovku měst z celého světa podle pěti oblastí – ekonomiky, lidského kapitálu, kvality života, životního prostředí a správy. V čele letošního žebříčku se umístily metropole jako New York, Londýn a Paříž. Spolu s nimi se do první desítky vešly také Seattle, San Francisco, Dublin, Boston, San Jose, Tokio a Curych. Ovšem ani Praha se neztratila, patří jí povzbudivé 51. místo těsně za Tchaj-pejí, Bernem a Rijádem. 

Česká metropole předstihla i taková města jako Miami, které je těsně za ní, ale také 62. Montreal, Milán, jenž se umístil na 86. příčce, potažmo celkově 119. Řím. Že se není čemu divit, připomíná pro naši redakci ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč: „Městu se ekonomicky daří, je výrazně nad průměrem EU v HDP na obyvatele. A z hlediska lidského kapitálu je současně sídlem řady univerzit a úspěšných společností, které do Prahy lákají studenty a kvalifikovanou pracovní sílu.“

Rozhoduje víc než jen ekonomická síla

Co se týká regionu střední a východní Evropy, je Praha nejvýše postaveným městem. Deset příček za ní se umístila Varšava, zatímco Budapešti patří až sto jedenácté místo. Oxford Economics u ní vyzdvihuje kombinaci vysoké kvality života, očekávaného ekonomického růstu a hodnocení správy města. Česká metropole má navíc silnou pozici i jako kulturní a turistická destinace – jen vloni sem dorazilo téměř 8,3 milionu návštěvníků.

Přečtěte si také:

Praha má větší „drive“ než Berlín, tvrdí šéfkuchař Gal ben Moshe. Jeho Parzival oslnil michelinské inspektory pouhé dva měsíce po otevření

Turisty z celého světa přitahují vedle historické architektury, muzeí a galerií i koncertní sály či samotná atmosféra. Což potvrzuje mimo jiné letošní anketa společnosti Air Canada Vacations, v níž více než 1,3 milionu kanadských cestovatelů zvolilo české hlavní město coby nejlepší destinaci v kategorii umění a kultury, a to na úkor Říma.

„Praha si takové umístění zaslouží, možná by mohla být ještě výše. Žije se tady skvěle, životní úroveň je velmi dobrá, mezi obyvateli nejsou příliš velké rozdíly, takže nemáme žádné velké vyloučené lokality. Navíc je to extrémně bezpečné město s velkým množstvím zeleně a relativně řídkou výstavbou a osídlením,“ uvádí pro Euro.cz architekt a partner kanceláře DAM architekti Jan Holna.

A že někteří žehrají na dopravu? Podle Holny je to jinde buď stejné, anebo ještě horší. On sám považuje zdejší systém MHD za velice sofistikovaný. „Chybí tu sice skvělá moderní architektura, ale na druhou stranu je díky tomu Praha malebná a historicky velmi pohledná. Nejsou tu žádné vyloženě nepovedené přestavby. A také máme dvě výborné vysoké školy. Jak Univerzita Karlova, tak ČVUT se umísťují pravidelně v různých žebříčcích na dobrých místech,“ dodává.

Města potřebují lidi i nápady

Rovněž nejvýše hodnocená města nespoléhají podle BBC na jedinou přednost, ale kombinují ekonomickou sílu s kvalitním prostředím pro život, kulturní nabídkou a schopností přitahovat lidi i nové nápady. V tomto ukazateli získal vysoké hodnocení sedmý Boston, a to díky mimořádné koncentraci univerzit a vysokých škol. Jeho znalostní ekonomika vytváří vysoké příjmy, přičemž část bohatství se promítá i do veřejného prostoru.

Také šestý Dublin těží z kvalifikované pracovní síly – což je ostatně i důvod, proč do města míří firmy jako Google, Meta, Microsoft nebo Accenture. Nejvýše se každopádně v kategorii lidského kapitálu dostal Londýn, jenž přitahuje pracovníky z celého světa, kteří v současnosti tvoří už téměř dvě pětiny jeho populace. Tato rozmanitost se výrazně propsala i do místní gastronomie.

Ekonomická síla však k atraktivitě města nestačí. Třetí Paříž boduje především vysokou délkou dožití a širokou dostupností kultury. Ve městě je kolem 130 muzeí, přičemž některá z nich nabízejí bezplatný vstup. A podobně si vede čtvrtý Seattle, jehož silnou stránkou je kulturní nabídka včetně Seattle Art Museum a hudební historie spojená se stylem grunge a kapelami jako Nirvana či Pearl Jam.

Čistší ulice, lepší doprava a technologie

Kvalitu života ovlivňuje i životní prostředí nebo doprava. V tomto ohledu se navzdory velikosti daří Londýnu, a to hlavně díky opatřením, jako je poplatek za vjezd do centra nebo nízkoemisní zóna. San Francisco zase těží z dopravní sítě, která snižuje závislost na automobilech, zatímco Dublin má nízkou míru znečištění a cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2030.

Technologický rozvoj pak pomáhá městům držet krok s rychle se měnícím světem. Osmé San Jose má podle indexu nejvyšší HDP na obyvatele, mimo jiné díky společnostem Alphabet, Apple a Nvidia. Nedaleké San Francisco, kde sídlí například Meta, Uber či Salesforce, zase ukazuje budoucnost městské mobility v podobě samořiditelných aut.

Mezi města, která Oxford Economics sleduje kvůli technologickému potenciálu, patří také Tallin. Estonská metropole má vysokou míru využívání umělé inteligence, přičemž úspěšný je i její technologický a dopravní sektor. Zářným příkladem toho budiž ambiciózní projekt Rail Baltica, jenž si klade za cíl do roku 2030 propojit všechny tři pobaltské státy. Železnice bude využívat obnovitelnou energii a komunikační systémy 5G místo tradičních fyzických návěstidel.