Zadat rychle platbu nebo zjistit zůstatek na účtu umožňují banky svým klientům ve spolupráci s technologickými společnostmi. Ve snaze nabídnout co nejpříhodnější aplikace se finanční instituce obracejí na Facebook nebo Apple. Analytici je varují, že si takto pod sebou podřezávají větev.
Pokrok může banky přijít draho. Příkladem je brazilská banka Bradesco, která svým zákazníkům umožňuje vyřizovat veškerou finanční agendu prostřednictvím mobilní aplikace facebooku. Ve snaze oslovit nové možné klienty banka vytěžuje datové analýzy sociální sítě. Na tenký led se vydávají i finanční společnosti Capital One i Liberty Mutual ve Spojených státech, jejichž klienti mohou spravovat své finanční záležitosti prostřednictvím systému „Alexa“ na rozpoznávání hlasu z portfolia Amazonu.
Bankovních domů, které se při modernizaci služeb spoléhají na velké technologické koncerny, je ale daleko víc. Jak varuje Světové obchodní fórum (WEF), které pořádá každoročního setkání byznysmenů a politiků v Davosu, podobné spolupráce se mohou bankám v budoucnu vymstít.
List Frankfurter Allgemeine cituje ze studie WEF, jejíž autoři hovořili se stovkami finančníků i informatiků o tom, jak nové technologie mohou ohrozit banky a pojišťovny. Mezi dotazovanými byl Kim Hanning z představenstva Deutsche Bank zodpovídající za informační technologie nebo Dieter Wemmer, předseda finanční rady pojišťovnického koncernu Allianz.
Nebezpečí nepředstavuje ani tak záplava drobných startupů, které se v této oblasti sdružují pod hlavičkou Fintechs, nýbrž technologičtí giganti jako Apple, Google nebo Facebook.
„Partnerství bank a velkých technologických koncernů nemusí už brzy fungovat oboustranně,“ upozorňuje spoluautor studie Jesse McWaters, šéf projektů WEF zaměřených na tzv. disruptivní inovace (přinášející radikální změnu) ve finančnictví. Četné finanční domy se začaly spoléhat na technologické firmy. Oplátkou za to jim ale nabídly svou obchodní činnost.
Přečtěte si komentář Daniela Deyla:
Facebook a logika zákazu myšlení
[[|Facebook a logika zákazu myšlení]]
Studie poukazuje na nebezpečí, která by vyvstala ve chvíli, kdy by koncerny ze Silicon Valley začaly samy ve výraznější míře nabízet finanční služby. Rizikům by byly vystaveny jak banky, tak i jejich klienti. A mnozí technologičtí giganti už na bankovní trh dávno vstoupili. Amazon v několika zemích nabízí vlastní platební služby stejně jako spotřebitelské úvěry a také Apple rozšiřuje svou platební službu Apple Pay. Minulé pondělí berlínská banka N26 zaměřená na mobilní telefony oznámila, že ve Francii a Itálii ještě letos včlení Apple Pay do svých mobilních aplikací.
Velké technologické společnosti podle McWaterse díky svým obsáhlým databázím a silným značkám mohou vstoupit do libovolné sféry trhu finančních služeb. Využily by při tom závislosti zavedených hráčů.
Bilionový byznys
Vstup technologických velikánů do finančnictví by ale nemile pocítili i jejich klienti. Koncerny by totiž kromě spotřebitelského chování svých zákazníků měly přehled i o jejich finančních poměrech. Autoři studie ovšem varují i před hrozícím okleštěním dozorových institucí. Pro regulátory trhu by bylo stále obtížnější odhalovat a zamezovat nekalé soutěži i zneužívání osobních údajů klientů.
WEF upouští od jednoho ze svých dřívějších odhadů, podle něhož by bylo v moci menších „fintechs“ převratně změnit finanční systém. Přiznávají jim sice podíl na aktuálních inovacích ve finančnictví, ovšem schopnost jakkoli ohrozit zavedené hráče podle nich z dnešního pohledu nemají.
Pro klienty je přechod od jedné finanční instituce do druhé příliš drahý a obtížný. Zavedené finanční instituce navíc na nové hráče také obratem reagovaly, a tak jejich potenciální konkurenti nezískali dost klientů na to, aby dosáhli úspor z výroby ve velkém, jak upozorňuje další ze spoluautorů studie Rob Galaski z podnikatelské poradenské společnosti Deloitte.
Příkladem je automatizované investiční poradenství Robo-Advisor. Dvojice amerických fintechs ke konci loňského roku s jeho využitím nashromáždila jednotky milionů dolarů. Konkrétně 6,7 miliardy dolarů (Betterment) a 4,4 miliardy dolarů (Wealthfront). Když ovšem zavedený finanční správce Vanguard následně spustil své vlastní robotické poradenství, během krátké doby si jeho prostřednictvím přišel na 47 miliard dolarů. Galaski z toho vyvozuje, že „schopnost rychle následovat je pro finanční instituce cennější než být první“.
Přečtěte si o nebezpečích z IT sektoru, životu vývojářů, či také o zvažované obraně proti kyberútokům:
ČLÁNKY DO MAILU