Zatímco někteří v umělé inteligenci (AI) vidí hlavně způsob, jakým docílit efektivnější a v konečném důsledku i levnější práce, stále hlasitěji jsou slyšet i názory spojené s potenciálními riziky této technologie. A nemusí jít zrovna o sci-fi scénáře podobné těm, které známe z Čapkova R.U.R. Nedůvěru AI v lidech vyvolává třeba proto, že se bojí, aby je jednou nepřipravila o práci.
S podobnou myšlenkou si v rámci summitu o umělé inteligenci ve Velké Británii pohrával i majitel Tesly a SpaceX Elon Musk. Podle něj by se skutečně klidně mohlo stát, že nás moderní stroje o práci jednou zcela připraví. „Poprvé budeme mít k dispozici něco, co je chytřejší než člověk. Těžko říct, co přesně to bude, ale přijde bod, kdy nebude potřeba žádná práce,“ uvádí CNBC s odkazem na miliardáře, který se o tento názor s publikem podělil, když hovořil po boku britského premiéra Rishiho Sunaka.
Pracovat by tak dle Muska mohlo pouze pro své osobní uspokojení. „Nevím, jestli to lidé slyší rádi, anebo jim je to spíše nepříjemné,“ uvedl v reakci na publikum, jež se jeho slovům zasmálo. Následně ještě podotkl, že jednou z výzev budoucnosti bude najít smysl života. Zároveň nastínil, že by mohl fungovat jakýsi princip kouzelného džina, kdy si lidé budou muset dávat pozor na to, co si přejí.
Ekonomický ekvalizér pro všechny
Z čeho budou lidé ve světě bez zaměstnání podle Muska vlastně žít? Budou zajištěni univerzálním vysokým příjmem, což má být upgradovaná alternativa univerzálního příjmu. Možná je za něj i budoucnost ve znamení hojnosti, kdy nebude existovat problém v podobě nedostatku zboží a umělá inteligence bude fungovat jako ekonomický ekvalizér. Tím spíš když bude navíc přístupná všem.
Není to poprvé, co nejbohatší muž planety před hrozbami AI varoval. Už dříve například uvedl, že by ve finále mohla být nebezpečnější než jaderná zbraň. Byl rovněž jedním z mnoha technologických lídrů, kteří prostřednictvím otevřeného dopisu začátkem letošního roku naléhali na to, aby byl pozastaven vývoj umělé inteligence pokročilejší, než je software GPT-4 od OpenAI.
Své obavy týkající se AI v květnu vyslovil také průkopník v této oblasti a bývalý zaměstnanec Google Geoffrey Hinton, který se v rozhovoru s novináři z New York Times rozpovídal o tom, že svého výzkumu v oblasti hlubokého učení a neuronových sítí zpětně lituje. Připravil jím totiž půdu pro současné systémy umělé inteligence. Ta byla údajně hlavním důvodem, proč Hinton Google nakonec opustil. Chtěl totiž bez omezení hovořit o jejích rizicích.
Jsou zabijáčtí roboti ještě sci-fi?
Jako jedno z možných rizik vypíchl Hinton třeba fakt, že by tato technologie mohla posloužit jako nástroj pro šíření dezinformací, falešných fotografií, videí i textů. Ba co víc, rovněž by mohla znamenat hrozbu pro celou řadu pracovních míst. „Je těžké si představit, jak zabráníte zlým aktérům, aby ji používali ke špatným věcem,“ uvedl s tím, že zcela nereálná není ani představa ,zabijáckého robota‘.
„Že by tyto věci mohly být skutečně chytřejší než lidé? Pár lidí tomu věřilo, většina věřila, že je to daleko od pravdy. I já jsem si myslel, že je to vzdálené 30 až 50 let. Teď už si to samozřejmě nemyslím,“ dodal tehdy.
Bojíte se toho, že vás v práci během příštích pěti let nahradí umělá inteligence?
Summit v Bletchley Park ve Velké Británii využilo k varování před existenčními hrozbami hned několik technologických lídrů, přičemž své obavy vyslovili také politici. Společně se pak zaměřili na některé z možných scénářů ,soudného dne‘, jež by mohly vzniknout za předpokladu, že by byla vynalezena hypotetická superinteligence. I přes obavy se nicméně Musk nakonec nechal slyšet, že pravděpodobnost ,zlé AI‘ je za něj ,pouze‘ 20procentní.
ČLÁNKY DO MAILU