Menu Zavřít

Streamování hudby životnímu prostředí škodí víc než poslech z desek a cédéček

Autor: Profimedia.cz

Nostalgie po poslechu hudby z tradičních nosičů, zejména z gramofonových desek, v posledních letech roste. Nyní ve prospěch tohoto trendu přibyl nový argument. Ačkoli to může znít paradoxně, streamování hudby za sebou zanechává daleko hlubší uhlíkovou stopu, než tomu bylo u fyzických nosičů.

Cena, kterou koncoví uživatelé platí za hudební produkci, se v posledních desetiletích výrazně snížila i díky úsporám přicházejícím s novými digitálními formáty. Se zátěží hudebního průmyslu na životní prostředí je tomu ale i po opuštění fyzických nosičů právě naopak.

Ve Spojených státech stál v roce 1907 jeden váleček s hudbou do fonografu v dnešních cenách 14 dolarů (318 korun), šelaková gramofonová deska v roce 1947 stála 11 dolarů (250 korun), vinylová deska v roce 1977 29 dolarů (658 korun).

Magnetofonová kazeta v roce 1988 přišla na 17 dolarů (386 korun), hudební CD v roce 2000 na 22 dolarů (499 korun) a stažení digitálního alba v roce 2013 stálo v průměru 11,11 dolaru (252 korun), upozornili muzikologové Matt Brennan a Kyle Devine.


Lou Fanánek Hagen: Děti mi závidějí, jak jsem si užil devadesátky

 Lou Fanánek Hagen


Při přepočtu na průměrný týdenní plat ve Spojených státech je pokles ještě větší, kdy v roce 1977 stálo jedno hudební album na vinylu 4,83 procenta platu, legální stažení alba v digitální podobě v roce 2013 přišlo na 1,22 procenta platu.

Využíváte streamovací služby?

  • ANO
    100 %
  • NE
    0 %

Legální cestou je pak poslech hudby přes streamovací služby, jako jsou Spotify, Apple Music, Deezer. Za paušální cenu okolo 150 korun měsíčně si pak člověk může poslouchat neomezeně, co chce a bez reklam.

Uhlíková stopa roste

S přepočtem na produkci skleníkových plynů při konzumaci hudby to je ale přesně naopak. I když by se mohlo zdát, že výroba například gramofonové desky je energeticky náročnější než streamování hudby. V roce 1977 hudební průmysl v USA použil 58 milionů kilogramů plastu, v roce 2000 to bylo 61 milionů kilogramů plastu, v roce 2016 ale už jen 8 milionu kg plastu.

K poslechu hudby online nebo jeho stažení je ale potřeba další energie, například pro uložení dat v cloudových úložištích, jež jsou závislá na datových centrech. Tím se uhlíková stopa výrazně zvyšuje, vypočetli Brennan a Devine.

Ekvivalent CO2 produkovaný hudebním průmyslem roste. V Americe to před více než 40 lety v roce 1977 bylo 140 milionů kilogramů CO2, 136 milionů kg v roce 1988 a 157 milionů kg v roce 2000. Pro rok 2016 vědci odhadují produkci skleníkových plynů v rozmezí 200 až 350 milionů kilogramů ekvivalentu CO2.

Dále čtěte:

Chcete zvýšit produktivitu v práci? Nepouštějte si hip-hop a metal

Holanďan dojel elektromobilem z Amsterdamu do Sydney. Za sedm tisíc korun

Idealistův ráj: bavorská vesnička uskutečnila vlastní Energiewende

Finští zelení: Že jsme začali podporovat jádro? Nesmysl, výstavba reaktorů je fiasko

Tajemník finské strany zelených Lasse Miettinen.

  • Našli jste v článku chybu?

Kvíz týdne

Retro kvíz: Poznáte historické spotřebiče z našich domácností?
1/12 otázek