Práce z domova nebo klouzavá pracovní doba nejsou jedinými možnostmi, jak se firmy snaží zvýšit spokojenost zaměstnanců. Odborníci tvrdí, že šestihodinová pracovní doba by výrazně omezila výskyt nemocí způsobených stresem. Podobně blahodárná má být možnost se po obědě na třicet minut natáhnout.
Start přesně v devět, konec v pět odpoledne. Pro mnoho zaměstnanců běžná pracovní doba. V posledních letech firmy zkouší novinky. „Obecně lze říci, že pracovní den je v mnoha firmách flexibilnější,“ řekl v týdeníku Die Zeit Frank Brenscheidt z německého Institutu pro bezpečnost práce a pracovní medicínu.
Nejběžnější je klouzavá pracovní doba, kdy člověk musí přijít v nějakém intervalu, například mezi sedmou a devátou ráno, a po odpracování smluvené doby odchází. Samozřejmě to neplatí pro provozy, kde se pracuje na směny nebo se slouží víkendové služby.
Šest hodin. Utopie?
Opakovaně se hovoří o zavedení šestihodinové pracovní doby. Zatím tento experiment odzkoušeli ve Švédsku, ale po pilotní fázi od konceptu ustoupili. I pro bohatou skandinávskou zemi to bylo moc drahé.
V Göteborgu dva roky chodilo 68 sester v sanatoriu Svartedalen do práce na šest hodin. Pobíraly stejný plat, jako by pracovaly osm hodin. Zdravotní personál byl sice spokojenější a méně nemocný, ale město muselo dvouroční experiment na začátku roku 2017 ukončit.
Hořet ano, vyhořet ne. Jak se bránit stresu
Městem financované sanatorium muselo přibrat dalších 17 nových posil, což zatížilo rozpočet 12 miliony švédských korun za rok (32 milionů korun).
Německý odborník ale myšlenku nezavrhuje. Více než 40 hodin týdně v práci není podle něj zdravé. „Bylo by to smysluplné. Zabrání se tím onemocněním, jež vznikají stresem,“ je přesvědčen Brenscheidt.
Lidé jsou podle něj produktivnější, pokud pracují o dvě hodiny kratší dobu. „Když víte, že máte méně času, jste soustředěnější,“ nabízí další argument pro zkrácení pracovní doby.
| Kolik hodin týdně v průměru tráví lidé v práci? | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
| Česká republika | 39,8 | 39,7 | 39,5 | 39,5 | 39,4 |
| Slovensko | 40,0 | 40,0 | 39,7 | 39,3 | 39,2 |
| Německo | 34,6 | 34,4 | 34,5 | 34,4 | 34,5 |
| Spojené státy | 38,4 | 38,5 | 38,6 | 38,6 | 38,6 |
| Průměr zemí OECD | 36,7 | 36,7 | 36,8 | 36,8 | 36,8 |
Zdroj: OECD
Enzo Weber z Institutu pro výzkum pracovního trhu (IAB) je ale skeptický ohledně toho, že by se šestihodinová pracovní doba v EU mohla skutečně legislativně prosadit. „Ekonomicky by to mohlo fungovat jen s odpovídajícím snížením platu. Takže bychom si vyměnili příjem za více volného času. A to mnoho lidí nechce,“ tvrdí.
Proto ani odbory příliš natlačí na zaměstnavatele, aby se pracovní doba snižovala, spíše by se měla přizpůsobit každému zaměstnanci. Na druhou stranu u některých firem, zejména v technologickém sektoru, je možné si zkrácení pracovní doby dohodnout, pokud člověk svou pracovní náplň stíhá.
Spánek a výkonnost
Jak to je s poledním „schrupnutím“ po obědě? Mnoho lidí by to určitě ocenilo a mohou se odvolat na průzkum NASA z roku 1995. Třicetiminutový spánek může zvýšit produktivitu až o třetinu. Ve firmách to ale rozhodně není běžné, jen dva z deseti německých zaměstnavatelů poskytují lidem v místě pracoviště masáž, jógu, případně disponují relaxační místností. Přestávky obecně by se neměly ale podceňovat, zdůraznil Brenscheidt.
Dalším rozšiřujícím se fenoménem je sabatikl. Jde o tvůrčí volno, které může být placené, částečně placené nebo neplacené. Původně jej začaly poskytovat univerzity učitelům pro bádání a psaní vědecké práce. V akademickém prostředí trvá šest nebo dvanáct měsíců, v komerční sféře se obvykle jedná o kratší období, jeden až dva měsíce.
V Německu by si takové volno rád vybral každý pátý zaměstnanec a každý desátý toho už využil, vyplynulo z průzkumu firmy Xing. Asi 20 procent firem tuto možnost nabízí.
V České republice sabatikl zmiňuje zákon z roku 1998 o vysokých školách. V praxi si zaměstnanec může o neplacené volno požádat a je na zaměstnavateli, zda mu vyhoví. V poslední době se v Česku o možnosti sabatiklu hovoří pro učitele, kteří by po 15 letech (případně po 10 letech) měli na takové volno nárok, jak je běžné v okolních zemích.
Související články:
Kvalifikovaná práce nezaručuje vyšší mzdu než práce pomocná, tvrdí analýza
Studie: Náklady na práci v Česku zůstávají hluboko pod průměrem EU
Social Watch: Česko představuje druhý svět, za Západem zaostává
ČLÁNKY DO MAILU