Šéf ČSOB Hollows: Vážně jsme uvažovali, že koupíme Monetu

"Bankéř musí víc pracovat, aby prokázal, že klientovi přináší nějakou hodnotu,“ říká John Hollows, generální ředitel ČSOB, podle výše spravovaných aktiv největší banky v Česku.

Bankéři už nejsou modly. A pryč jsou časy, kdy se bankovnictví považovalo za tajemnou alchymii, která není normálnímu člověku přístupná. Vždyť jak dlouho všichni titulovali šéfa Fedu Alana Greenspana přezdívkou Maestro? Krize a příchod informačního věku z bankéřů udělaly opět normální smrtelníky, se všemi chybami. „Dřív lidé na bankéře spoléhali, že jim poskytnout informace o ekonomice, v dnešní době mohou mít prognózy z více zdrojů na internetu. Znamená to jediné: že se role bankéře mění.“

Bankéři mluví o tom, že když se jejich banky nestanou IT firmami, nemusejí přežít. Cítíte se jako jedna z největších obětí technologické změny?

Nemyslím, že banky jsou oběťmi. Jsme součástí revoluce, která dramaticky změnila způsob našeho podnikání, umožnila nám obsluhovat mnohem víc zákazníků a poskytovat pohodlněji naše produkty. Ovšem, charakter naší firmy se mění. Když se podíváte kolem, začíná to tu vypadat nikoli jako v bance, ale jako v IT firmě (rozhovor se uskutečnil v centrále ČSOB v pražských Radlicích - pozn. red.).

Co se chystáte změnit v příštích letech?

Postupně můžete očekávat víc digitálních aplikací pro zákazníky. Zaprvé, zákazníci budou mít přístup k službám prostřednictvím internetu a mobilu. Zadruhé, banka bude efektivnější, či nízkonákladová díky automatizaci účetních a dalších oddělení. Budeme také využívat mnohem víc IT k analýze dat, které nám umožní dát zákazníkům lepší nabídky. Nicméně uvědomujeme si také, že zákazníci občas rádi do banky zajdou, aby se poradili. Takže nemáme v plánu stahovat se z center měst. Ať už budeme naše fyzické zastoupení nazývat pobočkou, nebo ho pojmenujeme jinak. Mám za to, že klienti budou i v budoucnu chtít s někým mluvit, když se jedná o důležité rodinné rozhodnutí nebo událost. Nemyslím, že lidé už na pobočky nechtějí chodit a nemyslím, že to považují za vrchol svého týdne.

Jak jinak chcete nazvat pobočky?

Může to být obchod, prodejna, poradenské centrum. Pro mě slovo pobočka evokuje zastaralý způsob, jak věci dělat. Začal jsem pracovat v bance v roce 1975 v malé pobočce ve střední Anglii, která zaměstnávala asi 80 lidí. To je obrovské množství lidí a ve městě to byla velmi důležitá instituce. Všichni, kdo chtěli uložit nebo vybrat peníze, museli přijít k fyzické přepážce, kde své peníze dostali od některého zaměstnance. Dnes už nemusejí chodit na pobočku, ale mohou své peníze dostat jinak, tedy přijímat je i posílat digitálně.

Přečtěte si rozhovor:

Bankéř Eichler: Česko je jedno z nejlepších míst k životu

Před čtyřiceti lety byli bankéři důležitější a lidé si jich víc vážili. To se také změnilo, že?

Ovšem, že se to změnilo. Jednak postupem času, jednak kvůli finanční krizi a jednak i kvůli tomu, že internetová společnost poskytuje normálním občanům přístup ke většímu množství informací než dřív. Hodně lidí se spoléhá na informace z internetu, na základě nichž pak mohou zpochybňovat názory odborníků, ať už je to bankéř, lékař, nebo účetní, podle toho, co si přečtou. A samozřejmě to, co si přečetli, nemusí být vždy pravdivé a správné, ale každopádně mají přístup k informacím a odborné názory zpochybňují.

Zpochybňují vás osobně?

Při rozhovorech s klienty se to stává pořád. Dřív na bankéře spoléhali, že jim poskytnou informace o ekonomice, v dnešní době mohou mít prognózy z více zdrojů na internetu. Znamená to jediné, že se role bankéře mění. Bankéř musí víc pracovat, aby prokázal, že klientovi přináší nějakou hodnotu.

Když jste začínal, na pobočce pracovalo 80 lidí. Dnes se tento počet pohybuje mezi čtyřmi a řekněme dvaceti lidmi. Bude jich dál ubývat?

Tento trend bude pokračovat. Když se podíváte na tyto prostory, je patrné, že oč je méně lidí na pobočkách, o to víc je jich zaměstnáno v centrále a v IT oddělení. Konkrétně v naší centrále je zaměstnáno 3200 lidí. A naproti přes ulici stavíme další budovu, takže tady nakonec budou pracovat přes čtyři tisíce lidí. Když se podíváte dvacet třicet let zpátky, centrály tak velké nebyly. V Česku máme kolem deseti tisíc zaměstnanců a tento stav pořád kolísá s tím, jak jejich počet snižujeme v pozicích vykonávajících rutinní procesy, které lze nahradit počítačovými algoritmy. Na druhé straně zaměstnáváme víc lidí v kreativních oblastech při vývoji nových aplikací. Od mého příchodu do Česka (v roce 2014 - pozn. red.), se počet zaměstnanců skupiny ČSOB, kam patří stavební spořitelna, pojišťovna, leasingová firma atd., vlastně zvýšil.

Velké banky v Česku postupně procházejí restrukturalizací, což znamená i snižování stavu zaměstnanců. Čekají podobné kroky ČSOB?

Předpokládám, že postupně budeme činnost banky zefektivňovat a několik dalších let budeme počet zaměstnanců mírně snižovat. Budeme ale snižovat stavy v oblastech rutinních činností a naopak investovat do zaměstnanců, kteří vyvíjejí nové technologie.

Proč něco není? Konjunktura vymetá sklady a čaruje s trhem práce

Hodně bankéřů je s českým trhem velmi spokojeno, protože je velmi ziskový, dokud nedojde řeč na fintechovou konkurenci jako Curve, N24 nebo Revolut. Máte z těchto nováčků obavy?

Máme samozřejmě z konkurence obavy. Zmínil jste některá jména, ale na trhu je jich daleko víc, přičemž se obvykle soustředí jen na jednu část bankovnictví. My poskytujeme pro firmy a rodiny balík finančních služeb. To je naše výhoda, ale máme respekt k tomu, s čím přicházejí fintechové firmy. V některých případech jsme do nich zainvestovali nebo s nimi spolupracujeme.

Lze říct, že některé části našeho byznysu už jsou svým způsobem fintechové, například schopnost nakupovat a prodávat akcie na českém trhu, na jiných trzích nakupovat podílové fondy. Takže se nepovažuji za bankovního dinosaura.

Česká národní banka nedávno zavedla přísnější doporučení pro poskytování hypoték. Už jste pocítili pokles zájmu?

Ano, samozřejmě. V prvé řadě se snažíme, abychom postupovali v souladu s doporučeními ČNB. Myslíme, že je prozíravé kontrolovat výši peněz, kterou si mohou klienti půjčovat, stejně jako výši zadluženosti k čistému příjmu. Myslím, že to jsou rozumná opatření, a navíc skutečnost, že se týkají celého trhu, zajišťuje stejné podmínky pro všechny.

Jak podle vás poklesne objem nově poskytovaných hypoték?

Těžko říct, protože na poptávku po hypotékách mají vliv jiné faktory než regulace. Je ovlivněná výhledem ekonomiky, současným stavem ekonomiky, nabídkou bydlení atd. Zaregistrovali jsme ale, že můžeme v rámci stanovených parametrů prodávat hypotéky volně dál. Snažíme se konkurovat nejen v rámci obchodních podmínek, ale i cenou hypoték a úrovní služeb.

Bankéři říkají, že trh hypoték může klesnout zhruba o 20 procent...

Může to tak být, ale nepředpokládáme, že my sami zaznamenáme velký propad objemů. Naše objemy hypoték rostou zdravě. Jak jsem říkal, nekonkurujeme jen podmínkami, ale i cenou a službami.

Banky - stejně jako ostatní firmy -musejí zaměstnancům přidávat, aby je udržely. Jak porostou mzdy v ČSOB?

Již nyní můžeme potvrdit, že v rámci celé banky dojde za rok 2018 k navýšení základních mezd o více než 7,6 procenta a o více než osm procent po započtení benefitů. O příštím roce nemohu mluvit, ale je jasné, že budeme muset mzdy zvyšovat. Je to normální, protože Česko se pořád přibližuje západní Evropě. Pořád je tu velký rozdíl mezi cenou na zaměstnance například v Belgii a v Česku. Je to normální vývoj a budeme se snažit, abychom nárůst mezd vyvážili vyšší produktivitou.

Shrňme to tedy: objem nových hypoték bude klesat a budou se zvyšovat mzdy. Jak chcete zabránit poklesu zisků?

Objem nových hypoték nemusí nutně klesat. Záleží, jak úspěšní budeme oproti konkurenci. Máme na trhu hypoték podíl 28 procent, bývalo to 30 procent a znovu to může na 30 procent stoupnout. Ale máte pravdu, na hypotékách už tolik nevyděláme. Nicméně vyděláme víc na úvěrech pro malé a střední podniky. Náš tržní podíl byl historicky nízký, kolem 20 procent, ale zvyšuje se. Půjčujeme tedy víc malým firmám a půjčujeme víc domácnostem. Celkově je naše úroková marže kolem tří procent a vidíme, že stoupá. Roste nám také příjem z poplatků za služby, kde se samozřejmě musíte hodně snažit. Ale máme rozvinutou síť poboček. Roste také správa majetku klientů. Nesmíte se dívat jen na negativní aspekty.

Čtěte: Novela insolvenčního zákona: pro a proti

Pokud jde o návratnost kapitálu, bude český trh i v budoucnu tak atraktivní jako dnes?

Nevidím důvod, proč by pro skupinu KBC neměl zůstat atraktivním trhem. Můžeme samozřejmě mluvit o důvodech, proč by mohl být méně atraktivní - kvůli konsolidaci, příchodu nových hráčů, fintechu -, ale každopádně když porovnáte návratnost kapitálu v Česku s ostatními zeměmi, kde působí KBC, tak jsme nejlepší.

Zmínil jste konvergenci se západní Evropou. Myslíte, že je to reálné, protože očekávání byla veliká, ale tempo přibližování k Západu je velmi pomalé?

Dám vám příklad. V Česku máme na trhu podílových fondů 25procentní podíl, ale spravujeme jen deset miliard eur. V Belgii máme 30procentní podíl, ale spravujeme majetek v hodnotě 95 miliard eur. Co to znamená? Znamená to, že je obrovský rozdíl mezi majetkem domácností v Česku a majetkem domácností v Belgii. Proč? Protože Belgie prosperovala velmi dlouhou dobu, takže domácnosti už nashromáždily majetek. Tento proces je v Česku teprve na začátku. Tady je příležitost pro rozvoj správy majetku. V současnosti generujeme peníze hlavně z půjčování, ale je tu velká příležitost generovat je i ze správy majetku či prodeje pojištění.

Jak se díváte na spojení Monety s Air Bank?

Pozorujeme to se zájmem. Na trh to přinese velkého konkurenta s masivní klientskou základnou. Air Bank je silná v retailu, Moneta zase v malých a středních firmách. Když Moneta před třemi roky vstoupila na trh, vážně jsme uvažovali o její akvizici. Nakonec jsme se rozhodli, že ji neuskutečníme, protože naše základna malých a středních firem je silná a chceme růst organicky.

Bude podle vás konsolidace v Česku pokračovat?

Je to možné, ale myslím, že tento případ je velmi specifický. Stála za tím potřeba skupiny GE prodat svá česká aktiva a myšlenka, že dlouhodobě by tuto instituci získala některá jiná instituce. Když se vrátíme k transakci mezi Monetou a Air Bank, je to velmi zajímavá věc, někdo by řekl strhující. Respektujeme obě firmy a budeme se snažit jim konkurovat. Nebudu předstírat, že Air Bank není významný konkurent a ve spojení s Monetou bude tvrdý konkurent, ale my samozřejmě chceme být na trhu jedničkou.

Uvažujete o hypotéce? Spočítejte si její výši v kalkulačce

Dále čtěte:

Dluhy k nezaplacení. Obchodníci se perou o pohledávky bank

Bude dobře. Letos skoro na beton

Obchodní válka i brexit aneb Proč musí mít Česko nachystány ekonomické záložní scénáře