Klepač působil ve VEB jako hlavní ekonom od roku 2014. Předtím strávil zhruba deset let na ruském ministerstvu hospodářství, z toho šest let jako náměstek ministra pro hospodářský rozvoj. Patřil tak mezi známé ruské makroekonomy s dlouholetou zkušeností ze státní správy.
O to větší pozornost vyvolalo jeho hodnocení ekonomické situace, jež přednesl letos v květnu na setkání Nikitského klubu při Moskevské burze. Klepač v něm upozornil na dlouhodobé problémy ruského hospodářství a zpochybnil představu, že země může v ekonomickém vyčerpávání Ukrajiny a jejích západních podporovatelů získat převahu. Do širšího povědomí se jeho výroky dostaly až v první polovině srpna, kdy je začala přebírat ruskojazyčná média. Nedlouho nato zástupci VEB potvrdili jeho odchod z funkce, bližší důvody ale neuvedli.
Tlak na Rusko sílí
Podle Klepače není jisté, že Rusko dokáže dlouhodobý konflikt snášet lépe než Ukrajina. Za problém navíc považuje také technologické a hospodářské zaostávání země za Spojenými státy a Čínou, a v některých oblastech dokonce i za zmíněnou Ukrajinou, proti níž vede dobyvačnou válku už čtyři a půl roku. Kyjev přitom může dál spoléhat na rozsáhlou finanční podporu ze zahraničí.
„V této opotřebovací válce nemáme navrch. Žijeme v iluzi, že se tam všechno zhroutí. Ale to se nestane,“ řekl ekonom podle CNN. Ukrajinská ekonomika je sice vleklým konfliktem značně poškozená a země čelí vážným demografickým problémům, přesto dál funguje, zatímco náklady na ruské straně kontinuálně rostou.
Tlak přitom nezvyšují pouze sankce. Stále citelnější dopady mají rovněž ukrajinské útoky na ruské přístavy, rafinerie nebo logistickou infrastrukturu. Po rychlém růstu v letech 2023 a 2024, který výrazně podporovaly státní výdaje související s válkou, navíc hospodářství zpomalilo.
Hospodářská, nebo společenská krize?
Klepač nezmínil bezprostřední ekonomický kolaps. Jeho výhrady se týkaly spíše toho, jakou cenu země zaplatí za pokračování současného vývoje. S tím se totiž pojí rostoucí příjmové rozdíly, nedostatečná rozpočtová i měnová opatření a také způsob řízení hospodářské politiky, která je stále více závislá na Číně. „Rusko se zřejmě nerozpadne, ale jsem si téměř jistý, že se dostane do sociální krize,“ citoval Klepačovy výroky server CNBC.
Kreml ale situaci hodnotí mnohem příznivěji a prostřednictvím velvyslanectví ve Velké Británii uvedl, že země má silnější fiskální pozici než některé západní státy a její ekonomika zůstává odolná. Pokusy oslabit Rusko hospodářským tlakem tak podle něj nepřinesly výsledky, které jejich autoři očekávali.
Bezprostřednímu propadu zatím nenasvědčují ani základní ekonomické údaje. Ruský HDP se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 1,3 procenta a za celé první pololetí o 0,6 procenta. Tempo růstu je však výrazně slabší než v předchozích letech a nadále ho podporují také vysoké státní výdaje spojené s válkou, jež ve skutečnosti nevytvářejí žádnou dlouhodobou hodnotu.
ČLÁNKY DO MAILU