Rakouský prezident Alexander Van der Bellen dnes pověřil sestavením nové přechodné vlády dosavadní šéfku rakouského ústavního soudu Brigitte Bierleinovou. Rakouskou vládu tak poprvé povede žena. Devětašedesátiletá kancléřka má s vládou odborníků dovést zemi k předčasným volbám, které jsou plánovány na září.
Prezident Van der Bellen dnes řekl, že se s Bierleinovou shoduje v tom, že ministři přechodné vlády by měli být převážně státní úředníci. Van der Bellen zatím představil pouze jméno šéfky vlády a dalších dvou jejích členů. Vicekancléřem a ministrem spravedlnosti v úřednickém kabinetu bude bývalý předseda nejvyššího správního soudu Clemens Jabloner. Ministrem zahraničí se má stát diplomat a mimo jiné bývalý mluvčí ministerstva zahraničí Alexander Schallenberg. Seznam ostatních ministrů by měl být oznámen později.
Bierleinová stála v čele ústavního soudu od loňského roku, předtím byla dlouhá léta jeho místopředsedkyní. Právnička, která se těší všeobecnému respektu, by měla vést vládu pravděpodobně jen do ustavení nové vlády, která vzejde z předčasných voleb. Žádný kancléř v dějinách poválečné republiky nestál v Rakousku čele vlády kratší dobu. Dalším prvenstvím Bierleinové je, že je prvním nestraníkem na postu rakouského kancléře. Nikdy nebyla členkou žádné strany.
Prezident Bierleinovou označil za „uvážlivou, prozíravou a kompetentní“ ženu. Během nejbližších dní má navrhnout jména dalších členů vlády. Prezident poznamenal, že hledal někoho s rozsáhlými znalostmi, od něhož může očekávat řádné zacházení s ústavou.
Také v politických stranách převládá s výběrem kancléřky spokojenost. Například předchozí kancléř a předseda lidovců (ÖVP) Sebastian Kurz ji označil za „mimořádně kompetentní, zkušenou a bezúhonnou osobnost“.
Kurz proti Pellegrinimu. Rakousku vadí dostavba slovenské elektrárny Mochovce
Bierleinová se vzdala svého postu předsedkyně ústavního soudu. Prozatímně ho povede její zástupce Christoph Grabenwarter.
V Rakousku se před necelými dvěma týdny rozpadla vládní koalice lidovců a Svobodných. Lidovecký kancléř Kurz chtěl zemi dovést k předčasným volbám s kabinetem, v němž ministry ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ) nahradili odborníci, ale parlament kancléři i celé rekonstruované vládě po několika dnech působení vyslovil nedůvěru. Zatím vládu řídí lidovecký vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger.
Vládní krizi v Rakousku spustilo zveřejnění tajně natočeného videa, na němž tehdejší šéf svobodných a pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří ve vile na Ibize s ženou vydávající se za příbuznou ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.
Rakousko mělo od 2. světové války dosud 14 kancléřů, pokud se mezi ně nepočítá Löger. Sedm z nich byli sociální demokraté (SPÖ) a sedm lidovců (ÖVP). Nejdéle v úřadu vydržel Bruno Kreisky (SPÖ), totiž 4781 dní v letech 1970–1983. Kurz byl kancléřem 525 dní, což je nejméně ze všech.
| Brigitte Bierleinová (69) |
|---|
| • U ústavního soudu pracovala Bierleinová už v letech 2003 – 2018 jako viceprezidentka, předtím v letech 1990 – 2002 byla generální advokátkou v úřadu vrchního státního zástupce, v letech 2001 až 2003 také členkou výkonné rady Mezinárodního sdružení prokurátorů (IAP). |
| • Narodila se 25. června 1949 ve Vídni, její otec byl úředník, matka měla umělecké vzdělání, ale byla v domácnosti. Brigitte chtěla původně také studovat umění či architekturu, ale nakonec si vybrala práva, částečně na radu matky a také proto, že nechtěla být finančním břemenem pro své rodiče déle, než bylo nezbytně nutné. V roce 1971 absolvovala právo na Vídeňské univerzitě. |
| • Po jmenování soudkyní v roce 1975 působila u obvodního soudu ve Vídni a po dvou letech ji jmenovali do úřadu vídeňského státního zástupce, kde měla na starosti případy politické kriminality. V roce 1986 povýšila do úřadu vídeňského vrchního státního zástupce, o rok později pracovala několik měsíců v oddělení kriminálního práva na rakouském ministerstvu spravedlnosti. |
| • V roce 1990 byla jmenována generální prokurátorkou v úřadu vrchního státního zástupce, který podléhá přímo nejvyššímu soudu, a stala se první ženou na této pozici. V roce 1995 ji jmenovali do výkonné rady Sdružení rakouských prokurátorů, v letech 2001 – 2003 stála v jejím čele. |
| • Za svého působení v rakouském soudnictví si Bierleinová vysloužila pověst přísné a nekompromisní prokurátorky. Svoji nestrannost sama zdůrazňuje se slovy, že nikdy nevstoupila do žádné strany, podle médií má blízko k lidovcům (ÖVP) i ke svobodným (FPÖ). |
Dále čtěte:
ČLÁNKY DO MAILU