Generální ředitel JPMorgan se dlouhodobě řadí mezi ikony světového byznysu, jeho výroky o moderních technologiích tedy trhy pečlivě sledují. V novém rozhovoru pro CBS, z něhož cituje Business Insider, popisuje budoucnost s AI mimořádně optimisticky. Mluví jak o kratším pracovním týdnu, tak o pohodlnějším a delším životě mladé generace.
Nejde přitom o první Dimonův výrok na toto téma. Podobný proslov měl už na podzim 2023, přičemž nyní, tedy v době masivních investic JPMorgan do umělé inteligence, na něj navazuje. Jeho vize působí realisticky a přímo souvisí s tím, kam banka posílá kapitál, aby obstála v konkurenci tradičních finančních domů i fintech hráčů.
Méně práce, více zábavy
Za jeden z největších přínosů AI považuje Dimon úsporu času téměř při jakékoli práci. A to do takové míry, že by se pracovní týden mohl zkrátit na tři a půl dne. Zaměstnanci by díky tomu získali mnohem více volného času, který by věnovali odpočinku, vzdělávání nebo koníčkům.
Šéf JPMorgan se ale na rozdíl od většiny odborníků nesoustředí jen na výkon a efektivitu. Zmiňuje také značný pokrok ve zdravotnictví a lepší vyhlídky při léčbě závažných nemocí. „Lidé se pravděpodobně budou dožívat sta let a mnoho nemocí, které nás trápí dnes, je nepostihne,“ říká Dimon s tím, že bude vynalezen lék na rakovinu a zvýší se i bezpečnost dopravních prostředků.
Střízlivý optimismus
Přestože Dimon vnímá AI velmi pozitivně, upozorňuje na možná rizika spojená s rychlým zaváděním této technologie. Právě přílišné tempo změn podle něj může vyvolat tlak na pracovní trh a nastolit období nejistoty, na které budou muset reagovat firmy i státní instituce. Tedy jinými slovy, technologický pokrok neudělá svět automaticky lepším – výrazný přínos bude mít jen za předpokladu, že se podaří zvládnout přechodné období a omezit negativní dopady na zaměstnanost i celkové fungování trhu práce.
Dimonovy výroky o budoucnosti AI přesně zapadají do strategie JPMorgan. Největší americká banka z hlediska aktiv v poslední době zvyšuje investice do technologií, které považuje za klíčové pro další růst i udržení náskoku před konkurencí. V současnosti už totiž nesoupeří pouze s tradičními bankami, ale také s fintech společnostmi typu Stripe, SoFi nebo Revolut. Jen za loňský rok proto dosáhl technologický rozpočet JPMorgan zhruba 18 miliard dolarů a dál roste.
Ambiciózní plán, nebo utopie?
Podobné úvahy se nedávno objevily i u dalších osobností byznysu. Bill Gates například loni uvedl, že levná a dobře dostupná umělá inteligence by mohla pomoci řešit i takové problémy, jako jsou chybějící lékaři. Zatím ale podle něj není jasné, jak přesně ovlivní lidskou práci. „Jak se změní pracovní místa? Budeme chodit do zaměstnání jen dva nebo tři dny v týdnu?“ ptal se.
A ještě dál jde Elon Musk, podle nějž se práce v budoucnu stane spíše volitelnou aktivitou, podobnou sportu nebo hraní videoher. Ostatně, nedávno dokonce prohlásil, že za dvacet let může být spoření na důchod prakticky zbytečné, protože AI a další inovace vytvoří tolik hojnosti, že lidé žádné finanční rezervy potřebovat nebudou.
Dimon, na druhou stranu, připomíná, že ačkoliv může umělá inteligence naše každodenní životy do značné míry proměnit, v žádném případě nesnižuje význam dovedností, které jsou vlastní výhradně lidem. Nabádá proto k neustálému zlepšování sebe sama. „Učte se přemýšlet. Mluvte s každým a zachovejte si maximální míru zvědavosti,“ vzkazuje a dodává, že schopnost správně komunikovat, umět spolupracovat s ostatními a rozvíjet emoční inteligenci i zdravé pracovní návyky bude důležitější než kdy dříve. Tím spíš když profesní dráhy příštích generací budou podle jeho názoru mnohem náročnější než dnes.
„Jejich životy se zkomplikují víc než ty naše. A zřejmě vystřídají více zaměstnání než generace předchozí,” uzavírá.