Když Jamie Dimon, jeden z nejvlivnějších bankéřů současnosti a zároveň šéf americké společnosti JP Morgan, před několika týdny vypočítával, kolik peněz hodlá jeho banka během letošního roku vynaložit na technologické investice, zastavil se na čísle blížícímu se 28 miliardám dolarů. „Potřebujeme mít nejlepší technologie na světě. To přitahuje investice, zvyšuje marže a posiluje konkurenceschopnost,“ řekl a dodal, že velká část těchto peněz půjde na vývoj nástrojů umělé inteligence.
Přesnou sumu přitom nezmínil záměrně, neboť se bál, že by tím svoji společnost vystavil konkurenční nevýhodě. Zároveň ale nechtěl znervózňovat ani akcionáře a analytiky, podle nichž je mnohdy měřitelnost návratnosti takovýchto investic velice diskutabilní. No a právě na tuto problematiku se zaměřuje startup Navigara českého podnikatele a systémového inženýra Jirky Bachela.
Aby manažeři nemuseli spoléhat na vlastní dojmy
Firma vznikla v roce 2022, tedy v období prvotního boomu kolem umělé inteligence, který byl způsoben uvedením jazykového modelu ChatGPT 3.5. Bachelovým cílem bylo poskytnout manažerům dostatečné množství dat, pomocí nichž mohou objektivně měřit skutečnou výkonnost vývojových týmů, včetně dopadu užití AI, a nespoléhat se pouze a jen na své vlastní dojmy.
„AI změnila způsob, jakým inženýři pracují, ale způsob, jakým vedení hodnotí jejich výkon, zůstal prakticky stejný. Navigaru jsme vytvořili proto, abychom nahradili domněnky konkrétními důkazy. Místo dalších přehledů poskytuje srozumitelná data, která umožňují řídit technologickou organizaci na základě faktů,“ potvrzuje byznysmen.
K onomu měření dat Bachelův startup, který ještě před oficiálním uvedením svého produktu na trh dosáhl ročního obratu ve výši jednoho milionu dolarů, používá výstupy z nástrojů, jako jsou GitHub, GitLab, Jira nebo Linear. Ty následně převádí do srozumitelných ukazatelů pro vedení technologických organizací, jež tak mohou vyhodnotit, zda dodávka softwaru odpovídá strategii firmy, zlepšuje kvalitu a přináší měřitelný výsledek. Platforma zároveň manažerům umožňuje porovnat stav před zavedením nových AI nástrojů a po něm, díky čemuž tak mohou „lépe odlišit skutečný přínos od pouhé aktivity a identifikovat místa, kde vyšší objem práce nepřináší odpovídající efekt“.
Další česká stopa v San Francisku
Výhodou Navigary, k jejímuž vzniku dala impuls i Bachelova osobní zkušenost s leteckou nehodou, která posílila jeho důraz na systematičnost, práci s rizikem a důsledné řízení procesů, je, že své modely netrénuje na zákaznických datech. Díky tomu tak mohou být její nástroje implementovány i ve firmách s vysokými nároky na bezpečnost a ochranu údajů.
Že by řešení startupu mohlo být přesně tím, co trh potřebuje, dokládá i zájem investorů. V rámci seedového kola vedeného polským fondem Inovo VC, jehož se účastnily i Rockaway Ventures a QQ Capital, nyní Bachel a spol. získávají finanční podporu ve výši 2,5 milionu dolarů (asi 51 milionů korun). Peníze startupu podle informací Euro.cz poslouží na další expanzi a rozvoj vlastního produktu.
„Efektivita vývojářů je dnes zásadním tématem pro téměř všechny firmy, nejen pro ty čistě softwarové. Už před dvěma lety jsem v Googlu viděl, jak významná část kódu vzniká s pomocí umělé inteligence. Na tento trend dnes naskočilo větší množství firem, které potřebují efektivně řídit spolupráci AI a vývojářských týmů,“ říká generální partner Rockaway Ventures Petr Šmíd.
Toho na samotném Bachelovi zaujal fakt, že ačkoliv vývojový tým rozvíjí v Praze, startup jako takový buduje v San Francisku, tedy jakési Mekce technologického světa, kde působí ty nejvýznamnější společnosti vůbec: „ Pochopil, že pokud chce budovat globální firmu, musí být osobně přítomen ve Spojených státech. Schopnost spojit technickou odbornost s jasnou vizí mezinárodního růstu považujeme za klíčový předpoklad úspěchu.“
