Když přijde na úroveň finanční gramotnosti, více než polovina Čechů věří, že jsou jejich znalosti minimálně průměrné. Skoro pětina své schopnosti pak považuje za nadprůměr. Výsledky průzkumu Indexu prosperity a finančního zdraví Čechů, který agentura IPSOS provedla na vzorku 1520 lidí ve věku 15 až 65 let, však tvrdí něco jiného. Třetina respondentů nedokázala správně odpovědět ani na dvě ze tří testovacích otázek. Kompletně správně odpovídalo jen 27 procent Čechů.
Podrobnější analýza odpovědí ukázala, že finanční gramotnost roste s vyšším vzděláním a příjmem, což byl dle Kamily Fialové ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR poměrně očekávaný výsledek. „Zarážející je však výrazně nižší finanční gramotnost žen. Ta souvisí s velkými genderovými rozdíly, jež v Česku stále přetrvávají,“ podotýká.
Ostatně, jak sama připomíná, loni se Česko v hodnocení rovnosti mužů a žen v zemích Evropské unie (Gender Equality Index) umístilo až na 25. místě. Vůbec nejhůře jsme dopadli právě v oblasti „moci“, která zahrnuje podíl žen na ekonomickém a sociálním rozhodování. „Zjištění, že muži častěji nejen deklarují větší přehled ve finančních záležitostech, ale i odpovídají správně na položené otázky, tyto nerovnosti potvrzuje a naznačuje v této oblasti prostor pro zlepšení,“ dodává Fialová.
V investování řada lidí stále tápe
Zmíněný průzkum odhalil například to, že poměrně velká část populace se neumí příliš orientovat v problematice investování. Pouze čtvrtina žen totiž odpověděla správně na otázku, zda bezpečnější výnos garantuje investice prostřednictvím akciového fondu, či nákup akcií jedné společnosti. U mužů odpovídal správně téměř každý druhý. Že je nákup podílu v akciovém fondu z hlediska rizika ztráty hodnoty investice bezpečnější, obecně správně uvedla pouze třetina Čechů, více než polovina tuto skutečnost nevěděla, či na ni nechtěla odpovídat.
Obdobně respondenti tápali v pochopení principu diverzifikace celého investičního portfolia. Pouze polovina respondentů správně uvedla, že koupí akcií více společností mohou snížit rizikovost své investice. A mezery ve finanční gramotnosti se ukázaly i u otázky, zda diverzifikace investic snižuje riziko ztráty financí. Téměř pětina lidí odpověděla, že taková diverzifikace rizika nesnižuje, zatímco další pětina neuměla odpovědět vůbec, nebo odpovídat nechtěla.
Ženy měly častěji problém také s vyhodnocením dopadu inflace na jejich finance. Konkrétně šlo podle Fialové o to pochopit, že v momentě, kdy inflace překoná úrokovou sazbu na jejich spořicím účtu, budou reálně přicházet o peníze: „Naopak nejmenší problém činila ženám otázka na to, jak funguje úročení na spořicím účtu, přesto na tuto otázku odpovědělo správně pouze 63 procent žen, což je o zhruba 10 procentních bodů méně než u mužů.“
Doba internetových podvodníků
Kromě výše zmíněného se průzkum zaměřil také na schopnost Čechů rozpoznat finanční podvod. Zhruba čtyři pětiny dotazovaných věří, že jsou schopní obdobnou nekalost včas odhalit, zejména pokud se jedná o podvodné bankovní e-maily a falešné zprávy od přátel na sociálních sítích. Tři čtvrtiny lidí rovněž ví, že svému bankéři nesmějí poskytnout přístupové údaje do bankovnictví.
Zároveň se však skoro pětina populace spokojí s ověřením identity volajícího prostřednictvím čísla. To jinými slovy znamená, že jim stačí, aby odpovídalo číslu banky. Podvodníci jsou dnes přitom díky technologiím schopní volat z čísla de facto jakéhokoliv.
Ostatně, i proto některé banky již nyní využívají pro ověření skutečného bankéře mobilní bankovní aplikaci, skrze kterou lze snadno odhalit podvodné telefonáty. „Klienti si mohou ve své mobilní aplikaci George ověřit, zda jim volá skutečný bankéř České spořitelny. Tato funkcionalita pomáhá v boji proti různým formám phishingových a vishingových útoků, kdy zpravidla klienty kontaktuje neznámý útočník, vydávající se za zaměstnance Spořitelny, a snaží se z nich vylákat přihlašovací a bezpečnostní údaje k mobilnímu či internetovému bankovnictví,“ říká Petr Zíma, manažer klientské bezpečnosti České spořitelny. V případě podezřelého hovoru doporučuje zavěsit a zavolat zpět na oficiální číslo banky.
Falešné lístky na hokej za 600 tisíc
Že je finanční gramotnost a schopnost potenciální podvody umět odhalit důležité, se ostatně ukazuje i ve spojení s letošním hokejovým mistrovstvím světa v Praze a Ostravě. To podvodníci využívají třeba k prodeji padělaných vstupenek anebo k tomu, aby stejný lístek za vysokou cenu udali hned několika lidem.
Byli byste ochotni si koupit lístek na probíhající MS v hokeji od neznámého člověka na internetu?
Konec konců, ve čtvrtek v souvislosti se šampionátem zveřejnila Policie ČR na platformě X zprávu o tom, že zadržela muže z Pelhřimova, který minimálně pěti lidem prodal padělky za 600 tisíc korun. „Padělky mají stejný QR kód i čárový kód. Podvedených lidí bude ještě mnohem více,“ uvádí policie.
Spoří se méně než dřív
Průzkumníci se, jak už je zvykem, zaměřili také na to, jak se finanční zdraví Čechů vyvíjí. A zjistili například, že od předloňského roku postupně klesá podíl lidí, kteří si odkládají peníze z výplaty. „Zatímco v roce 2022 dokázalo nějakou částku uspořit 64 procent z nich, letos v březnu se jednalo jen o 51 procent,“ přibližuje Monika Hrubá, která má v České spořitelně na starost strategii finančního zdraví.
Výše popsaná skutečnost se odráží i na počtu lidí, kteří mají nějakou finanční rezervu. Tou aktuálně disponuje 72 procent Čechů, což je o sedm procentních bodů méně než v roce 2022. Obdobný pokles je u zdejší populace patrný i u dlouhodobé finanční rezervy. Na druhou stranu, 30 procent respondentů očekává, že se situace zlepší.
Pokud jde o mezinárodní srovnání finanční gramotnosti, podle Eurobarometeru si mezi zeměmi EU vede Česko průměrně. Nejlepších výsledků dosáhli obyvatelé Nizozemska, Finska či Dánska, opačný konec žebříčku pak obsadily Rumunsko, Portugalsko, Kypr nebo Španělsko.
ČLÁNKY DO MAILU