Menu Zavřít

Odborných znalostí a potenciálu máme dost, ale chce to více spin-off firem, hodnotí českou deeptech scénu investoři z Tensor Ventures

27. 12. 2023
Doba čtení: 8 minut
Autor: Tensor Ventures

(ROZHOVOR) Vznikli v Praze, avšak své investiční aktivity provozují de facto po celém světě. To proto, že se specializují na takzvaný deeptech – oblast, jejíž doménou je důraz na vysoce pokročilou technologii postavenou na nejnovějších vědeckých poznatcích, která nalezne uplatnění například v kvantových počítačích. Jen letos čeští Tensor Ventures zakladatelů Romana Smoly, Martina Drdúla a Petra Ulvra realizovali celkem sedm významných investic. A v nastaveném tempu hodlají pokračovat i nadále, jak se Smola a také kreativní ředitelka společnosti Kateřina Syslová nechali slyšet v rozhovoru pro Euro.cz. V rozhovoru, ve kterém se mimo jiné zaměřili i na zhodnocení zdejší startupové scény a některých jejích nedostatků.

Jaký byl z pohledu Tensor Ventures rok 2023? Bylo investičních příležitostí dostatek?

Roman Smola: Myslím si, že jsme investovali v podobném tempu jako v předchozích letech. Investičních příležitostí je dostatek vždycky, jde však o to, aby byly opravdu kvalitní. My se zaměřujeme především na takzvaný deeptech, nicméně kromě tohoto kritéria pro nás musejí atraktivní firmy splňovat i mnohá další – počínaje kvalitním týmem lidí přes zajímavou technologii až po firemní vizi s globálním potenciálem. A takových společností už je přeci jen o něco méně.

Co konkrétně si pod oním termínem ,deeptech‘ mám představit?

RS: Za deeptech lze odznačit vysoce pokročilou technologii, která vzešla například z univerzitního výzkumu. Stejně tak se ale může jednat o inovaci postavenou na nejnovějších vědeckých či inženýrských poznatcích a objevech. Může to být například něco v oblasti kvantových počítačů, IT biotechu, v rámci kterého se překrývají světy IT a biotechnologií, umělé inteligence a tak podobně. To vše má podle nás do budoucna obrovský potenciál.

Do kolika, a potažmo i jakých společností/startupů jste letos investovali?

RS: Bylo jich celkem sedm. Podpořili jsme startup Anari, ten vyvíjí personalizované virtuální čipy, BEIT, ten zase matematické modely pro kvantové počítače, Contember, který nabízí tvorbu webových aplikací pomocí AI. Dále jsme investovali do zefektivnění strojového učení, což zase umí startup stack, nebo do společnosti Quantagonia, která pracuje na hybridních kvantových technologiích. Vedle toho nás zaujal Stacktape, který dokáže zjednodušit a zrychlit nasazování aplikací, a jako poslední v tomto roce jsme podpořili HeartBeat, který se pohybuje v oblasti IT biotechnologií.

Česko-americké Dataddo si nadělilo předčasný dárek pod stromeček. Od Impulse Ventures získává v přepočtu přes 30 milionů korun
Přečtěte si také:

Česko-americké Dataddo si nadělilo předčasný dárek pod stromeček. Od Impulse Ventures získává v přepočtu přes 30 milionů korun

Tu poslední uvedenou investici bych zde rád trochu rozvedl, neboť jde dle mého názoru o vskutku pozoruhodný projekt, který je pro nás velmi důležitý. Jedná se totiž o rakouskou společnost, která vytváří malé organoidy, tedy jakési zjednodušené zmenšené modely skutečných lidských orgánů, v tomto případě srdce, jež jsou propojeny s umělou inteligencí a na kterých probíhá další výzkum, včetně testování různých léků. Díky tomu lze vývoj těchto léčiv zrychlit a zároveň tak předejít tomu, aby se musela testovat na zvířatech.

Daleko za Británií, lepší než na Slovensku

Jak je na tom česká startupová scéna ve srovnání se zahraničím? Dalo by se říct, že zde máme hodně nadějných startupů?

RS: V Tensor Ventures se nezaměřujeme pouze a jen na Česko, respektive Česko a Slovensko, ale máme investice de facto po celém světě – investovali jsme do firem v západní Evropě, ve Velké Británii, v Izraeli i v USA. Abych ale odpověděl na otázku, řekl bych, že se situace postupně zlepšuje. Nadějných startupů přibývá a Česko se pomalu, ale jistě blíží v tomto ohledu vyspělým regionům.

Kateřina Syslová: Důvodem, proč v poslední době takovýchto startupů přibývá, je mimo jiné i to, že zde máme stále se zvětšující síť inkubátorů a dalších podpůrných programů, které dotčeným firmám pomáhají v samém začátku jejich existence. Co do počtu startupů patříme minimálně v rámci střední a východní Evropy k nadprůměru – byť je faktem, že například Estonsko je stále někde jinde. Na druhou stranu jsme na tom zase určitě mnohem lépe než na Slovensku a v Maďarsku.

Čeští Tensor Ventures posílají milion dolarů za oceán. Podpořili americkou BEIT zabývající se kvantovými počítači
Přečtěte si také:

Čeští Tensor Ventures posílají milion dolarů za oceán. Podpořili americkou BEIT zabývající se kvantovými počítači

RS: Samozřejmě pokud jde čistě o deeptech, tam jisté mezery podle nás jsou. Přijde nám, že Česko poněkud pokulhává, třeba pokud jde o technologický transfer z univerzit. I to se sice zlepšuje, ale jsme přesvědčeni, že je zde stále kam se posunovat. 

Jinými slovy, počet takzvaných spin-off firem by podle vás mohl být větší, chápu-li to správně…

RS: Ano, myslím si, že jich opravdu vzniká málo. Není to na takové úrovni, na jaké bychom si představovali, ačkoliv potenciálu a odborného talentu tu máme hodně. Problém je, že nemáme tento proces na národní úrovni úplně systemizovaný, takže je stále potřeba hledat cesty, jak takové projekty přenést z univerzitního prostředí do prostředí byznysového – což je něco, co by mělo být tak nějak automatické. A to nás podle mě brzdí, protože těch nástrah je ve startupovém životě už tak poměrně dost.

KS: Můžeme si vzít příklad třeba z Velké Británie, které se v tomto ohledu opravdu daří. Kolem univerzit tam vzniká skutečně spousta startupů, deeptechových nevyjímaje, a my v Česku za nimi docela zaostáváme.

V jakém odvětví české startupy podle vás vynikají především? Co je jejich silnou stránkou?

RS: Češi jsou dobří z produktového hlediska. Máme hodně technického talentu, umíme skvěle improvizovat. Tam, kde je vyžadována větší systematičnost, je to možná o něco horší, ale celkově jsme na tom dobře. Co je pro nás podle mě největší výzvou, je byznys jako takový. Přijde mi, že se neumíme tak dobře prodat. Abychom se dostali na globální trh, musíme se hodně snažit, protože jsme relativně malá země. A právě v tomto ohledu je za mě hodně na čem pracovat. Sales, marketing, komunikace, škálování – to všechno jsou oblasti, kde máme mezery.

Správný byznysmen musí umět popsat svoji firmu během třípatrové jízdy ve výtahu, říká šéfka akcelerátoru ČSOB
Přečtěte si také:

Správný byznysmen musí umět popsat svoji firmu během třípatrové jízdy ve výtahu, říká šéfka akcelerátoru ČSOB

KS: Já se to pokusím vysvětlit číselně. Říká se, že v USA připadá ve firmách na každého jednoho produktového zaměstnance jeden člověk, který řeší byznys. Je to 1 : 1, zatímco u nás je ten poměr spíše 10 : 1. Pravda, tato statistika není nejnovější, možná už to bude o něco lepší, ale i tak si troufám tvrdit, že v tomto ohledu zaostáváme.

Firmy se zatím hlásí samy

Jak taková investice vlastně probíhá? Kdo spolupráci obvykle iniciuje? Jste to vy, kdo danou firmu osloví, nebo je to naopak?

RS: Povětšinou to bývá firma. My si vytipujeme oblasti, případně problematiku, která nás zajímá, takže tomu určitě jdeme aktivní komunikací naproti, ale první kontakt zpravidla iniciuje daná firma.

O jak dlouhém časovém rozpětí investice se tu bavíme? Jaká je její doba návratnosti?

RS: To může být různé. Životnost fondu je plánována na devět let, s případným prodloužením o dva roky. U deeptechu platí, že vzhledem k sofistikovaným technologiím trvá rozvoj takových firem o něco déle než v jiných případech. Kolikrát je totiž potřeba, aby si daná technologie našla své uplatnění, aby se trh takříkajíc doformoval, takže to chce svůj čas. Samozřejmě ale máme případy, kdy byly investice uzavřeny i za kratší dobu. 

Tensor Ventures vstupují do hry většinou ve chvíli, kdy už daný produkt nebo řešení existuje, je aplikovatelné na trhu a začíná se prodávat. No a z toho důvodu se může někdy stát, že k exitu dojde dříve, třeba už po dvou třech letech po našem vstupu. Jedná se v takovém případě spíše o technologický exit, nikoliv exit byznysový, protože ten se zpravidla v takto krátkém časovém horizontu realizovat nestihne.

Technologický exit – můžete ten pojem prosím trochu více objasnit?

Skvělý příkladem je firma UltimateSuite, kde došlo k našemu exitu právě v těchto dnech. Technologie ve firmě natolik rychle pokročila, že byla připravená na okamžité nasazení do praxe. To potvrdil fakt, že o ni spolu s celým českým týmem kolem Roberta Šamánka projevila zájem taková společnost, jako je americká ServiceNow s tržní kapitalizací 140 miliard dolarů (zhruba 3,1 bilionu korun).

Místo firmy umělá inteligence

Kdybych si já nebo kdokoliv jiný řekl, že chceme nějaký startup rovněž zainvestovat, co je pro to potřeba udělat? Má váš fond nějakou minimální částku?

RS: Minimální částka existuje. Kolik činí, to veřejně říct nemůžu. Cílem venture kapitálových fondů není, aby měl stovky partnerů. Ona hranice je proto nastavena tak, aby se nejednalo o retailové investory. Platí každopádně, že pokud ji člověk splní a projde naším interním vyhodnocovacím procesem, má u nás dveře otevřené.

Když se spojí Brno s Prahou. Tatum a StartupYard pomohou zakladatelům blockchainových startupů, spouští pro ně akcelerační program
Přečtěte si také:

Když se spojí Brno s Prahou. Tatum a StartupYard pomohou zakladatelům blockchainových startupů, spouští pro ně akcelerační program

Stalo se vám v Tensor Ventures už někdy, že jste si řekli, že tahle firma nebyla úplně trefou do černého, a tak jste podíl v ní prodali předčasně?

RS: Musím to zaklepat, nic takového se nám zatím nestalo. Firmám, do kterých jsme investovali, se daří víceméně podle předpokladů, takže z tohoto pohledu panuje spokojenost. Samozřejmě v některých případech se to vyvíjí o něco lépe, jindy zase o trochu hůř, ale obecně vzato se jim vytyčená KPI plnit daří. Navíc je nutno podotknout, že v průběhu životního cyklu se výkonnost mění, takže i když některá firma třeba aktuálně zažívá složitější období, nikde není psáno, že tomu za pár měsíců nemůže být naopak.

A teď zase z druhé strany… Má nějaká z firem, do níž jste v minulosti investovali, potenciál stát se dalším českým jednorožcem?

RS: Nejblíže tomu zřejmě je Tatum, který byl zároveň jednou z našich vůbec prvních investic. Našly by se pochopitelně i další, nicméně těm zbývá ještě urazit kus cesty. Dobrou indikací toho, že by se daná firma jednoho dne mohla stát jednorožcem, je, že úspěšně absolvuje investiční kolo Series A – což Tatum už za sebou má. Také se sluší zmínit liberecké Pointee, které se zabývá hlídáním softwarových robotů a které za poslední dobu rovněž učinilo významný posun vpřed a má velký potenciál.

Jaké jsou plány Tensor Ventures na rok 2024?

BRAND24

RS: Jelikož nás investování baví, tak budeme do nového roku vstupovat plni očekávání. Neustále posilujeme a hodláme být aktivní. Věříme, že se ekonomická situace zlepší. Už jen proto, že investičních příležitostí vidíme na trhu spousty – jak v Česku a na Slovensku, tak v zahraničí. Nic konkrétního ale v tuto chvíli prozradit nemůžu.

KS: V USA se během posledních měsíců hodně diskutuje o tom, že umělá inteligence dokáže nahradit spoustu jednodušších startupů, či snad lépe řečeno spoustu jednodušších digitálních nápadů, což bude mít podle našich odhadů za následek to, že investic do oblasti deeptechu značně přibude. A my jsme na to připraveni.

  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).