Odborníci se shodují, že jde o důležitý krok, který české stavebnictví přibližuje zemím, kde se dřevo stalo běžnou součástí moderní městské zástavby. Podpořit takovou výstavbu by měla i nová Surovinová politika pro dřevo 2024–2035, jež počítá s větším uplatněním zmíněného materiálu ve stavebnictví i veřejných zakázkách.
Důvodů, proč zájem o dřevostavby roste, je hned několik. Vedle nižší uhlíkové stopy láká investory zejména prefabrikace, která tyto projekty značně urychluje, ale také menší zatížení staveniště i možnost vytvářet energeticky úsporné budovy. Navíc masivní konstrukční systémy z křížem lepeného dřeva, takzvané CLT panely (Cross Laminated Timber), nabízejí vysokou pevnost, dlouhou životnost i požární odolnost, takže se z dřevostaveb stává plnohodnotná alternativa k tradičním betonovým či zděným konstrukcím. A potřeba je zmínit i samotnou kvalitu vnitřního prostředí, jež je u staveb s přiznanými prvky z obnovitelného materiálu často hodnoceno jako příjemnější pro práci i bydlení.
Největší náskok mají v tomto směru severské země, německy mluvící Evropa či některé asijské státy. Například ve švédské metropoli vzniká podle CNBC projekt Stockholm Wood City, který má po dokončení nabídnout přibližně dva tisíce bytů a pracovní zázemí pro zhruba sedm tisíc lidí. Stane se tak největší dřevěnou městskou čtvrtí na světě. Ve Vídni už stojí dřevo-hybridní čtvrť LeopoldQuartier, která kombinuje bydlení, kanceláře i obnovitelné zdroje energie, stejně tak ale může jako zářný příklad využití dřeva ve vícepodlažních kancelářských projektech sloužit i administrativní budova Timber Peak nacházející se v německé Mohuči.
První české realizace
V Česku zatím investoři a developeři potenciál inkriminovaného stavebního systému teprve objevují a větší projekty vznikají až v posledních letech. Vedle bytových domů se dřevo pomalu prosazuje ve veřejných stavbách nebo logistických či výrobních areálech a postupně mění způsob, jakým architekti i developeři o udržitelném stavebnictví přemýšlejí.
Symbolickým příkladem může být třeba oceňovaný český národní pavilon pro Expo 2025 v japonské Ósace. Konkrétní projekty vícepodlažního bydlení ze dřeva už ale vznikají i přímo v tuzemsku, přičemž za jeden z nejznámějších je považován Timber Praha – jedná se o vůbec první rezidenční dřevostavbu tohoto typu v novodobé historii hlavního města, za níž stojí společnost UBM Development.
Zahanbit se každopádně nenechala ani Skanska. Ta vloni započala výstavbu svého Dřeváku v rámci bytového komplexu D.O.K. Radlice, jenž se po dokončení stane dosud největší bytovou dřevostavbou v Česku.
Další zajímavé projekty vznikají v regionech, konkrétně například v Pardubicích, kde brzy vyroste nová dřevěná budova od developera Linkcity, jež se stane součástí tamního rezidenčního areálu Nová Tesla. A skvělý příklad je vidět také v Říčanech, kde se jako veřejná zakázka staví vůbec největší pasivní tuzemská dřevostavba, kterou je základní škola na Komenského náměstí, potažmo v Kladně – zde developer YIT do budoucího bytového areálu plánuje začlenit výstavbu „dřevěné“ mateřské školky.
Za pozornost dozajista stojí i CTPark Ostrava II, v rámci něhož vznikla logistická hala s rozsáhlým využitím konstrukcí ze dřeva. Podobné řešení ale připravuje také firma Panattoni u Plzně. V Hradci Králové na východě Čech by pro změnu měla vyrůst zbrusu nová administrativní budova, jež poslouží jako tamní pobočka Lesů ČR a jejíž výstavba má být zahájena na přelomu let 2027 a 2028, jak pro Euro.cz potvrdila mluvčí Eva Jouklová. A nutno podotknout, že ze dřeva staví napříč republikou některé své supermarkety i řetězce Penny nebo Billa.
Cesta k dostupnému bydlení
Jedním z nejnovějším příkladů toho, že zmíněný přírodní materiál může nabídnout řešení i pro dostupné bydlení, je vloni dokončená Rezidence Drdla ve Žďáru nad Sázavou. Projekt patří mezi první vícepodlažní bytové dřevostavby svého druhu v Česku, přičemž vznikl jako společná iniciativa města a společnosti Dostupné bydlení České spořitelny za podpory ministerstva pro místní rozvoj.
Dvojice čtyřpodlažních domů podle návrhu studia Kuba & Pilař architekti využívá konstrukce, které byly předem vyrobené a montované až na stavbě. Převážná většina je ze dřeva – stěny a stropní desky jsou z CLT panelů, konstrukce pavlače z lepených dřevěných vazníků a jádra s výtahy a schodišti, opěrné stěny, stupně a venkovní prvky z železobetonových prefabrikátů.
Projekt sází také na energetickou úspornost, přirozené větrání, stínění pomocí posuvných dřevěných okenic a společný zelený vnitroblok. Výsledkem je 34 nájemních bytů doplněných o společné venkovní prostory, jež mají podpořit komunitní způsob bydlení.
Pasivní bydlení v srdci Hlubočep
Dalším příkladem rostoucího zájmu o moderní udržitelné bydlení je rezidenční projekt Arbor Hlubočepy, jehož výstavbu letos zahájila společnost Pierwood Capital. Na jižním svahu pod vrchem Žvahov vznikne 13 rodinných domů v pasivním standardu, které kombinují konstrukční systém z CLT panelů s betonovým základem a monolitickými garážemi. Vedle nízké uhlíkové stopy a vysoké energetické účinnosti láká projekt i na atraktivní polohu na okraji Prokopského údolí, odkud je přitom centrum Prahy dostupné během několika minut.
Záměr počítá s využitím fotovoltaiky, systémů pro hospodaření s dešťovou vodou a infrastruktury umožňující sdílení vyrobené energie mezi jednotlivými domy. „Od začátku jsme chtěli projektem ukázat, že udržitelná výstavba a kvalitní městské bydlení mohou jít ruku v ruce. Dřevostavby v pasivním standardu nám umožňují vytvářet domy, které jsou nejen energeticky úsporné, ale také zdravější a připravené na budoucnost,“ říká zakladatel Pierwood Capital Frank Nourse s tím, že jejich dokončení je plánováno na konec roku 2027.
Škola jako komunitní centrum obce
Mezi připravovanými veřejnými stavbami zaujme též nová základní škola v Mstěticích u Zelenče, kterou navrhlo studio Perspektiv. Projekt se po architektonické soutěži dočká realizace v roce 2029 a počítá s tím, že škola nebude sloužit pouze výuce, ale stane se také kulturním a společenským centrem obce. Součástí návrhu jsou kromě učeben víceúčelový sál, knihovna, sportovní zázemí i veřejně přístupné venkovní prostory navazující na připravovaný sportovní park.
Budova využije stejně jako ty již zmíněné konstrukční systém z CLT panelů doplněný pohledovým betonem, který zajistí potřebnou požární odolnost a akustický komfort. Projekt zároveň počítá s fotovoltaickými panely, bateriovými úložišti, tepelným čerpadlem země–voda, rekuperací vzduchu i retenční nádrží pro využití dešťovky. Architekti navrhli školu jako nízkopodlažní atriový objekt rozdělený do čtyř klastrů, jež doplní zelené terasy a zahrada, která poslouží nejen pro odpočinek, nýbrž také jako součást výuky.
