Rok 2025 byl rokem rekordních hodnot. Minimálně z pohledu vývoje na globálním trhu s komoditami, kde letos o desítky procent posílily zlato, stříbro, platina i palladium. Stejně tak se ale dařilo i mědi, jež rovněž patří do skupiny žádaných „barevných“ kovů a je považována za hlavní ukazatel zdraví globální ekonomiky. Ta svých absolutních maxim na hranici 12 870 dolarů za tunu dosáhla v červenci. A i když poté následovala poměrně výrazná korekce, nyní už je její cena opět na vzestupu.
V pondělí odpoledne se měď na trzích prodávala za cenu asi 11 813 dolarů (asi 244 tisíc korun) za tunu, přičemž podobný trend by měl podle analytiků pokračovat i v roce 2026. Hlavním důvodem jsou narušené dodávky a obavy z amerických cel, stejně tak ale poptávku žene vzhůru i současná energetická transformace a rozvoj umělé inteligence.
Varování před deformací trhu
Měď je nepostradatelným materiálem při rozšiřování elektrických sítí i výstavby datových center, neobejdou se bez ní výrobci součástek elektromobilů, ale ani stavitelé větrných turbín. A protože podobných zařízení po světě přibývá, bude její cena dle odborníků s největší pravděpodobností ještě stoupat – tím spíš když současně dochází k očekávaným deficitům způsobeným omezenou těžbou a hromaděním kovu ve Spojených státech, které po světě skupují již tak vyčerpané zásoby.
Například prognóza finanční společnosti Citi, na kterou se odkazuje server CNBC, hovoří o nárůstu ceny mědi začátkem roku 2026 na 13 tisíc dolarů (téměř 269 tisíc korun) za tunu, přičemž ve druhém kvartálu by se měla vyšplhat dokonce ještě o další dva tisíce dolarů výš (necelých 310 tisíc korun). „Nových stratosférických maxim“ by měď mohla dosáhnout i podle šéfa společnosti Avatar Commodities Andrewa Glasse, který zároveň varoval, že fyzické hromadění kovu v USA snižuje jeho dostupnost na mezinárodních trzích a deformuje celý sektor.
Glass je přesvědčen, že cenu ženou vzhůru očekávaná cla, nikoli tradiční fundamenty v podobě nabídky a poptávky. Což dle jeho názoru potvrzuje třeba nízký zájem ze strany Číny.
Těžaři příští rok vyprodukují o 300 tisíc tun méně
Jen od začátku letošního roku vzrostla cena mědi zhruba o 31 procent. Její růst podle expertů urychlily již zmíněné obavy z cel, která by mohl Washington uvalit od roku 2027 na dovoz rafinované mědi, což by vedlo k prudkému nárůstu poptávky, píše CNBC.
Že se něco podobného již děje, dokládají mimo jiné data společnosti StoneX, podle nichž dovoz rafinované mědi do USA letos vzrostl přibližně o 650 tisíc tun. Díky tomu tak zároveň došlo k razantnímu navýšení tamních zásob na celkových 750 tisíc tun.
Jak již bylo nastíněno, odliv kovu do USA pochopitelně snižuje nabídku mimo americký trh. A důsledky této situace jsou dobře patrné. Zásoby mědi na Londýnské burze kovů (LME) se rychle tenčí, což znamená i méně kovu, který je jinak k dispozici pro běžný obchod. A nic na tom nemění ani fakt, že LME bývá často označována za „trh poslední instance“, protože absorbuje přebytek mědi, když je poptávka slabá, a naopak ji uvolňuje, když se nabídka někde sníží.
Současnou rally, kromě již výše zmíněného, podporují také výpadky těžby, které snižují očekávanou nabídku pro další období. Podle Deutsche Bank byl letošek z pohledu produkce velmi problematický a v konečném důsledku donutil několik hlavních těžařů snížit odhady těžby na rok 2026 zhruba o 300 tisíc tun.
„Trh s mědí je v jasném deficitu. Nabídka z dolů bude nejnižší ve čtvrtém čtvrtletí a v prvním kvartále příštího roku,“ konstatují zástupci banky s tím, že vrchol cen i napětí na trhu je očekáván v první polovině roku 2026.
Podobně pesimisticky do brzké budoucnosti hledí i někteří z hlavních globálních těžařů. Například firma Glencore, jež spoluvlastní chilský důl Collahuasi, snížila odhad těžby pro rok 2026 na 810 tisíc až 870 tisíc tun. A ke stejným závěrům došli i ve společnosti Rio Tinto, jež představuje dalšího předního hráče na trhu.
