Takzvané zaměstnanecké akcie (ESOP) jsou vyhledávaným benefitem v mnoha firmách po celém světě. Jedná se, zjednodušeně řečeno, o podíl na zisku a budoucí hodnotě společnosti, který se dává pracovníkům jako bonus k jejich běžné mzdě.
V Česku nicméně ESOPy zatím tak úplně nefrčí, za čímž podle odborníků stojí především fakt, že až do letošního září zde platil poměrně paradoxní systém, v rámci něhož zaměstnanci odváděli daň z hodnoty akcií dřív, než je vůbec mohli prodat a získat z nich peníze. Tedy jinými slovy, lidé platili daň z částky, kterou ani fakticky neměli k dispozici.
Měli byste zájem o zaměstnanecké akcie, kdyby je vaše firma nabízela?
Nová legislativní úprava ale tuto nelogickou situaci změnila. Stávající ESOP režim funguje na principu „no tax before cash“, díky čemuž si případní zájemci o inkriminovanou daň zpočátku vůbec starosti dělat nemusejí – řešit ji budou muset právě až v okamžiku prodeje vlastního podílu. Kromě toho navíc současná podoba zákona osvobozuje zaměstnanecké akcie od odvodů na sociální a zdravotní pojištění a firmám nabízí i zjednodušenou, dobrovolnou registraci pomocí jediného oznámení.
Úspěšným příkladem je prodej Skypu
Jak již bylo nastíněno, i přes nedávné legislativní změny je zájem českých zaměstnanců a firem o ESOPy mizivý. Vyplývá to z nového průzkumu kariérního portálu StartupJobs, podle jehož výsledků jsou zaměstnanecké akcie až dvanáctým nejoblíbenějším benefitem z šestadvaceti zkoumaných možností. Zájem o ně totiž projevilo jen devět procent respondentů, za což dle expertů může fakt, že téměř dvě třetiny českých zaměstnanců principu zaměstnaneckých akcií vůbec nerozumí. Dalších 16 procent lidí pak o ESOPech sice slyšelo, ale nedokáží vysvětlit smysl jejich fungování.
Jakmile přitom respondenti pochopili, jakým způsobem ESOPy fungují a co jim mohou přinést, jejich postoj se znatelně změnil. Po vysvětlení celé problematiky polovina lidí uvedla, že by výměnou za podíl ve firmě byla dokonce ochotná akceptovat nižší mzdu. Zhruba každý čtvrtý pracovník by pak vnímal existenci ESOPů jako velké plus při výběru svého zaměstnavatele.
„To ukazuje, že problém není v nezájmu, ale v nepochopení mechanismu a v absenci veřejně známých případů, kdy se zaměstnanecké akcie opravdu vyplatily. Když se podíváme na příklad Estonska, kde zaměstnanci Skype po prodeji společnosti Microsoftu reinvestovali peníze do desítek nových firem, vidíme, jaký potenciál tu nyní máme. Ostatně už se to děje, jen pod povrchem a častokrát méně oficiálně, protože na to zatím nebyl v Česku nástroj,“ řekl Filip Mikschik, zakladatel a šéf StartupJobs.
ESOPy můžou nalákat talentované lidi
Výsledky nového průzkumu podle odborníků jednoznačně potvrzují, že zájem o ESOPy může v Česku v příštích letech výrazně vzrůst. Vedle nedávné legislativní změny k tomu ale bude potřeba rovněž jejich větší srozumitelnost a edukace ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců.
„Pokud k tomu dojde, zaměstnanecké akcie se velmi rychle mohou stát jedním z nejpopulárnějších benefitů – navíc takovým, který díky lepší šanci oslovit top talent pomůže inovativním firmám uspět. A na tomto úspěchu pak, díky ESOPům, vydělají právě i tito talentovaní lidé. Je to tedy skvělý výsledek pro firmy, zaměstnance a ve finále rovněž pro stát,“ doplnil Martin Jiránek, předseda České startupové asociace, jež se na úspěšném prosazení nové úpravy ESOPů podílela.
Největší zájem je o home office
Kromě samotných zaměstnaneckých akciových plánů se průzkum StartupJobs věnoval i dalším firemním benefitům. Tím vůbec nejžádanějším je u českých zaměstnanců možnost práce z domova, kterou zařadilo mezi své preference téměř 42 procent dotázaných.
Druhou nejpopulárnější zaměstnaneckou výhodou je podle průzkumu časově flexibilní pracovní doba, o niž stojí zhruba 36 procent lidí. Velmi podobně si vede i možnost vykonávat práci odkudkoliv, tedy takzvaný full remote, který zmínila necelá třetina respondentů. Na předních místech žebříčku skončily ještě finanční benefity nebo více dní dovolené. Oproti předchozím letům naopak klesl zájem o stravenky, jež aktuálně žádá pouze pět procent Čechů.
„Flexibilita a možnost práce z domova patří už několik let k nejžádanějším benefitům. Je tedy patrné, že se preference posunuly od klasických benefitů k větší svobodě a volnosti v organizaci práce. Firmy, které tento posun ignorují, musejí počítat s tím, že pro uchazeče o zaměstnání budou čím dál méně atraktivní,“ uzavřel Mikschik.
